Gabriel Hart

Gabriel Hart
Gabriel Hart (okolo roku 1930)
Gabriel Hart (okolo roku 1930)
Rodné jménoGabriel Benhardt
Narození13. února 1894
Domažlice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. listopadu 1961 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PříbuzníJosef Arnošt Ryba (praděd) Jakub Jan Ryba (prapraděd)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriel Hart, vlastním jménem Gabriel Benhardt, (13. února 1894, Domažlice[1]13. listopadu 1961, Praha) byl český divadelní a filmový herec a divadelní režisér. Pravnuk lékaře Josefa Arnošta Ryby.[2]

Život

Začínal jako herec a režisér na pražských scénách a v divadlech Uranie, Švandovo divadlo, Varieté, Česká činohra a Červená sedma. V letech 19221925 působil v Divadle na Vinohradech[3].

V období let 1924 a 1925 působil současně jako stipendista v Moskvě a Leningradě[4].

Od roku 1925 do roku 1930 byl asistentem režie (asistoval K.H.Hilarovi) a později režisérem v pražském Národním divadle[4]. Současně vystupoval často v menších hereckých rolích.

Do Divadla na Vinohradech se vrátil po Kvapilově odchodu na pozvání Jana Bora v roce 1930, především pro režijní činnost v Komorním divadle, které bylo pobočnou scénou Divadla na Vinohradech. Zde působil jako režisér až do roku 1947, kdy odešel do nově vzniklého Vesnického divadla, kde strávil deset let jako režisér a umělecký inspektor[5].

Překládal mimo jiné z chorvatštiny, často navštěvoval Jugoslávii.

Pro překlady často používal pseudonymy, např. Jiří Nedoma nebo Jiří Tomič.[6]

Během života, byl třikrát ženatý, poprvé se oženil v květnu 1919 v Praze na Vinohradech s divadelní a filmovou herečkou Marii Gabrielovou vl. jm Marie Zuthová (1896 – 1936), krátce po rozvodu, se v červnu 1931, opět v Praze, ale na Smíchově oženil s Jiřinou Bártlovou (1893), v roce 1955 se pak v Praze oženil s herečkou (např. film Proč? 1987) Jaroslavou Kösslovou (1927 – 2011), která byla o 33 let mladší.

Film

Po vzniku československé republiky v roce 1918 připravil pro film několik filmových námětů a scénářů a sám i režíroval dva filmy (Na pomoc Dohodě, Láska si nedá poroučet). Později se věnoval ve filmu již jen hraní a v letech 19181956 vytvořil více než 40 drobnějších rolí v českých filmech.

Vybrané divadelní role

Vybrané divadelní režie

  • 1923 Hermann Bahr: Koncert, Vinohradské div., 14 repríz
  • 1923 Edmont Rostand: Romantikové, Vinohradské divadlo, 10 repríz
  • 1924 G.B.Shaw: Kapitán Brassbound, Vinohradské div., 19 repríz
  • 1926 Alois Jirásek: Lucerna, Národní divadlo, 13 repríz
  • 1926 Bartoš Vlček: Učeň, Stavovské divadlo, 1 repríza (žákovské představení elévů činohry ND)
  • 1929 Marcel Achard: Život je krásný, Stavovské divadlo, 15 repríz
  • 1930 Edwin Burke: Čemu se říká láska, Stavovské div., 22 repríz
  • 1930 V.P.Katajev: Kvadratura kruhu, Stavovské div., 11 repríz
  • 1930 Klabund: Láska na venkově, Komorní div., 30 repríz
  • 1930 Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí, Vinohradské div., 25 repríz
  • 1931 Ferenc Molnár: Dobrá víla, Komorní div., 40 repríz
  • 1932 Rudolf Eger: Opičí kůže, Komorní div., 32 repríz
  • 1932 Felix Joachimson: Škaredá holka, Komorní div., 25 repríz
  • 1932 Oscar Wilde: Přítel Bunbury, Komorní div., 12 repríz
  • 1933 Emil Synek: Slavná žena, Komorní div., 15 repríz
  • 1933 Anthony Armstrong: Deset minut alibi, Komorní divadlo, 39 repríz
  • 1934 Giovacchino Forzano: Don Buonaparte, Vinohradské div., 10 repríz
  • 1934 Wilhelm Lichtenber: Nemehlo, Komorní div., 16 repríz
  • 1934 J.K.Tyl: Bankrotář, Vinohradské div., 14 repríz
  • 1934 Georges Feydeau: Dáma od Maxima, Komorní div., 26 repríz
  • 1935 Stanislav Lom: Svatý Václav, Národní divadlo, 5 repríz (obnovené nastudování, pův.režie K.H.Hilar)
  • 1935 Lászlo Forot: Žena, která lže, Komorní div., 25 repríz
  • 1935 Ivo Vojnovič: Lazarovo vzkříšení, Vinohradské div., 1 repríza
  • 1935 G.B.Shaw: Živnost paní Warrenové, Komorní divadlo, 29 repríz
  • 1936 Božo Lovrič: Kapitán Niko, Vinohradské div., 10 repríz
  • 1936 André Obey: Archa Noemova, Komorní div., 16 repríz
  • 1936 August Strindberg: Tanec smrti, Komorní div., 9 repríz
  • 1936 W.S.Maugham: Jedná Constance správně?, Vinohradské div., 21 repríz
  • 1937 Jean Sarment: Markýza de Pompadour, Vinohradské div., 12 repríz
  • 1937 Vladimír Neff: První nálet, Komorní divadlo, 12 repríz
  • 1937 Edouard Bourdet: Bouračka, Komorní divadlo, 46 repríz
  • 1938 Jean Racine: Sudiči, Komorní div., 7 repríz
  • 1938 A.P.Čechov: Labutí píseň, Vinohradské div., 7 repríz
  • 1938 N.V.Gogol: Hráči, Vinohradské div., 7 repríz
  • 1938 Frank Wead: Mraky až na zem, Vinohradské div., 20 repríz
  • 1939 Branislav Nušič: Návrat do života, Vinohradské div., 8 repríz
  • 1939 F.X.Svoboda: Poslední muž, Komorní div., 20 repríz
  • 1940 Ferenc Molnár: Liliom, Vinohradské div., 20 repríz
  • 1940 J.K.Tyl: Strakonický dudák, Vinohradské div., 16 repríz
  • 1940 Eugene O'Neill: Parník Glencairn, Komorní div., 10 repríz
  • 1940 František Götz: Soupeři, Vinohradské divadlo, 24 repríz
  • 1941 Lászlo Bus-Fekete: Dcerušky z trafiky, Komorní divadlo, 18 repríz
  • 1941 Henrik Ibsen: John Gabriel Borkman, Vinohradské div., 16 repríz
  • 1942 Georg Frazer: Zelené šaty, Komorní div., 36 repríz
  • 1942 Rudolf Kurz: Klobouk dolů!, Komorní div., 52 repríz
  • 1942 Bohumír Polách: Vrah jsem já, Komorní divadlo, 52 repríz
  • 1943 Mia Hergeth: Životní dílo, Komorní div., 51 repríz
  • 1943 August Hinrichs: Za ranního kuropění, Komorní div., 96 repríz
  • 1943 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Komorní div., 47 repríz
  • 1943 Alois Jirásek: Vojnarka, Vinohradské div., 21 repríz
  • 1944 A.J.Urban: Jenom krok, Komorní div., 78 repríz
  • 1944 B.Björnson: Když réva kvete, Komorní div., 23 repríz
  • 1945 J.B.Priestley: Cesta v poušti, Vinohradské div., 26 repríz
  • 1946 Zdeněk Němeček: Rukopis času, Vinohradské div., 17 repríz
  • 1946 F.G.Lorca: Dům doni Bernardy, Vinohradské div., 19 repríz
  • 1947 K.A.Treněv: Vojevůdce Kutuzov, Vinohradské div., 27 repríz

Vybrané filmové role

  • 1918 Šestnáctiletá, přítel Pavel, režie Jan Arnold Palouš
  • 1918 České nebe, K.H.Borovský, režie J.A.Palouš
  • 1922 Mrtví žijí, rádce, režie Jan S.Kolár
  • 1932 Písničkář, zřízenec na poště, režie Svatopluk Innemann
  • 1935 Bezdětná
  • 1937 Hordubalové, přísedící senátu, režie Martin Frič
  • 1938 Panenka, režie: Robert Land
  • 1938 Včera neděle byla, cestující ve vlaku, režie Walter Schorsch
  • 1939 Tulák Macoun, státní zástupce, režie Ladislav Brom
  • 1940 To byl český muzikant, Kolínský měšťan, režie Vladimír Slavínský
  • 1941 Advokát chudých, Rudolf Loukota, režie Vladimír Slavínský
  • 1942 Městečko na dlani, trhovec, režie Václav Binovec
  • 1944 Skalní plemeno, pan řídící, režie Ladislav Brom
  • 1947 Podobizna, muž s dámou, rež. Jiří Slavíček
  • 1953 Jestřáb kontra Hrdlička, klenotník, rež.Vladimír Borský
  • 1956 Kudy kam?, gratulant, rež.Vladimír Borský

Vybrané překlady

  • 1932 Rudolf Eger: Opičí kůže (pod pseudonymem Jiří Nedoma)
  • 1933 Lászlo Bus-Fekete: Peníze nejsou všechno (pod pseudonymem Jiří Nedoma)
  • 1934 Hans Jaray: Je Geraldina anděl? (pod pseudonymem Jiří Tomič)
  • 1948 Geno Senečić: Spis číslo 516 (pod pseudonymem Jiří Tomič)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. FILIP, Václav; ŠTĚDRÁ, Libuše. Potomci slavných vzpomínají 4.. 1. vyd. [s.l.]: Česká televize, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7404-023-8. 
  3. Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 117
  4. a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 135
  5. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 136
  6. V.Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd.Ústřední národní výbor hl.m.Prahy, Praha, 1958, str. 156, 157

Literatura

  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 119
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 138, 177, foto 347, 463
  • František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 76, ISBN 80-85096-02-1
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 370
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 94, 132, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 13, 19, 22–3, 26–7, 31, 35, 37–46, 48
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 71, 134, 149
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 114, 257, 367, 369, 486, 606
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 18831963, Orbis, Praha, 1964, str. 38
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 135–6
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 182–3, 185, 204, 206, 216, 226, 231, 236, 244, 255, 257–8, 290
  • Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 19071937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 51–2, 54, 58–60, 73
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 12, 35, 38, 130, 156, 157, 179
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 57, 59, 64, 73, 77, 79, 168–170, 173–9, 180, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 96, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 128–9, 133, 170, ISBN 80-207-0485-X
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 148, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gabriel Hart 1930.jpg
Gabriel Hart, český divadelní režisér (foto kolem r. 1930)