Gabriela Wilhelmová

Gabriela Wilhelmová
Narození19. ledna 1942
Prostějov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí14. října 2002 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materJanáčkova akademie múzických umění
ChoťRudolf Růžička
Ladislav Frej

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriela Wilhelmová (19. ledna 1942 Prostějov14. října 2002 Praha) byla česká herečka.

Život

Narodila se do dobře situované rodiny majitele továrny. Měla dvě sestry a bratra. V roce 1965 vystudovala činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[1] Poté krátce působila ve Východočeském divadle v Pardubicích a Státním divadle v Ostravě. V letech 1969–1972 měla angažmá Slováckém divadle v Uherském Hradišti, odkud přešla do brněnského Divadla na provázku. Nakonec odešla do pražského Činoherního klubu a později byla bez stálého angažmá na volné noze.[2] Proslavila se účinkováním v monodramatech (Tonka Šibenice, Commedia finita, Biletářka, Smraďoch Šindler má jít okamžitě domů), se kterými cestovala po celém Československu.

Přestože dávala přednost divadlu, vytvořila ve filmu a v televizi během třiceti let přes padesát vedlejších rolí. První vedlejší filmovou roli hrála v roce 1974 ve filmu Holky z porcelánu a Jak utopit doktora Mráčka. V pozdějším věku nabyla korpulentní postavy (v civilu byla podle vyjádření svých kolegů znamenitou kuchařkou), která ji spolu s energickým vystupováním zařadila pro film do rolí žen z lidu.

S prvním manželem hercem Ladislavem Frejem ( *1941) se seznámila během působení ve Východočeském divadle. Rozvedla se s ním asi v roce 1973 a provdala se za režiséra Rudolfa Růžičku (1943–2022). V roce 2002 po šesti letech léčení podlehla rakovině.

Filmografie

Film (výběr)

Televize (výběr)

Odkazy

Reference

  1. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 162. 
  2. Gabriela Wilhelmová – Lidé [online]. Česká televize [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • Čtveráček K.: „Otisky“, TV dokument, Česká televize 2006

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“