Gaius Caesar
| Gaius Caesar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20 př. n. l. Starověký Řím |
| Úmrtí | 21. února 4 (ve věku 24–25 let) Lýkie |
| Místo pohřbení | Augustovo mauzoleum |
| Povolání | politik a voják |
| Choť | Livilla |
| Rodiče | Marcus Vipsanius Agrippa[1] a Augustus a Julie starší[1][2] |
| Rod | Julsko-klaudijská dynastie, Vipsanii Agrippae a Julii Caesares |
| Příbuzní | Vipsania Marcella Minor, Agrippina starší, Vipsania Agrippina, Julia Minor, Lucius Caesar, Agrippa Postumus, Tiberillus, Vipsania Marcella Major a Vipsania Attica (sourozenci) |
| Funkce | římský senátor Římský guvernér římský konzul |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gaius Iulius Caesar (mezi 14. srpnem a 13. zářím 20 př. n. l. – 21. nebo 22. února 4 n. l. Limyra, Lýkie) byl nejstarší syn Marka Vipsania Agrippy a Iulie starší, dcery císaře Augusta. Jeho rodné jméno není známo,[3] jméno Gaius Iulius Caesar je jménem adoptivním.
Život
Gaia a jeho bratra Lucia adoptoval roku 17 př. n. l. císař Augustus,[4] který sám neměl mužského dědice. Jeho učitelem se stal Verrius Flaccus. V roce 13 př. n. l. se Gaius zúčastnil trojských her[5] a o pět let později byl představen vojsku v Galii. Augustovým přáním bylo, aby zastával co nejvíce čestných funkcí, takže se množila jeho reprezentační veřejná vystoupení (předsedání hrám). V letech 6 a 5 př. n. l. byl porůznu činný v kněžských úřadech (pontifex)[6] a obdržel i titul předák mládeže[7] (princeps iuventutis); zároveň se stal designovaným konzulem.
Jakožto Augustův dědic měl získat i vojenské zkušenosti. Příležitost k tomu se naskytla poté, co byl z Arménie vypuzen prořímsky orientovaný král Artavasdés a jeho místo zaujal Tigranés III., straník Parthů. V doprovodu význačných vojevůdců a vybaven mimořádnými prokonsulskými pravomocemi vytáhl Gaius roku 1 př. n. l. na východ, předtím však ještě uzavřel sňatek Livillou, dcerou Drusa staršího.[8] Cesta ho vedla přes Athény a Samos[9] do Egypta a Sýrie, kde 1. ledna 1 n. l. nastoupil svůj řádný konzulát. Koncem roku byl již v Arménii a s pomocí římského expedičního sboru tam dosadil na trůn nejprve Ariobarzana a po jeho brzké smrti Artavasda. Setkal se také s parthským králem Fraatem, který nové poměry u svých hranic uznal.
Přes tento slibný vývoj se objevily komplikace, neboť také Artavasdés poměrně brzy zemřel. Protiřímská strana v Arménii se pustila s Římany do tuhého zápasu, ačkoli Gaius obratně uznal za krále opět Tigrana III. Při obléhání města Artagiva, když se chtěl sejít s místním velitelem Addonem, byl Gaius 9. září 3 n. l. těžce raněn. Na zpáteční cestě zemřel v únoru příštího roku v lýkijském pobřežním městě Limyře.[10] Pohřben byl v Augustově mauzoleu.
Poznámky
- ↑ a b Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
- ↑ Octavii. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 73.
- ↑ Suetonius, Augustus 64, 1.
- ↑ Cassius Dio 54, 26, 1.
- ↑ Cassius Dio 55, 9, 4; CIL XI 3040.
- ↑ Cassius Dio 55, 9, 9n; 12, 1.
- ↑ Tacitus, Letopisy 4, 40, 4, Cassius Dio 55, 10, 18.
- ↑ IGRR III 65, 444; Suetonius, Tiberius 12, 2.
- ↑ Cassius Dio 55, 10a, 6–10; CIL I² 68.
Literatura
- CASSIUS DIO. Römische Geschichte 4. Překlad Otto Veh. Düsseldorf: Artemis & Winkler, 2007. 461 s. ISBN 978-3-538-03108-1. (německy)
- SUETONIUS TRANQUILLUS, Gaius. Životopisy dvanácti císařů. Překlad Bohumil Ryba. Praha: Svoboda, 1999. 584 s. ISBN 80-902300-5-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gaius Caesar na Wikimedia Commons - (anglicky) Cassius Dio, kniha 55
- (anglicky) Suetonius, Životopis císaře Augusta
Média použitá na této stránce
Autor: Giovanni Dall'Orto, Licence: Attribution
Rome, Ara Pacis museum: cast of a portrait of Caius Caesar, grandchild and adoptive son of Augustus. From the collection of casts of busts showing the members of the Julio-Claudian dynasty. The original artwork is exhibited in the Museo oliveriano in Pesaro (Italy).