Galaxie Slunečnice
Galaxie Slunečnice | |
---|---|
Galaxie Slunečnice na snímku z dalekohledu o průměru 60 cm. Autor: Adam Block, Mount Lemmon SkyCenter, University of Arizona | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | spirální galaxie, sub-millimetric source, zdroj infračerveného záření a low-ionization nuclear emission-line region |
Třída | Sbc[1]/SA(rs)bc[2] |
Objevitel | Pierre Méchain |
Datum objevu | 14. června 1779 |
Rektascenze | 13h 15m 49,3s[2] |
Deklinace | 42°1′45″[2] |
Souhvězdí | Honicí psi (lat. CVn) |
Zdánlivá magnituda (V) | 8,59[3][4], 9,34[5], 8,35[5], 13,807 4[6], 6,569[7], 5,828[7], 5,608[7], 11,006[8], 11,079[8], 10,179[8], 9,317[8] a 8,925[9] |
Úhlová velikost | 12,6'x7,2'[2] |
Vzdálenost | 28,9 milionů[10] ly |
Plošná jasnost | 13,2[1] |
Poziční úhel | 105[1] |
Rudý posuv | 1,614×10−3 (484 km/s)[2] |
Kupa galaxií | skupina galaxií M 51[11] |
Fyzikální charakteristiky | |
Absolutní magnituda (V) | -21,5 |
Označení v katalozích | |
Messierův katalog | M 63 |
New General Catalogue | NGC 5055 |
IRAS | IRAS F13135+4217 a IRAS 13135+4217 |
Uppsala General Catalogue | UGC 8334 |
Principal Galaxies Catalogue | PGC 46153 |
Jiná označení | M63, NGC 5055, UGC 8334, PGC 46153[2] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Galaxie Slunečnice (také Messier 63, M63 nebo NGC 5055) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů. Má hvězdnou velikost +8,6m[11] a od Země je vzdálena přibližně 29 milionů světelných let.[10] Objevil ji Pierre Méchain 14. června 1779. Spolu s Vírovou galaxií a několika menšími galaxiemi tvoří skupinu galaxií M 51.[11]
Pozorování
M63 se dá na obloze celkem snadno vyhledat, protože leží 1,5° severně od řetízku hvězd 19, 20 a 23 CVn, které leží asi 4° severovýchodně od hvězdy Cor Caroli (α Cvn). Za zvláště průzračných nocí se dá pozorovat i triedrem, ve kterém vypadá jako rozptýlená skvrna bez středového zhuštění. Malý dalekohled o průměru 60 až 80 mm ji ukáže jako velmi pohlednou skvrnu velkou několik úhlových minut a dalekohledem o průměru 150 mm jsou viditelné i její okrajové oblasti. Při průměru dalekohledu 300 mm začíná jádro galaxie vypadat zrnitě a mohou být vidět i dvě ramena ve formě dvou výstupků, které z jádra vychází východním a západním směrem.[12]
M63 má velkou severní deklinaci, proto je v mnoha oblastech severní polokoule cirkumpolární, a to v místech severně od střední Evropy a v části severní Ameriky. Naopak na jižní polokouli je viditelná pouze do středních zeměpisných šířek mírného pásu, téměř až do střední Argentiny.[13] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do srpna.
Historie pozorování
M63 je prvním objektem hlubokého vesmíru, který objevil Pierre Méchain. Tuto galaxii objevil 14. června 1779 a ještě téhož dne to oznámil svému kolegovi Charlesi Messierovi, který ji zapsal do svého katalogu.[11] Messier ji popsal jako slabou mlhovinu bez hvězd, která při sebemenším rušivém osvětlení přestává být vidět. Naopak William Herschel zaznamenal, že je velmi jasná, protažená od severozápadu na jihovýchod, má délku 9 až 10 úhlových minut a má výrazné jádro. Její spirální vzhled rozeznal až William Parsons.[12]
Vlastnosti
M63 je spirální galaxie typu Sbc, která má neobvyklý spirální vzhled. Název Slunečnice získala díky velkému počtu úseků, na které jsou její ramena rozdělena. Navíc jsou tato ramena těsně navinuta kolem jádra a obsahují velký počet oblaků mezihvězdného prachu. Vzdálenost této galaxie od Země se odhaduje na přibližně 29 milionů světelných let,[10] ale předchozí odhady uváděly až 37 milionů světelných let.[11] Od Země se vzdaluje rychlostí kolem 500 km/s.[14] Celková hmotnost galaxie je zhruba 80 až 140 miliard hmotností Slunce a její průměr přibližně 90 000 světelných let je srovnatelný s průměrem Mléčné dráhy.[12]
Spolu s Vírovou galaxií a několika dalšími galaxiemi tvoří skupinu galaxií M 51,[11] která je pravděpodobně podskupinou patřící k sousední skupině galaxií M 101, které vévodí galaxie Větrník.
Na konci května 1971 byla v jejích ramenech objevena supernova typu Ia s označením SN 1971I, která dosáhla hvězdné velikosti 11,5.[15]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Galassia Girasole na italské Wikipedii.
- ↑ a b c FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 5055 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Messier 63. Dostupné online. [cit. 2018-01-22]
- ↑ Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
- ↑ a b Robert Kennicutt, Daniela Calzetti, David Cook, Charles Engelbracht, Janice Lee, Daniel Dale: The Spitzer Local Volume Legacy (LVL) global optical photometry. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. září 2014. DOI 10.1093/MNRAS/STU1580.
- ↑ Gaia Data Release 2. 25. dubna 2018.
- ↑ a b c Thomas Jarrett, John Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
- ↑ a b c d Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 8. 2011.
- ↑ Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
- ↑ a b c MCQUINN, Kristen B. W.; SKILLMAN, Evan D.; DOLPHIN, Andrew E., et al. Accurate Distances to Important Spiral Galaxies: M63, M74, NGC 1291, NGC 4559, NGC 4625, and NGC 5398. S. 13. Astronomical Journal [online]. Srpen 2017 [cit. 2018-01-23]. Roč. 154, čís. 2, s. 13. Dostupné online. arXiv 1706.06586. DOI 10.3847/1538-3881/aa7aad. Bibcode 2017AJ....154...51M. (anglicky)
- ↑ a b c d e f SEDS Messier Objects Database: Messier 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
- ↑ Deklinace 42° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 48° od severního nebeského pólu. Severně od 48° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 48° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ SIMBAD Astronomical Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
Knihy
- O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky)
Mapy hvězdné oblohy
- TAKI, Toshimi. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2016-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky) - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
- TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X.
- TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5.
- TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Galaxie Slunečnice na Wikimedia Commons
- NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- SIMBAD Astronomical Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- SEDS Messier Objects Database: Messier 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Honicí psi [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Messier 63: Galaxie Slunečnice [online]. astro.cz, 2017-07-12 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- NASA - APOD. Astronomický snímek dne - M63: Slunečnice z Hubbla [online]. astro.cz, 2016-11-09 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
(c) ESA/Hubble, CC BY 4.0
The arrangement of the spiral arms in the galaxy Messier 63, seen here in a new image from the NASA/ESA Hubble Space Telescope, recall the pattern at the centre of a sunflower. So the nickname for this cosmic object — the Sunflower Galaxy — is no coincidence. Discovered by Pierre Mechain in 1779, the galaxy later made it as the 63rd entry into fellow French astronomer Charles Messier’s famous catalogue, published in 1781. The two astronomers spotted the Sunflower Galaxy’s glow in the small, northern constellation Canes Venatici (the Hunting Dogs). We now know this galaxy is about 27 million light-years away and belongs to the M51 Group — a group of galaxies, named after its brightest member, Messier 51, another spiral-shaped galaxy dubbed the Whirlpool Galaxy. Galactic arms, sunflowers and whirlpools are only a few examples of nature’s apparent preference for spirals. For galaxies like Messier 63 the winding arms shine bright because of the presence of recently formed, blue–white giant stars, readily seen in this Hubble image.
Autor: Credit Line and Copyright Adam Block/Mount Lemmon SkyCenter/University of Arizona, Licence: CC BY-SA 3.0 us
M63
Picture Details:
Optics 24-inch RC Optical Systems Telescope Camera SBIG STL11000 CCD Camera Filters Custom Scientific Dates February 20th 2009 Location Mount Lemmon SkyCenter Exposure LRGB = 90:30:30:30 minutes Acquisition ACP Observatory Control Software (DC-3 Dreams),TheSky (Software Bisque), Maxim DL/CCD (Cyanogen) Processing CCDStack (CCDWare), Mira (MiraMetrics), Maxim DL (Cyanogen), Photoshop CS3 (Adobe) Guest Astronomers: September 2009 Image Processing Workshop ParticipantsCredit Line and Copyright Adam Block/Mount Lemmon SkyCenter/University of Arizona