Gallasové

Gallasové
Země	České království; Tridentské knížecí biskupství; Neapolské království
Mateřská dynastie	Páni z Castel Campo
Tituly	říšští svobodní páni (1627); říšská hrabata (1632); rakouští páni a hrabata (1634); čeští páni a hrabata (1634); vévodové (1635);
Zakladatel	Odalricus de Campo
Rok založení	1163
Konec vlády	1757
Poslední vládce	Filip Josef Gallas
Současná hlava	není (rod vymřel)
Větve rodu	Frýdlantská; Slezská;
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gallasové byli hraběcí rod pocházejícím z Tridentska (oblast v Tyrolsku dnešní severní Itálii).

Historie

Prvním z rodu, který se v Čechách usadil, byl Matyáš z Gallasu. Ten sloužil ve vojsku Albrechta z Valdštejna a po Valdštejnově zavraždění (1634), které pomáhal zosnovat,^[1] dostal do vlastnictví jeho frýdlantské a liberecké panství.^[2]

Založil slávu a věhlas rodu v Čechách, protože se stal nejen vrchním velitelem císařských vojsk, ale od španělského a neapolského krále Filipa IV. získal v roce 1635 i titul vévody z Lucery, dědičný v mužské linii, který však rod držel mimo španělskou říši jen neoficiálně. Zřejmě nejvýznamnějším^[3] členem rodu byl Matyášův vnuk, hrabě Jan Václav z Gallasu (1671–1719), císařský velvyslanec a místokrál neapolský.

Vedle Frýdlantu, Liberce a roztroušených drobných panství, zejména ve středních a východních Čechách (Smiřice, Hořeněves, Přemyšlení, Klecany, Dolní Neděliště či Bubeneč) jim od roku 1704 patřilo také panství grabštejnské a od roku 1726 panství v okolí zámku Lemberk, které tehdy od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských odkoupil hrabě Filip Josef Gallas.^[2] Ten však roku 1757 zemřel a protože neměl žádné mužské potomky, je jeho dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu^[1], rozená hraběnka Colonnová z Felsu, s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie, provdané svobodné paní z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. K podmínkám však navíc také patřilo, že Kristián Filip sám, jeho bratr Karel Leopold a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas.^[4] Kristián Filip v době úmrtí svého strýce ještě nebyl zletilý (měl 9 let),^[2] a regentství za něj vykonávala nejprve teta Marie Anna^[1] a poté, do roku 1770 jeho otec, Jan Kryštof Clam,^[2] od roku 1759 hrabě. Roku 1768 bylo spojení české větve Clamů s vymřelými Gallasy císařovnou Marií Terezií potvrzeno a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.^[4]

Významné osobnosti rodu

Hlavy rodu

Matyáš z Gallasu (1588–1647)
František Ferdinand z Gallasu (1635–1697)
Jan Václav z Gallasu (1671–1719)
Filip Josef z Gallasu (1703–1757)

Další členové rodu

Majetkové poměry

Panství a statky v Království českém

Panství Liberec (1634-1759)
Panství Frýdlant (1634-1759)
Panství Grabštejn (1704-1759)
Panství Lemberk (1726-1759)

Tato výše uvedená čtyři severočeská panství tvořila od r. 1726 nedělitelnou základnu gallasovského dominia, zděděného Clam-Gallasy

Panství Smiřice (1636-1685)
Panství Hořiněves (1636-1674)
Panství Radim (okres Kolín)-Pečky (1685-1702)
Panství Nová Ves-Mlýnice (1712-1759)
Panství Janovice (1716-1721)
Panství Šluknov (1716-1721)
Panství Skřivany-Žiželice (1722-1726)
Statek Dolní Neděliště (1668-1674)
Statek Světí (1668-1674)
Statek Kovanice (1668-1669)
Statek Velké Klecany (1727-1759)
Statek Přemyšlení (1727-1759)
Dvůr Přední Ovenec (1754-1759)
Palác v Praze na Starém Městě
Dům v Praze na Novém Městě

Statek v Hrabství Kladském

Statek Žibřidovice (něm. Seifersdorf, dnes pol. Raszków, m. č. městečka Radków)

Panství a statek ve Slezsku

Panství Schräbsdorf (dnes Bobolice poblíž Frankenštejna, pol. Ząbkowic Śląskich, hlavního města Minsterberského vévodství)
Statek Schönjohnsdorf (dnes ves Witostowice poblíž kláštera Henryków)

Nemovitost v Rakousku

Palác ve Vídni na Spiegelgasse, pozdější Lobkovický (1716-1724)

Panství a majetek v Tridentském biskupství

Palác v Trentu (dnes Thunovský) - (1642-1667)
Panství Torre Franca (něm. Freyenthurn) - prodáno 1667
Panství Matarello - prodáno 1667

Majetky v Království neapolském

Vévodství Lucera v Apulii (1635-1757)

Zámek Frýdlant (v popředí) a hrad (v pozadí)
Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích
Zámek Liberec
Tzv. Valdštejnské domky, řemeslnická obydlí v Liberci zřízená na náklad Františka Ferdinanda z Gallasu
Hrad Grabštejn
Zámek Lemberk
Zámek ve Smiřicích
Zámek v Hořiněvsi
Zámek Radim
Šluknovský zámek
Clam-gallasovský palác v Praze
Zámek Witostowice
Bývalý rodový palác ve Vídni, později přestavěný
© Matteo Ianeselli / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Gallasovský palác v Tridentu
Hrad v Castel Campo
© Matteo Ianeselli / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hrad Torre Franca v Mattarellu
Hrad v Luceře postavený Fridrichem II. Štaufským

Příbuzenstvo

Spříznili se s Ditrichštejny, Harrachy, Lodrony, Gašíny z Rosenbergu, Bruntálskými z Vrbna, pány z Martinic, Mansfeldy a rody Arco a Colonna-Fels

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
↑ ^a ^b ^c ^d ČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24.
↑ PAVLÍKOVÁ, Jana. Hrad a zámek Frýdlant. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Správa státního hradu a zámku Frýdlant, 2001. 24 s. S. 5.
↑ ^a ^b Samotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09.

Literatura

KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác: Johann Bernhard Fischer von Erlach: architektura, výzdoba, život rezidence: Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5.
SVOBODA, Milan, HEINZL, Jan, Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2015. ISBN 978-80-85874-73-0.
REBITSCH, Robert. Matyáš Gallas: (1588–1647): císařský generál a Valdštejnův „dědic“. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 399 s. ISBN 978-80-247-4778-1.
SEDLÁČEK, Antonín. Diplomatická činnost Jana Václava Gallase v Anglii v l. 1704–1711. In: Sborník Severočeského muzea = Acta musei Bohemiae borealis. Historia. Liberec: Krajské nakladatelství, 1988. S. 53–70.
TREGL, Vladimír, WEISS, Petr, Gallasové a Clam-Gallasové v severních Čechách, Nymburk: pro Národní památkový ústav ÚOP v Liberci vydalo nakl. Vega-L, 2011, 18 s. ISBN 978-80-87275-50-4
RESSEL, Anton, Beiträge zur Geschichte der gräflichen Familien Gallas und Clam-Gallas, In Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde Jeschken-Isergaues XXI, 1927, s. 95-111, (německy)
PELLICCIONI, Luciano, Storia della famiglia Galassi di Castelcampo, Roma, 1978, (italsky)
BERGER, Theodor, Die Durchläuchtige Welt, Oder: Kurtzgefaßte Genealogische, Historische und Politische Beschreibung, svazek 3, Korn, 1739, 840s., kapitola: Die Grafen von Gallas, s. 58-64 Dostupné online (německy)
STUPKA, Radomír, Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku, Diplomová práce Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, 2009, Dostupné online

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gallasové na Wikimedia Commons
Rodokmen Gallasů

[obristvi2-1] Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.

[lemberk2-2] ČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24.

[3] PAVLÍKOVÁ, Jana. Hrad a zámek Frýdlant. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Správa státního hradu a zámku Frýdlant, 2001. 24 s. S. 5.

[lazne2-4] Samotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály