Gallimimus

Jak číst taxoboxGallimimus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 71 - 68 mil. let
Přibližný vzhled rodu Gallimimus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádOrnithomimosauria
ČeleďOrnithomimidae
RodGallimimus
Binomické jméno
Gallimimus bullatus
Osmólska, Roniewics a Barsbold, 1972
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gallimimus („napodobitel kura“) žil v období pozdní křídy, asi před 75 až 70 miliony let. Byl to po dvou chodící a běhající všežravec, dlouhý přibližně 6 metrů[1] a vážící kolem 450[2][3] až 480[4] kilogramů. Tento štíhle stavěný dinosaurus patřil mezi ornitomimosaurní teropody (do skupiny jinak primárně dravých dvounohých dinosaurů). Šlo zřejmě o rychlonohého stádního všežravce.

Naleziště

Jeho tři téměř kompletní kostry byly objeveny na mongolském nalezišti Altan Úl v poušti Gobi (souvrství Nemegt). Ostatní nálezy byly odkryty také na území dnešního Mongolska.

Popis

Galimimus byl po dvou chodící všežravec nebo býložravec. Měl poměrně dlouhý bezzubý zobák, dlouhý štíhlý krk a ohebný ocas. Byl poměrně štíhlý a gracilní. Mohl dosáhnout velmi vysoké rychlosti v běhu. Podle tvaru kostí na nohou a celkového tvaru těla někteří vědci usoudili, že mohl při běhu dosáhnout maximální rychlosti až kolem 56 km/h.[5]

Způsob života

Dříve si vědci mysleli, že galimimovy „ruce“ nebyly schopny nic uchopit. Vědci se domnívali, že svýma "rukama" hrabal v hlíně a hledal kořínky, nebo že kradl dinosauří, plazíptačí vejce. Později byl také vyobrazován, jak požírá trávu. Dnes se však vědci přiklánějí především k možnosti, že galimimus byl spíše všežravec. Dnes se vědci domnívají, že galimimovy „ruce“ byly chápavé. Mohl tedy s nimi chytat ještěrky, malé savce, hmyz a jiné bezobratlé. Nejspíše žil ve stádech (a to možná značně početných). Každý galimimus ale nejspíše lovil sám za sebe (nejednalo se tedy o lov ve smečce). Jako každý jiný dinosaurus i galimimus snášel vejce. Pro vejce představovali nebezpečí takzvaní „lupiči vajec“ (oviraptoři) a možná i jiní galimimové. Galimimus se asi stával častou kořistí velociraptorů, ale i jiných dravců.

Fosilní otisky stop

V roce 2017 byl ve vědecké studii zveřejněn objev desítek otisků fosilních stop patřících zřejmě rodu Gallimimus. Objev byl učiněn roku 2009 v poušti Gobi (v sedimentech souvrství Nemegt).[6]

V populární kultuře

Galimimové se jako stádní živočichové objevují například v románu i filmu Jurský park.

Reference

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Peter J. Makovicky, Daqing Li, Ke-Qin Gao, Matthew Lewin, Gregory M. Erickson & Mark A. Norell. (2009). "A giant ornithomimosaur from the Early Cretaceous of China". Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, 277(1679): 211-217. doi: 10.1098/rspb.2009.0236
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 114 (anglicky)
  4. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  5. SOCHA, Vladimír. Jak rychle běhali pštrosí dinosauři. OSEL.cz [online]. 8. prosince 2022. Dostupné online.  (česky)
  6. Hang-Jae Lee, Yuong-Nam Lee, Thomas L. Adams, Philip J. Currie, Yoshitsugu Kobayashi, Louis L. Jacobs & Eva B. Koppelhus (2017). Theropod trackways associated with a Gallimimus foot skeleton from the Nemegt Formation, Mongolia. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. doi: http://doi.org/10.1016/j.palaeo.2017.10.020

Literatura

  • Hurum, J. (2001). Lower jaw of Gallimimus bullatus. pp. 34–41. In: Mesozoic Vertebrate Life. Ed.s Tanke, D. H., Carpenter, K., Skrepnick, M. W. Indiana University Press.
  • Kobayashi, Y. and Barsbold, R. (2006). „Ornithomimids from the Nemegt Formation of Mongolia.“ Journal of the Paleontological Society of Korea, 22(1): 195–207.
  • Norell, M. A., Makovicky, P., and Currie, P. J. (2001). „The beaks of ostrich dinosaurs.“ Nature, 412: 873–874.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Gallimimus Steveoc86.jpg
(c) I, Steveoc 86, CC BY 2.5

Gallimimus bullatus restoration.

• Based Proportionally on Scott Hartman's skeletal drawing. [1]
• Three specimens of Ornithomimus preserve evidence of feathers, including evidence of pennaceous feathers on the arms. [1] An additional Ornithomimus specimen suggests that the skin lacked feathers on the lower parts of the thigh and under the tail. [2] This image goes under the assumption that Gallimimus were also covered in feathers.
• The colours and/or patterns, as with nearly all reconstructions of prehistoric creatures, are speculative.


Note: I often update my images; If you want to post this image on other websites, if possible, please link to the original file here. This will allow others to see the most recent version. Thanks.

References

  1. (2012). "Feathered Non-Avian Dinosaurs from North America Provide Insight into Wing Origins". Science 338 (6106): 510. DOI:10.1126/science.1225376.
  2. (2016). "A densely feathered ornithomimid (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous Dinosaur Park Formation, Alberta, Canada". Cretaceous Research 58: 108. DOI:10.1016/j.cretres.2015.10.004.