Gamli'el Starší
Gamli'el Starší | |
---|---|
Rabi Gamaliel (רבן גמליﭏ) učí žáky, Brockhaus and Efron Jewish Encyclopedia | |
Narození | 1. století př. n. l. Gamla |
Úmrtí | 52 |
Povolání | rabín a právník |
Nábož. vyznání | judaismus |
Děti | Simeon ben Gamliel[1] Svatý Abibas |
Rodiče | Simeon ben Hillel[1] |
Příbuzní | Gamli'el II.[1] a Ima Shalom (vnoučata) |
Funkce | Nasi |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gamli'el Starší (hebrejsky גמליאל הזקן, Gamli'el ha-Zaken) nebo Gamali'el I. (také Gamaliel Starší nebo Gamaliel I.) byl židovský učenec, tanaita, předseda sanhedrinu, čili židovského nejvyššího soudu, jedna z největších rabínských autorit první poloviny prvního století po Kr. V Mišně má jakožto hlava sanhedrinu titul raban.
Působení
Měl živý zájem o potřeby své doby a neváhal odvážně jednat, aby je pomohl splnit. Řídil se například zásadou, že zákon musí vést ke zlepšení světa a napomáhat obecnému dobru. Byl zastáncem realistického zmírnění přikázání týkajících se šabatu, větší ochrany žen před rozvodem a tolerantního přístupu k pohanům. Křesťané ztotožňují Gamli'ela Staršího s Gamalielem, jehož zmiňuje Nový zákon jako učitele apoštola Pavla.[2] Když Židé začali pronásledovat apoštoly vzmáhající se křesťanství, Gamli'el se postavil na jejich obranu s přesvědčením, že když jejich hnutí pochází z lidí, samo se rozpadne, ale pokud z Boha, nelze jej rozehnat (Sk 5,34-42). Raně křesťanská tradice se i proto – zcela nepodloženě – domnívala, že se Gamli'el později nechal pokřtít, zůstal však členem Sanhedrinu, aby mohl hájit křesťany, a považovala ho za světce.[zdroj?!]
Podle tradice zemřel v roce 63.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gamli'el Starší na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gamaliel Starší na slovenské Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Illustration from Brockhaus and Efron Jewish Encyclopedia (1906—1913); the Hebrew caption above the miniature "רבן גמליﭏ" means "Rabbi Gamliel" (the leftmost letter is an aleph-lamed ligature). The image was taken from a copy of the Sarajevo Haggadah.