Ganéša

Vyobrazení Ganéši
Festival na počest Ganéši v indickém státě Kerala

Ganéša (sanskrt: गणेश; gaṇeśa, složenina z gana - zástupy a íša - zkrácený tvar od Íšvara (pán, mistr, jméno Šivy), tedy Pán Šivových zástupů) je původem indický bůh se čtyřmi pažemi a sloní hlavou, jeden z nejznámějších a nejuctívanějších bohů zejména v hinduismu, mnohdy ale i mezi buddhisty. Jeho kult je velmi silný a sahá i za hranice Indie. Uctívači tohoto čtyřrukého mladíka se sloní hlavou se nazývají gánapatja. Jiná jména Ganéši jsou Ganapati (z gana = lid, zástupy a pati pán), Vinájaka a Pillaijar.

Jeho otcem je bůh Šiva, matkou bohyně Párvatí. Párvatí, Šivova manželka, toužila po dítěti. Šiva s ní však nesouhlasil. Tvrdil, že nikdy nezemře, a tak nepotřebuje vlastní děti. Jejich úkolem je pomáhat k dětem jiným mužům a ženám. Párvatí upadla do hlubokého smutku a když Šiva viděl, jak velmi se jeho žena trápí, řekl jí, že jí dá syna. Zmačkal kousek látky z jejích šatů a podal jí ho s tím, že je to teď její syn. Bohyně si látku přiložila k prsům, a ta se najednou začala hýbat. Pohladila látku květem lotosu a dítě začalo dýchat. Z kousku látky se stalo opravdové děťátko. Šivu však obživnutí děťátka nepotěšilo. Žárlil na pozornost, kterou mu věnovala jeho žena. Na dítě se zamračil a spalující paprsky z jeho prostředního oka připravily dítě o hlavu. Párvatí byla žalem bez sebe a Šiva začal hledat novou hlavu. Nejblíže mu byl slon s jedním klem a tak mu Šiva hlavu odřízl a rychle jí nasadil dítěti. Tak přišel Ganéša ke sloní hlavě.

Ikonografie

Ganéša bývá vyobrazován v rozličných podobách s různými atributy, avšak ve většině případů jsou jeho ikonografická zobrazení stejná či dost podobná. Klasické zobrazení Ganéši je v podobě se sloní hlavou.

Sloní hlava má představovat věrnost, inteligenci a sílu. Z té většinou vyčnívá jen jeden kel, který odkazuje na schopnost překonat veškeré formy dualismu. Jeho velké uši symbolizují moudrost a schopnost naslouchat zejména těm lidem, kteří vyžadují pomoc. Ganéšův záměrně zakřivený chobot má představovat jeho schopnost odlišit skutečnost od iluze, naproti tomu symbol na čele symbolizuje jeho umění měřit minulost a budoucnost.

Sloní břicho podle tradice obsahuje vesmíry a symbolizuje štědrost přírody a vyrovnanost. Každá noha Ganéši je obvykle v jiné poloze - jedna je zvednutá a druhá na zemi a naznačují tak důležitost jednak žití a jednak samotného bytí. Čtyři paže představují mysl, intelekt, ego a vědomí. V jedné ruce třímá obyčejně sekeru, která má za úkol ničit překážky a vést muže ke spravedlnosti. V druhé ruce má obvykle bič jako symbol síly. Třetí ruka symbolizuje požehnání, ochranu a úkryt. Čtvrtá ruka je v pozici lotosového květu.

Ganéša se po celém světě přepravuje pomocí myši. Myš je váhana (vozidlo) duchovní a reprezentuje moudrost. Vede utajovaný život pod zemí, což reprezentuje symbol neznalosti a strachu z neznámého. Ganéšova myš je velká asi jako kůň a snadno Ganéšu unese, díky víře, kterou v ní má. Myš je vyobrazována sedící u misky s bonbóny vedle Ganéši. Má obdivný výraz, který symbolizuje víru ve vyšší moc. Slouží Ganéšovi dobrovolně a ten se k ní nechová jako k otroku.

Galerie

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ganesha Basohli miniature circa 1730 Dubost p73.jpg
Ganesha getting ready to throw his lotus. Basohli miniature. Source: This work is reproduced and described in Martin-Dubost, Paul (1997). Gaņeśa: The Enchanter of the Three Worlds. Mumbai: Project for Indian Cultural Studies. ISBN 81-900184-3-4, p. 73, which says: "Attired in an orange dhoti, his body is enitirely red. On the three points of his tiny crown, budding lotuses have been fixed. Gaṇeśa holds in his two right hands the rosary and a cup filled with three modakas (a fourth substituted by the curving trunk is just about to be tasted). In his two left hands, Gaṇeśa holds a large lotus above and an axe below, with its handle leaning against his shoulder. In the Mudgalapurāṇa (VII, 70), in order to kill the demon of egotism (Mamāsura) who had attacked him, Gaṇeśa Vighnarāja throws his lotus at him. Unable to bear the fragrance of the divine flower, the demon surrenders to Gaṇeśa."
Lord Ganesh.jpg
Autor: Sujit kumar, Licence: CC BY-SA 4.0
Lord Ganesh Sculpture
Caste AS.jpg
(c) Copyrighted to Himalayan Academy Publications, Kapaa, Kauai, Hawaii. Licensed for Wikipedia under Creative Commons and requires attribution when reproduced.
Ancient Ganesha statue at Thalinji.JPG
Autor: Marcus334, Licence: CC BY-SA 3.0
Ancient Ganesha statue at site of ruined Kondaiamman Temple at Talinji
Ganesh1.jpg
Autor: Původně soubor načetl Shakti na projektu Wikipedie v jazyce francouzština, Licence: CC BY-SA 3.0
2021 Ganesh Chaturthi
Ganesha, India, Tamil Nadu, early 20th century, wood.jpg
Ganesha, India, Tamil Nadu, early 20th century, wood, Honolulu Academy of Arts
13th century Ganesha statue.jpg
Autor: Quadell, Licence: CC BY-SA 3.0
Seated Ganesha 12th-13th century Hoysala dynasty Chloritic schist H: 88.6 W: 53.7 D: 33.7 cm Halebid, Karnataka, India This sculpture displays the ornate carving and exuberant decoration characteristic of art created under the Hoysala dynasty (1042–1346). The decorated floral arch surrounding the sculpture suggests that it once occupied a cell or niche in a temple. Housed in the Arthur M. Sackler Gallery in the Smithsonian, Washington, D.C.[1]
Ganesh Chaturthi (3862853500).jpg
Autor: Thejas Panarkandy, Licence: CC BY 2.0
Ganesh Chaturthi celebration at Trivandrum, Kerala.
Kharkiv zoo.jpg
Autor: Корниенко Виктор, Licence: CC BY-SA 3.0
В Харьковском зоопарке.