Garum

Garum
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Amfory s omáčkou Garum

Garum (latinsky), nebo liquamen (latinsky), či garos (řecky) je rybí omáčka z fermentovaných ryb. Omáčka garum pochází ze starověkého Řecka, kde se nazývala garos. Velké oblíbenosti získala až ve starověkém Římě, pod názvem garum. Garum patřilo mezi nejoblíbenější ingredienci ve starověkém Římě, jeho použití je totiž vyžadováno ve velkém množství tehdejších receptů, například v kuchařce Apicius. Oblíbenost gara byla podobná jakou má dnes kečup.[1][2][3][4][5]

Garum bylo používáno také ve starověké Byzantské říši, Fénicii a Kartágu.

Použití v kuchyni

Garum se používalo jako základ starořímské kuchyně smícháno s vínem (oenogarum, oblíbená omáčka v Byzanci), octem (oxygarum), nebo olejem (oleogarum). Používalo se při vaření i pečení, občas se přidávalo ke zvýraznění chuti i do dezertů.[3][4] Garum zředěné vodou (hydrogarum) bylo distribuováno do římských legií.[3]

Výroba

Manufaktura pro výrobu omáčky garum v Portugalsku

Díky vysoké poptávce se garum vyrábělo ve velkém množství v manufakturách a bylo distribuováno v amforách podobně jako víno. Jedna z manufaktur se nacházela například v Pompejích. Zajímavostí je, že manufaktury byly umístěny mimo tehdejší města z důvodu velkého zápachu z ryb při výrobě omáčky.[3] Manufaktury se nacházely při pobřeží moře a byly rozesety po všech provinciích starověkého Říma.

Garum se vyrábělo fermentací malých ryb naložených v soli. Recept se v průběhu doby měnil, navíc každá provincie měla vlastní postup. Základem jsou vždy malé ryby jako sardinky, ančovičky či makrely naložené do soli.[5]

  • Jeden z postupů je vložit celý obsah do nádoby na slunce a každý den důkladně promíchat a nechat kvasit několik týdnů až měsíců.
  • Další možný postup je, že se směs ryb v soli umístí do koše na slunce a garum je tekutina, která vytéká z ryb. Kvasit se pak nechá ještě i vyteklá tekutina z ryb.
  • Další postup je výroba omáčky z vnitřností ryb včetně žaber.

Čím déle proces kvašení trvá, tím je garum cennější. Po dokončení procesu kvašení se výsledná tekutina procedí skrze plátýnko a je distribuována k zákazníkům. Na amfory se vždy psala informace o tom, z jakých ryb bylo garum vyrobeno.[5]

Současnost

Garum je považováno za předchůdce dnešní italské omáčky Colatura di alici, vyráběné v Kampánii.

Další omáčkou podobnou garu je Worcestrová omáčka z Anglie.

Odkazy

Reference

  1. Starověká kuchyně: Spáchal nejslavnější římský kuchař sebevraždu, aby neumřel hlady?, Epocha
  2. Garum, Hrdličkovo muzeum člověka, PřF UK
  3. a b c d Naturalis historia, Plinius starší
  4. a b CASTRA ROMANA - Z Antické kuchyně. www.castraromana.cz [online]. [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-07. 
  5. a b c Roman fish sauce - Coquinaria (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Garumamphoren.JPG
Autor: Claus Ableiter, Licence: CC BY-SA 3.0
left: two amphores for garum; deutsch: Zwei Amphoren für die durch enzymatische Zerlegung gewonnene römische Fischwürzsoße Garum; Aufgenommen während der Pompeji-Ausstellung Europäischer Kulturpark Bliesbruck
Fábrica romana de Salga 05.jpg
Autor: Igiul, Licence: CC BY 3.0
Ancient Roman garum factory of Salga, in modern-day Portugal
Garum Mosaik Pompeji.JPG
Autor: Claus Ableiter Edit this at Structured Data on Commons, Licence: CC BY-SA 3.0
Garum, picture from the villa of Aulus Umbricius Scaurus, Pompeii: G(ari) F(los) SCOM(bri) SCAURI EX OFFI(ci)NA SCAURI. This translates: "The gari flower of Scauri from the factory of Scauri".
Europe map.png
Political map of Europe