Gasparo da Salò

Gasparo da Salò, basová viola
Gasparo da Salò, housle

Gasparo da Salò narozen jako Gasparo Bertolotti (20. května 1540, Salò - 14. dubna 1609, Brescia) byl italský houslař a virtuos na kontrabas.

Život

Narodil se ve městě Salò na západním břehu Lago di Garda, do rozvětvené rodiny hudebníků a uměleckých řemeslníků. Jeho děd vyráběl struny, otec byl flétnista, strýc Agostino byl koncertní mistr a regenschori biskupského kostela v Salò a stavěl také hudební nástroje. Agostinův syn Bernardino byl virtuos na housle a trombon a působil u několika knížecích dvorů, nakonec na papežském dvoře v Římě.

Základy hudebního vzdělání získal u otce a strýce a po otcově smrti roku 1562 se přestěhoval do Brescie, kde stavěl nástroje a prodával struny s takovým úspěchem, že si koupil dům a oženil se s dcerou hrnčíře a skláře, s níž měl sedm dětí. Mezi jeho sousedy byli dva vynikající houslisté a varhaníci Brescijské katedrály a další hudebníci, s nimiž se Gasparo spřátelil a s nimiž spolupracoval při zdokonalování svých nástrojů.

Dílo

Ve své dílně vyráběl všechny druhy tehdy běžných strunových nástrojů, které ho proslavily po celé Evropě. Stal se tak zakladatelem samostatné brescijské houslařské školy, mezi jeho žáky patřil syn Francesco, Giovanni Paolo Maggini a další. Byl jedním z prvních, jehož nástroje se začaly už v polovině 16. století silně podobat moderním houslím, violám, violoncellům a kontrabasům. Také název „housle“ (italsky violino) se v brescijských archivech objevuje už kolem roku 1530, o 50 let dříve než v Cremoně. Gasparovy housle byly často delší (až 44,5 cm) a podle názoru odborníků se nevyrovnají houslím Stradivariho nebo Guarneriho, zato jeho violy, violoncella a kontrabasy jsou dnes velice ceněné. Roku 2010 byla Gasparova viola vydražena v aukci za 540 tisíc USD a na jeho violy a kontrabasy hraje několik světových virtuosů. Jedny Gasparovy housle jsou vystaveny v Lobkovickém paláci v Praze. Z celkem asi 80 zachovaných nástrojů se bohužel jen málo zachovalo v původním stavu, jeho violy da gamba se často přestavovaly na violoncella a jeho šestistrunné basové violy na tří- nebo čtyřstrunné kontrabasy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gasparo da Salò na anglické Wikipedii a Gasparo da Salò na německé Wikipedii.

Literatura

  • Karel Jalovec, Italští houslaři. Praha: Orbis 1952
  • Pilař - Šrámek, Umění houslařů. Praha: Panton 1983

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

The orchestra and its instruments (1917) (14595827828).jpg
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions

Identifier: orchestraitsinst00sing (find matches)
Title: The orchestra and its instruments
Year: 1917 (1910s)
Authors: Singleton, Esther, d. 1930
Subjects: Orchestra Musical instruments
Publisher: New York : The Symphony society of New York
Contributing Library: Harold B. Lee Library
Digitizing Sponsor: Brigham Young University

View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.

Text Appearing Before Image:
they took care ofhim. He made most of his instruments from 1560to 1610, when he died. His name is of great importance in the history ofthe violin. The violins of Gasparo di Salo are theearliest that are known. They are very rare, how-ever. The most famous di Salo was owned by OleBull, the great Norwegian violinist. It is now in theMuseum in Bergen, Norway. Instead of the ordinaryscroll it has an angels head, which is said to have beencarved by Benvenuto Cellini, the gifted silversmith. The violins of Gasparo di Salo are of somewhatlarge build with strong curves and varnished witha dark brown varnish; but their shape correspondslittle with that adopted by the great Italian makers.The middle bouts are cut very shallow; the cornersproject but little and are strongly rounded, whilethe sound-holes are large and parallel to each other —a feature which is peculiar to the Brescian School.Gasparo selected for his bellies wood of an extraor-dinary uniformity of regularity of grain. 1 1 Abele.
Text Appearing After Image:
VIOLIN By Gasparo di Said THE VIOLIN 23 By him the present form of the violin was definitelyfixed, as you will see by looking at the Gasparo diSaid facing page 22. His tenors and double-bassesare superior to his violins and are much sought after. Maggini was a native of Brescia and worked therefrom 1590 till 1632, when he is supposed to have diedof the Plague. His early violins resemble those ofGasparo di Said; but gradually the sound-holesgrow narrower and by the end of his life Magginiproduced violins that were pure in outline and beauti-fully finished. Moreover, they are famed for theirgrand, deep, melancholy tone. Maggini had learnedto be extremely careful in selecting the wood. Inearly days the Maggini bellies were cut across thegrain like Gasparo di Salos; but, after a while,Maggini cut with the grain like Amati. His sound-holes grew more delicate, but they were bevelledinwards (an idea that the Cremona makers rejected).Maggini violins are also distinguished for their clear,gold

Note About Images

Please note that these images are extracted from scanned page images that may have been digitally enhanced for readability - coloration and appearance of these illustrations may not perfectly resemble the original work.
Gasparo da Salo bass viol.jpg
© Pruneau / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Bass viol by Gasparo da Salo, late 16th century, on display at the Ashmolean Museum, WA1939.22