Gaston (lachtan)

Gaston byl samec lachtana jihoafrického, který žil v pražské zoologické zahradě mezi léty 1991 až 2002. Proslavil se v době povodní 2002, kdy jej ze zoologické zahrady odnesla voda. Gaston doplaval po Vltavě a Labi až do Německa, kde byl chycen a následně vyčerpáním uhynul.

Život

Gaston byl chycen ve volné přírodě v jižní Africe. Pražská zoologická zahrada ho jako mladého lachtana koupila od obchodníka z Namibie v roce 1991 jako asi roční mládě. Jméno Gaston mu dala jeho cvičitelka a chovatelka Michaela Voldřichová.^[1] Přijel spolu s dalšími třemi samicemi, Bárou, Julinkou a Žofkou. Žofka krátce po příchodu do Prahy uhynula, o několik měsíců později ji nahradila samice Myška.^[2] V zoologické zahradě žil spolu s Bárou, Julinkou a Myškou 11 let. Projevoval smysl pro humor a rád se předváděl před publikem v pravidelných představeních.^[1] V dospělosti vážil téměř 200 kilogramů.^[1] S Bárou a Julinkou zplodil postupně 10 potomků; z toho jeden (Abeba) se narodil posmrtně. Myška nikdy s Gastonem mládě neměla, ačkoliv se s ním opakovaně pářila.^{[2][poznámka 1]}

Povodně, smrt a narození pohrobka

Během povodní v létě 2002 spodní část zoo zalila voda. Gaston i ostatní lachtani se drželi na území svého výběhu a kroužili. Rozehnala je až utržená divácká tribuna dne 12. srpna. Poté se snažili dát opět dohromady, najít jeden druhého, i svoje domovské území, nicméně většinou neúspěšně. Gaston se nejprve zdržoval v zaplaveném výběhu slonic, ale během následujícího dne odtamtud zmizel a začal unikat po Vltavě.^[4] Přestože byl spatřen na mnohých místech, pokusy o jeho chycení selhávaly. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se ho alespoň podařilo nakrmit. Až dne 19. srpna ho chytili němečtí záchranáři v Lutherstadt-Wittenbergu poté, co uplaval přes 300 kilometrů. Ještě v ten den se vydal na cestu za ním český tým; Gaston ale náhle uhynul na následky stresu, únavy a vyčerpání.^[5] Chladná voda ani dočasný nedostatek jídla mu neublížily a následná pitva neodhalila žádné zranění.^[6] Bylo mu v té době 12 let. Následující léto 2003 se samici Báře neočekávaně narodilo mládě, Gastonův posmrtný potomek.^[7][8] Je to samička Abeba,^[9] která žije v Zoo Praha dodnes (červen 2011) spolu s Bárou, Julinkou a Gastonovým potomkem Melounem.

Potomstvo

Z Gastonových přímých potomků dnes žije pouze samice Abeba, která žije v pražské zoo. Následuje tabulka znázorňující Gastonovo potomstvo.^[10]

Meloun a Abeba spolu měli celkem 5 mláďat.

Ohlasy

Zpravodajství

Gastonova cesta a následná smrt vzbudila velkou pozornost českých i světových médií. O Gastonově cestě informovali například česká i anglická redakce BBC,^[11][12] CNN,^[13] německá Deutsche Welle,^[14] Hamburger Abendblatt^[15] a jiné. Další vlny mediálního zájmu vzbudilo narození samičky Abeba,^[8][7] odhalení Gastonova pomníčku,^[16] Gaston byl vzpomenut i v souvislosti s otevřením nového pavilonu lachtanů v roce 2009^[17][18] a také v květnu 2011, když se Abebe narodilo mládě.^[19]

Umělecká zpracování

Krátce po povodních napsala Gastonova bývalá cvičitelka a opatrovatelka Michaela Voldřichová knihu Kam plaveš, Gastone, kde poetickou formou líčí Gastonův život.^[20] Koncem roku 2003 vyšla v Německu kniha o Gastonových osudech s názvem Schwimm! Gaston schwimm!^[21] V létě 2004 uvedla Malá scéna Saské státní opery v Drážďanech stejnojmennou operu-stínohru o Gastonově útěku^[22] od skladatele Franka Böhmeho (libreto: Irene Pietsch).^[23][24] V opeře se líčí Gastonův útěk jako cesta za svobodou, na což ale reagoval tehdejší ředitel zoo Petr Fejk slovy: „Bylo to spíš pro něj trápení. Lachtan nemůže vzhledem ke své konstituci žít ve zdejších vodách a mořích“.^[25] Na podzim roku 2005 byla v Zoo Praha odhalena památná bronzová socha plovoucího Gastona.^[26] Na konci roku 2007 se objevil v českých a italských kinech a posléze severoamerických kinech celovečerní umělecký dokumentární film Mír s tuleni filmové společnosti 12 Opic, který příběh jihoafrického lachtana Gastona, uneseného z namibijského pobřeží Cape Cross, dává do souvislosti s příběhem dnes již téměř vyhubených tuleňů středomořských, přičemž odkrývá důvody, proč samec Gaston na rozdíl od ostatních samic jako jediný ze zaplavené pražské zoo uplaval vstříc moři. A odhaluje okolnosti, za nichž by mohl jeho lachtaní druh na opačném konci světa potkat stejný osud jako potkal dávno předtím středomořské tuleně.^[27]

Pojmenování

V roce 2002 byl založen amatérský hokejový klub Gaston Seals^[28] o zhruba 16 hráčích. Od roku 2009 se v létě koná plavecký maraton na trase Ústí nad Labem – Děčín s názvem Gastonův memoriál.^[29] V letech 2007 a 2008 byl v Praze projednáván návrh, aby byla po Gastonovi pojmenována stezka v Troji podél Vltavy,^[30][31] což se ale nakonec neuskutečnilo.^[32] V červnu 2005 byla v Zoo Praha otevřena restaurace Gaston, která vznikla rekonstrukcí povodní zničené starší restaurace Koliba.^[33][34]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• VOLDŘICHOVÁ, Michaela. Kam plaveš, Gastone?. Praha: Práh, 2002. 94 s. ISBN 80-7252-071-7. 
• PIETSCH, Irene. Schwimm! Gaston schwimm!. Hamburg: Germa- Press Verlag GmbH, 2003. 96 s. ISBN 978-3924865405. (německy) 

Externí odkazy

• Cvičení Gastona na YouTube, video
  • 1. část
  • 2. část
• ROMANOVÁ, Lucie. Gastone, jsi hrdina!. Reflex [online]. 2007-10-24 [cit. 2011-6-19]. Dostupné online. 
• KASNAR, Jaroslav. V pražské zoo se narodilo mládě lachtana. TV Nova [online]. 2011-06-08 [cit. 2011-6-19]. Dokument o Gastonově vnoučeti. Dostupné online. 
• Česká televize. Gastonova cesta [online]. Praha: Česká televize, 2012-12-25 [cit. 2012-12-28]. Dokument o Gastonovi. Dostupné online.