Gaza

Gaza ; غزة
	letecký pohled na Gazu (2007)
	; vlajka
Poloha
Souřadnice	31°31′ s. š., 34°27′ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Stát	Palestinská autonomie
distrikt	Pásmo Gazy
	Gaza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	45 km²
Počet obyvatel	566 331 (2015)
Hustota zalidnění	12 585 obyv./km²
Správa
Starosta	Nizar Hijazi
Oficiální web	www.webgaza.net
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaza (česky zastarale Gáza,^[2]^[3] nebo Ghaza^[4]^[5]^[6], arabsky غزة‎ Ġazzah; hebrejsky עזה‎ Aza) je největší město v Pásmu Gaza i ve Státu Palestina. Město má přibližně 500 000 obyvatel.

Etymologie

České přídavné jméno od názvu Gaza je gazský,^[7]^[8]^[9] občas se však používají i adjektiva gázský,^{[pozn. 1]} gazanský^[11] nebo gazejský.^{[pozn. 2]} Obyvatel Gazy se nazývá Gazan.

Od města Gaza, centra tkalcovství, je též odvozen gáz (lehká průsvitná bavlněná tkanina v plátnové nebo perlinkové vazbě) a gáza (jemný řídký obvazový materiál), neboť gáza byla tradiční tkanina v Palestině.^[13]

Historie

Gaza je velmi staré město, obývané nejméně 5000 let. První zmínku o něm máme z korespondence faraona Thutmose III. (El-amarnské dopisy) z 15. století př. n. l. Gaza zůstala v egyptské moci po 350 let, než byla dobyta Pelištejci, mořským národem známými z Bible jako Filištíni, a stala se součástí jejich pětiměstí. Následně byla Gaza dobyta Izraelity, Asyřany, Egypťany a pod Perskou říší dosáhla značné prosperity. Poté se však vzepřela Alexandru Velikému, který ji obléhal po pět měsíců a nakonec obyvatele pozabíjel nebo prodal do otroctví. Alexandr město osídlil místními beduíny a přeměnil ho na polis, která se posléze stala centrem helénistické učenosti a filozofie. Gaza pak byla součástí Seleukovské říše, Hasmoneovského království, Římské říše, Východořímské říše, až byla roku 635 dobyta muslimskými vojsky.

Roku 1100 Gazu dobyli křižáci zpod vlády Fátimovců. Balduin III. ve městě postavil hrad, ovšem roku 1187 již město dobyla Saladinova vojska a zničila jeho hradby. Richard Lví srdce město znovu opevnil, ale roku 1193 ho předal Saladinovi v rámci smlouvy z Ramly. Roku 1260 město vyplenili Mongolové pod vedením chána Hülegüho, bylo to nejjižnější Mongoly dobyté území. Posléze se stalo částí Mamlúckého sultanátu. Roku 1348 na město udeřil mor, roku 1352 ho postihly ničivé záplavy způsobené silnými dešti. V roce 1516 se stala Gaza součástí Osmanské říše. V 19. století ji postihl úpadek.

Britové získali kontrolu nad městem v roce 1917, posléze bylo začleněno do britského Mandátu Palestina. Ve 30. a 40. letech procházelo město obdobím růstu. Podle Plánu OSN na rozdělení Palestiny měla Gaza patřit do arabské části, ale došlo k válečnému konfliktu a po první arabsko-izraelské válce v letech 1948–1949 přešlo město a celé Pásmo Gazy pod egyptskou vojenskou správu. Město bylo ovládáno Egyptem až do roku 1967. Jedinou výjimkou bylo období suezské krize (1956–1957), kdy bylo město okupováno Izraelem. Roku 1967 bylo město během šestidenní války opět dobyto Izraelem.

Po podpisu smlouvy mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny v roce 1993 došlo k odchodu izraelské armády z celého Pásma Gazy a vyhlášení palestinské samosprávy. Od roku 2000 začala druhá intifáda a do současnosti město i pásmo kolem něj se stalo jak jedním z ohnisek palestinského teroru (např. vystřelováním raket na okolní izraelská sídla) tak terčem mnoha izraelských odvetných útoků s nasazením jak pozemního vojska, tak těžké vojenské techniky a bílého fosforu, který je někdy klasifikován jako chemická zbraň hromadného ničení. Od roku 2007 Izrael na Gazu a přilehlé pásmo uvalil blokádu. Omezen je pohyb osob, materiálu pro obnovu infrastruktury, investic, zboží i věcí jako potraviny; omezení se vztahuje i na Izraelem neschválenou humanitární pomoc; proti pokusům o narušení blokády Izrael opakovaně zasáhl. Podle zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji, výboru pro obchod a rozvoj, „by se Gaza v důsledku současného nepříznivého vývoje mohla do roku 2020 stát neobyvatelnou.“^[14]

Park v Gaze
Knihovna a kulturní centrum univerzity Al-Azhar
Hřbitov obětí 1. světové války
Nemocnice po izraelském bombardování
Výhled na Gazu
Pláž v Gaze

Obyvatelstvo

Gaza měla v roce 2012 asi 515 000 obyvatel, což představovalo nárůst z 32 250 obyvatel v roce 1945. Všichni obyvatelé jsou Arabové a většina jich jsou palestinští uprchlíci nebo jejich potomci. Téměř všichni obyvatelé jsou muslimové, ale existuje tu velmi malá křesťanská menšina.

Vzdělání

Podle PCBS, v roce 1997, byla populace Gazy nad 10 let z 90% vzdělána. Ve školách bylo zapsáno 140 848 lidí (39,8% v základních školách, 33,8, ve středních školách a 26,4% na vysokých školách. Přibližně 11 134 lidí získalo bakalářské tituly nebo i vyšší diplomy. V roce 2006, bylo v Gaze 210 škol; 151 bylo zřízeno palestinským ministerstvem školství, 46 jich zřídilo OSN a zbylé školy byly soukromé. Ve školství bylo zaměstnáno 5 877 učitelů.

Partnerská města

Odkazy

Poznámky

↑ Od ramene řeky při hranicích Egypta až na sever k pomezí Ekrónu, jež se počítá za kenaanské, pět pelištejských knížectví, Gázské, Ašdódské, Aškalónské, Gatské a Ekrónské, a oblast avíjská.^[10]
↑ Od Níle, kterýž jest naproti Egyptu, až ku pomezí Akaron na půlnoci, kterážto krajina Kananejským se přičítá, v níž jest patero knížectví Filistinských: Gazejské, Azotské, Aškalonitské, Getejské a Akaronitské, a to bylo Hevejské.^[12]

Reference

↑ http://www.pcbs.gov.ps/Portals/_Rainbow/Documents/gza.htm
↑ Kniha Jozue 15
↑ Kniha Jozue 15
↑ Ilustrovaný encyklopedický slovník sv. 1 A-I. Praha: Academia, 1980. S. 728.
↑ Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996-1998.
↑ http://encyklopedie.vseved.cz/Ghaza+m%C4%9Bsto
↑ Pravidla českého pravopisu
↑ Porfir, gazský biskup
↑ Oznamujeme vojenskou operaci „Gazský podzim“
↑ Kniha Jozue 13
↑ Gazanský terorismus přišel izraelské podnikatele na 200 milionů šekelů. eretz.cz [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10.
↑ Kniha Jozue 13
↑ Taylor, 2005, s. 288.
↑ http://unctad.org/en/pages/newsdetails.aspx?OriginalVersionID=1068

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gaza na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Gaza ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Gaza v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Pásmo Gazy
Gaza na Google Maps

[11] Od ramene řeky při hranicích Egypta až na sever k pomezí Ekrónu, jež se počítá za kenaanské, pět pelištejských knížectví, Gázské, Ašdódské, Aškalónské, Gatské a Ekrónské, a oblast avíjská.^[10]

[14] Od Níle, kterýž jest naproti Egyptu, až ku pomezí Akaron na půlnoci, kterážto krajina Kananejským se přičítá, v níž jest patero knížectví Filistinských: Gazejské, Azotské, Aškalonitské, Getejské a Akaronitské, a to bylo Hevejské.^[12]

[1] ttp://www.pcbs.gov.ps/Portals/_Rainbow/Documents/gza.htm

[2] Kniha Jozue 15

[3] Kniha Jozue 15

[4] Ilustrovaný encyklopedický slovník sv. 1 A-I. Praha: Academia, 1980. S. 728.

[5] Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996-1998.

[6] ttp://encyklopedie.vseved.cz/Ghaza+m%C4%9Bsto

[7] Pravidla českého pravopisu

[8] Porfir, gazský biskup

[9] Oznamujeme vojenskou operaci „Gazský podzim“

[10] Kniha Jozue 13

[12] Gazanský terorismus přišel izraelské podnikatele na 200 milionů šekelů. eretz.cz [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10.

[13] Kniha Jozue 13

[Taylorp288-15] Taylor, 2005, s. 288.

[16] ttp://unctad.org/en/pages/newsdetails.aspx?OriginalVersionID=1068

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[pozn. 1]

[11]

[pozn. 2]

[13]

[14]

[10]

[12]

Navigation

Navigace

Tématické portály