Gazela dorkas

Gazela dorkas
	Samec a samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla);
Podřád	přežvýkavci (Ruminantia);
Čeleď	turovití (Bovidae);
Podčeleď	antilopy (Antilopinae);
Rod	gazela (Gazella);
Binomické jméno
	Gazella dorcas; (Linné, 1758)
	Areál rozšíření
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gazela dorkas (Gazella dorcas) je malá, poměrně běžná gazela. Žije především v Severní Africe a místy i na Blízkém východě (Izrael, Jordánsko).^[2]

Popis

V kohoutku měří 55–65 cm, délka těla je 90–110 cm a hmotnost dosahuje 15–23 kg. Rohy měří 15 až 25 cm u samic a 25 až 38 cm u samců, přičemž rohy samců jsou výrazně tlustší, zahnutější a s výraznějšími prstenci.^[2] Zbarvení je béžové či načervenalé na bocích a horní polovině těla, břicho bývá světlé.^[2]

Ekologie a chování

Umí přežít v suchém prostředí pouští a polopouští s minimálními nároky na vodu, pokud je potřeba, obejde se bez vody úplně a tekutiny získává z rostlinné stravy.^[2] Vyskytuje se rovněž na savanách. Žije v párech nebo malých stádech, tvořených jedním dominantním samcem, samicemi a jejich mláďaty. Výjimečně mohou stáda čítat až 100 jedinců.^[2]

Živí se listy akácií a různých křovin, když má možnost, spásá trávu a jiné rostliny.

Jejími predátory jsou jakékoliv střední a větší šelmy od šakalů, karakalů a vlků, přes psy hyenovité, hyeny, až po gepardy, levharty a lvy. Mohou se stát i kořistí krajt a orlů.^[2] Zdravá gazela je většinou schopna útočníkům uniknout, neboť dosahuje rychlosti až 80 km/h a umí výborně kličkovat.

Rozmnožování

Doba březosti se pohybuje od 164 do 180 dnů. Samice rodí jedno nebo výjimečně dvě mláďata. Ta jsou kojena do 2 až 3 měsíců. Pohlavní zralosti dosahují v 9 (samci) až 18 měsících (samice). Doba dožití v divočině se pohybuje okolo 10 let, maximálně pak 12,5 roku.^[2]

Populace, hrozby

Celková populace je odhadována na několik desítek tisíc jedinců, přičemž nejvíc jich žije v Čadu, Nigeru a zemích afrického rohu, populační trend je pokles. Hlavní hrozbou pro gazelu dorkas je člověk a jeho aktivity, především nadměrný lov a extenzivní chov domácích zvířat, která jsou schopna spást lokálně veškerou vegetaci.

Zajímavost

Vyhynulá gazela dlouhorohá byla dříve považovaná za poddruh gazely dorkas, ale genetické zkoumání zjistilo, že jde o rozdílné druhy.

Galerie

Gazela dorkas
Gazela dorkas (Izrael)
Gazela dorkas
Preparát Gazely dorkas v londýnském Přírodopisném muzeu
Gazela dorkas (hlava)

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-06]
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g CASTELLÓ, José R. Bovids of the World. Antelopes, Gazelles, Cattle, Goats, Sheep, and Relatives. Princeton and Oxford: Princeton University Press, 2016. 664 s. ISBN 978-0-691-16717-6. S. 140–143.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu gazela dorkas na Wikimedia Commons
UCN SSC Antelope Specialist Group. 2008. Gazella dorcas. The IUCN Red List of Threatened Species 2008: e.T8969A12941858.
Al Ain Zoo: Dorcas gazelle Fact Sheet

[0d91780d9941bb52c46a69bd07be61da51ff8b3f-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-06]

[:0-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g CASTELLÓ, José R. Bovids of the World. Antelopes, Gazelles, Cattle, Goats, Sheep, and Relatives. Princeton and Oxford: Princeton University Press, 2016. 664 s. ISBN 978-0-691-16717-6. S. 140–143.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály