Gazivode

Hráz a nádrž Gazivode.
Břehy jezera.
Letecký pohled na jezero.

Gazivode (albánsky Liqeni i Gazivodës, srbsky Језеро Газиводе/Jezero Gazivode) přehradní nádrž, která se nachází na řece Ibar na severozápadě Kosova. Se svojí rozlohou 11,9 km² je největší na území Kosova. Vzdutí řeky dosahuje délky 24 km od hráze. U hráze je hluboká 107 m.

Charakteristika

Samotná nádrž se táhne v západo-východním směru a její nejzápadnější cíp se již nachází na území centrálního Srbska (u vesnice Eleskoviće). V blízkosti jezera se nachází pohoří Mokra Gora. 9,2 km² se nachází na území Kosova a 2,7 km² přehrady na území centrálního Srbska.

Její výška činí 107 m; ve spodní části je 460 m široká a 408 m dlouhá. Důvodem výstavby bylo zajištění rezervoáru vody za zavlažování úrodného a rovinného Kosova. Kromě toho se zde nachází i vodní elektrárna, která zásobuje elektřinou město Zubin Potok. Z nádrže jsou vedeny kanály, které umožňují přečerpávání vody do Gračanického jezera. Přehrada navíc zásobuje pitnou vodou Prištinu a slouží i k chlazení elektrárny Kosovo B. To byl také hlavní důvod pro jeho vznik.[1]

Historie

Hráz nechala zbudovat jugoslávská firma Hidrogradnja v letech 1973 – 1977 jako ve své době jednu z největších hrází zbudovaných ze sypané zeminy. První stavební kámen byl položen v roce 1972.[2] Slavnostního zahájení stavby se účastnil tehdejší jugoslávský premiér Džemal Bijedić. Před napuštěním jezera muselo svoje domovy opustit 578 rodin, zbořeny byly 2 kostely, vysídleno 14 vesnic a zaplaveny 4 hřbitovy. Jugoslávská vláda vyplatila 18 dinárů za každý m² půdy, o kterou místní obyvatelé přišli. Případné další výdaje na stavbu jezera byly placeny z půjčky, kterou získala SFRJ od MMF.

Po vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 se stalo jezero a hydroelektrárna předmětem sporů mezi vládou v Bělehradě a v Prištině. Srbská vláda se snažila za každou cenu znemožnit předání správy jezera Prištině, a to z důvodu, aby kosovská vláda nezískala tímto možnost kontrolovat zásobování vodou severu Kosova.[3] Hydroelektrárna byla ještě v roce 2015 spravována státní srbskou společností Elektroprivreda Srbije; její předání Kosovu nebylo součástí bruselské dohody, ani není podmínkou členství Srbska v EU. Vzhledem k klíčovému významu elektrárny pro kosovské hospodářství má na jejím vlastnictví srbská vláda eminentní zájem.[4]

Jezero má značný význam i v oblasti turistiky a rybaření.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Газиводе (језеро) na srbské Wikipedii.

  1. ↑ Článek na portálu rts.rs (srbsky)
  2. ↑ Článek na portálu telegraf.rs (srbsky)
  3. ↑ Článek na portálu blic.rs (srbsky)
  4. ↑ Článek na portálu lajmi.net (albánsky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Језеро Газиводе, Зубин Поток.png
Autor: User:Dan, Licence: Copyrighted free use
Lake Gazivode, Zubin Potok, Kosovo - Serbia
Jezero Gazivode.jpg
Autor: Původně soubor načetl Bobik na projektu Wikipedie v jazyce srbština, Licence: CC BY 3.0 rs
Jezero Gazivode
Gazivoda Lake - 7802 14.jpg
Autor: Zcvetkovic, Licence: CC BY-SA 4.0
Gazivoda lake is an artificial lake. It was created by building a dam on the river Ibar. Part of the lake is situated in Kosovo and is the subject of a territorial dispute between Kosovo and Serbia. The water of the lake is used for water supply, irrigation, recreation and fishing. The shores of the lake are not populated, so the natural environment preserved.