Geertgen tot Sint Jans
| Geertgen tot Sint Jans | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1460 Leiden |
| Úmrtí | 1490 (ve věku 29–30 let) Haarlem |
| Povolání | malíř |
| Významná díla | The Holy Kinship The Glorification of the Virgin Man of Sorrows |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geertgen tot Sint Jans, vlastním jménem Geertgen van Haarlem (c. 1460, Leyden - před 1495, Haarlem) byl nizozemský raně renesanční malíř. Celý život prožil jako laik v haarlemském klášteře Bratrstva sv. Jana a odtud pochází jeho přezdívka, která znamená Malý Gerhard od sv. Jana.[1]
Život
O malířově raném životě není nic známo, ale jako místo narození se obvykle uvádí Leyden, který patřil k Burgundskému Nizozemí a byl součástí Svaté říše římské. Na rytině Oplakávání Krista od Jacoba Mathama z roku 1620 je autor předlohy uváděn jako Gerardus van Leydanus ("Cum privil. Sa Cae. M. – Gerardus Leydanus Pictor ad S. Ia Bapt. Harlemi pinxit"). Mráz a Mrázová soudí, že Geertgen se nejprve školil v dílně některého benátského miniaturisty.[1] Karel van Mander uvádí, že byl žákem Alberta van Ouwatera. Životopis umělce psal až sto let po jeho smrti a v dataci se dopouští nepřesností. Tovaryšská léta Geertgena se datují přibližně do let 1475-1480 a patrně je strávil v Bruggách ve Flandrech.
Zjevně chybné datování díla se týká jeho triptychu s Ukřižováním pro klášter Johanitů, který měl být poničen za španělského obléhání Haarlemu v roce 1473. Vyplývá z toho, že by ho malíř vytvořil ve 13 letech. Oltář byl ale vytvořen později a rozebrán až během reformace v letech 1484 až 1490. Zachovalo se z něj pouze pravé oboustranně malované křídlo, které bylo později rozděleno na dvě desky: Oplakávání Krista, Legenda o ostatcích sv. Jana Křtitele (1484 - 1490, Kunsthistorisches Museum, Vídeň). Geertgen tot Sint Jans zemřel velmi mladý, pravděpodobně ve věku 28 let. Anonymní portrét umělce ve Wikimedia Commons pochází až ze 17. století a nezachycuje jeho skutečnou podobu.
Dílo
Za první dílo, připisované Geertgenu tot Sint Jans se považuje Kristovo příbuzenstvo (1480). V raných obrazech přejímá kompoziční schéma i figurální typy od Ouwatera, ale překonává ho přirozenějším postojem postav, dokonalejším spojením s prostorem a vyvinutým smyslem pro světelné jevy. Jeho figury jsou štíhlé, s oválnými hlavami, jejichž tvar patrně ovlivnilo řezbářství.[2] Jako první z nizozemských malířů zobrazil Narození Krista jako noční výjev, kde nadpřirozené světlo vychází z Ježíška a anděla zvěstujícího pastýřům v pozadí.[1]
Obrazy z pozdějšího období prozrazují obeznámenost s díly Huga van der Goes a Rogiera van der Weyden, ale odlišují se upřímností a prostotou.[3] Na obrazu Legendy o ostatcích sv. Jana Křtitele vedou křivky potůčku zvlněnou krajinou do listnatého lesa a krajina plynule přechází do kopců a hor na vzdáleném obzoru.[1] Je zde také první známý skupinový portrét v nizozemském malířství, kde jsou zachyceni členové klášterní komunity Bratrstva sv. Jana. V obrazech s Klaněním tří králů (Rijksmuseum, Národní galerie v Praze) se mu podařilo dokonale začlenit hlavní výjev do krajiny v pozadí. Pražský obraz vyniká půvabem mladistvé Panny Marie a tichou, veškerého patosu zbavenou lyričností výjevu. Vřelost i něha je patrná z opatrného gesta, jímž klečící mág uchopuje ručku dítěte. Malba obsahuje řadu drobných detailů, jako koně pijícího z řeky, které mu dávají věrohodnost.[4]
Známá díla
Vzkříšení Lazara (1480), Louvre
Klanění tří králů (1480-1485), Rijksmuseum
Legenda o ostatcích sv. Jana Křtitele (1484-1490) - Google Art Project
Oplakávání Krista (kolem 1484), Kunsthistorisches Museum Vídeň
Narození Ježíška (1484-1490), National Gallery, Londýn
Klanění tří králů (kolem 1490), Cleveland Museum of Art
Glorifikace Panny Marie (1490), Museum Boijmans Van Beuningen, Rotterdam - Google Art Project
Jan Křtitel v pustině (1490), Gemäldegalerie Berlin
Bolestný Kristus (1485-1494), Museum Catharijneconvent, Utrecht
Madona s dítětem, Gemäldegalerie Berlin
Ukřižování (okruh Geertena tot Sint Jans), Scottish National gallery, Edinburg
Příbuzenstvo Kristovo (dílenská práce kolem r. 1480), Rijksmuseum
Reference
- ↑ a b c d Mráz B, Mrázová M, 1988, s. 203
- ↑ Web Gallery of Art: GEERTGEN tot Sint Jans
- ↑ The National Gallery London: Geertgen tot Sint Jans
- ↑ Olga Kotková, in: M. Winzeler (ed.), 2016, s. 26-27
Literatura
- Marius Winzeler (ed.), 50 mistrovských děl, Sbírka starého umění ve Šternberském paláci Národní galerie v Praze, Národní galerie v Praze 2016, ISBN 978-80-7035-610-4
- Markéta Kobrsková, Geertgen tot Sint Jans a počátky nizozemské renesance v malířství, diplomová práce, KTF UK Praha 2015
- Molly Faries, “The Vienna wing panels by Geertgen tot Sint Jans and his drawing and painting technique,” Oud Holland, 2010, vol. 123, pp. 187-219, zejména 194, 214-215
- John R. Decker, The Technology of Salvation and the Art of Geertgen tot Sint Jans, Burlington, VT: Ashgate, 2009, ISBN 978-0-7546-6453-6
- Stephan Kemperdick, Jochen Sander, “Die Winterthurer Anbetung der Heiligen Drei Könige und Geertgen tot Sint Jans,” Venite, Adoremus: Geertgen tot Sint Jans und die Anbetung der Könige, ed. Mariantonia Reinhard-Felice [Sammlung Oskar Reinhart `Am Römerholz´, Winterthur], Munich, 2007, pp. 23-59, esp. 30-34
- National Gallery Catalogues (new series): The Fifteenth Century Netherlandish Paintings, Lorne Campbell, 1998, ISBN 1-85709-171-X
- Bohumír Mráz, Marcela Mrázová, Encyklopedie světového malířství, Academia Praha 1988
- Boon, K. G., Geertgen tot Sint Jans, Amsterodam 1967
- Jaromír Šíp, Geertgen tot Sint Jans, L´Adoration des Rois Mages, Praha 1963, Geertgen tot Sint Jans, The Adoration of the Magi, Spring Books 1963
- James E. Snyder, The Early Haarlem School of Painting: II. Geertgen Tot Sint Jans, The Art Bulletin Vol. 42, No. 2 (Jun., 1960), pp. 113-132
- Wogelsang W, Geertgen tot Sint Jans, Amsterodam 1942
- Johann Heinrich Kessler, Geertgen tot Sint Jans: Zijn herkomst en invloed in Holland, disertace, Utrecht 1930.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geertgen tot Sint Jans na Wikimedia Commons - "Geertgen tot Sint Jans." Encyclopedia of World Biography. . Encyclopedia.com. 4 Nov. 2017
- Karel van Mander, Het schilder-boeck(1969), Het leven van Geertgen tot S. Ians, Schilder van Haerlem
- Rijksmuseum: Geertgen tot Sint Jans
- Biblical art by Geertgen tot Sint Jans
Média použitá na této stránce
The portrait of Geertgen tot Sint Jans (second half 15th century), was probably made in 17th century. Inscribed "Gheerit, Schilder van die Heeren van sint Jans oerden to Haerlem." The original drawing is kept in the North Holland Archives. It was published as the frontispiece to Geschiedkundige aanteekeningen over Haarlemsche schilders, by A. van der Willigen Pz., De Erven F. Bohn, Haarlem, 1866.
The three magi represent three generations and the three continents known in the Middle Ages: Europe, Asia and Africa.
Autor: Geertgen tot Sint Jans, Licence: CC0
Tegen een gouden achtergrond staat Christus, frontaal weergegeven, de doornenkroon op het hoofd en het bloed stromend uit zijn wonden, met gebogen knieën in de sarcofaag. Hij is gekleed in een witte lendendoek. Met een smartelijke blik kijkt hij de toeschouwer aan. Zijn rechterhand houdt hij bij de wond in zijn rechterzij, met de linker omvat hij het kruis, dat tegen zijn linkerschouder leunt. Aan de bovenkant van het kruis is nog juist het bordje met de letters I.N.R.I. te onderscheiden. Over de rand van de sarcofaag hangt Christus' rok zonder naad. Maria bevindt zich rechts op de voorgrond en wordt gesteund door Johannes die achter haar staat. Met gevouwen handen kijkt zij droevig op naar haar Zoon. Zij draagt een grijze tuniek met een blauwgroene mantel en heeft op het hoofd een witte sluier. Johannes, met blond krullend haar en rood gewaad, wist met zijn rechter hand over zijn betraande gezicht. Geheel links zit Maria Magdalena met gevouwen handen. Zij steunt met haar linkerarm op de rand van de sarcofaag en heeft haar hoofd licht naar beneden gebogen. Over een donker onderkleed draagt zij een rood kleed, dat met wit bont is gevoerd. Achter de groep met Christus zweven drie engelen in witte gewaden. Twee van hen voeren passiewerktuigen (Arma Christi) met zich mee: de linker draagt de kruisnagels, de rechter heeft de stok met spons en de lans in zijn armen. De derde engel, grotendeels schuilgaand achter de engel links, heeft de handen gevouwen en het hoofd gebogen. Rechts achter Johannes is de geselzuil zichtbaar, waaraan de gesel en de roede met een touw zijn bevestigd. Op de achterzijde van het schilderij zijn fragmenten te zien van een serafijnsteen-imitatie-schildering.
Christ’s next of kin are gathered in an imaginary medieval church. The term for such a scene derives from the word for a blood relation. At left, the Virgin (in blue) is seated with Jesus on her lap beside her mother, Anne. Behind them stand their husbands, Joachim and Joseph. At right sits Mary’s cousin Elizabeth with her son, John the Baptist.