Geldernské vévodství

Geldernské vévodství
Hertogdom Gelre (nl)
Herzogtum Geldern (de)
Ducatus Geldriae (la)
 Dolnolotrinské vévodství
 Zutphenské hrabství
10961795Batávská republika 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Geldernské vévodství a Zutphenské hrabství v roce 1350
obyvatelstvo
státní útvar
feudální monarchie
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (13391648)
Jülišsko-Klévsko-Berg (15381543)
Burgundské NizozemíBurgundské Nizozemí Burgundské Nizozemí
Habsburské NizozemíHabsburské Nizozemí Habsburské Nizozemí
Španělské NizozemíŠpanělské Nizozemí Španělské Nizozemí
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské (16481795)
vznik:
1096 – první hrabě Gerard I.
zánik:
1795 – anektováno Francií
státní útvary a území
předcházející:
Dolnolotrinské vévodstvíDolnolotrinské vévodství
Zutphenské hrabstvíZutphenské hrabství
následující:
Batávská republikaBatávská republika

Guelders nebo Gueldres, také Geldern nebo Gelre (česky také Geldry), bylo hrabství a posléze vévodství v rámci Svaté říše římské na území Nizozemí, s hlavním městem Geldern (Gelder), jež leží na území dnešního Německa. Existenci hrabství lze vymezit roky 10961339, nezávislou existenci vévodství pak roky 13391543, byť formálně existovalo do roku 1795. Vévodství bylo rozděleno na dvě geograficky nespojité části – Horní a Dolní čtvrť. Pozůstatkem vévodství v Nizozemsku je region Gelderland.

Historie

Hrabství

O hrabství lze hovořit od roku 1096, kdy je Gerard III. z Wassenbergu v písemných pramenech poprvé uveden jako „hrabě z Guelders“ Gerard I. Hrabství bylo tehdy součástí Dolnolotrinského vévodství. Syn hraběte Gerarda Gerard II. v roce 1127 získal hrabství Zutphen v severním Hamalandu sňatkem. Ve 12. a 13. století Geldern rychle expandoval po proudu řek Máza, Rýn a IJssel a dokonce si nárokoval nástupnictví v Limburském vévodství, dokud v roce 1288 nestál na poražené straně v bitvě u Worringenu. Přesto se hrabství dále rozrůstalo, když získalo města Veluwe a Nijmegen.

Vévodství

Reginald IV., vévoda geldernský a jülišský

V roce 1339 byl hrabě Reginald II. povýšen na vévodu císařem Ludvíkem IV. Bavorem. Poté, co v roce 1371 vymřel rod Wassenbergů, zvítězil ve válce o nástupnictví Vilém I. z Jülichu. Jülišské a geldernské vévodství pak bylo v personální unii. V roce 1423 přešlo Geldernské vévodství pod vládu rodu Egmondů, díky přízni Zikmunda Lucemburského. O území měl však eminentní zájem burgundský vévoda Karel Smělý a po mnoha peripetiích ho skutečně získal roku 1473. Území zakomponoval do Burgundského vévodství. Ovšem tento stav trval jen krátce, neboť po Karlově porážce a smrti v bitvě u Nancy v lednu 1477 místní za vévodu znovu uznali nástupce z rodu Egmondů Adolfa. Následně Guelders ovládl císař Svaté říše římské Maxmilián I., manžel dcery a dědičky Karla Smělého Marie.

Posledním samostatným vévodou z Guelders byl Adolfův syn Karel z Egmondu (vládl 1492–1538), kterého si za vévodu zvolili občané Geldernu poté, co byli rozčarováni z Maxmiliánovy vlády. Aby tento post Karel vůči císaři uhájil, byl nucen se spojit s Francií. Bojoval s Maxmiliánovým vnukem Karlem Habsburským (který se stal císařem Svaté říše římské jako Karel V. v roce 1519) v tzv. Geldernských válkách. Byl značně úspěšný, takže vévodství dokonce územně rozšířil. Vévodství odkázal vévodovi Vilémovi z Jülich-Cleves-Bergu. Ten se snažil jít ve stopách Karla z Egmondu a uzavřel spojenectví s Francií. Alianci upevnil politickým sňatkem s neteří francouzského krále Františka I. Janou III. Navarrskou (která údajně musela být zbičována, aby se sňatku podřídila). Ale Francouzi se ukázali nepevnými spojenci a Vilém vévodství neudržel. V roce 1543, podle podmínek smlouvy z Venlo, jež uzavírala jednu z italských válek mezi Francií a Habsburky, ho přepustil císaři Karlu V. Ten ho zapojil do tzv. Sedmnácti provincií, neboli do tzv. Habsburského Nizozemí. Od té doby byla existence vévodství již čistě formální, nezávislou existenci již nikdy neobnovilo. V pozdějším vývoji bylo historické území rozděleno mezi Nizozemsko a Německo.

Státní symbolika

Geldernský herold kolem roku 1395

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guelders na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Statenvlag.svg
Flag of the Republic of the Seven United Netherlands (known as the Hollandsche Vlag or Statenvlag).
Replaced orange with red, please see this discussion on the German Wikipedia for more information.
Flag of Bouillon.svg
Flag of the Belgian municipality of Bouillon
Reinoud IV hertog van Gelre en Gulik.jpg
Reinoud IV hertog van Gelre en Gulik, Le Grand Armorial de la Toison d'Or, fol. no.42
Gelre0 wapen.svg
Coat of arms of Gelre.
Gelre-4 wapen.svg
Coat of arms of Gelre-Gulik.
Gelre Huldenberg 15e eeuw.svg
Coat of arms of Gelre by the 15th century Huldenberg Armory.
Gelre1 wapen.svg
Coat of arms of Gelre.
Bataafse Republiek nationale vlag.svg
National flag of the Batavian Republic, as decreed by the States General on February 14, 1796.
Flag of Cross of Burgundy.svg
Autor: Ningyou., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag with the cross of Burgundy (saltire). Also named Cross of Burgundy flag. It was used in the Catholic Monarchy and in its viceroyalties such as New Spain and Peru. It was also used by Spain as a military or king's prosonal flag. Used by the Carlist movement.
CoA Zutphen County.svg
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the County of Zutphen
Maria van Gelre.svg
Coats of Guelders and Jülich, Maria of Gelre
Herald Gelre of the Duke of Gueldres.jpg
Portrait of Claes Heynenzoon, the Herald Guelders, Wapenboek Gelre' (Folio 122r, Armorial de Gelre)
Banner of the Burgundian Cross of Burgundy.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Burgundian Cross of Burgundy with firesteel and Golden Fleece
Gelre3 wapen.svg
Coat of arms of Gelre.