Gelové zvlákňování

Gelové zvlákňování (angl.:gel spinning, něm.: Gelspinnen) je způsob výroby syntetických vláken z molekulárního roztoku.

Technologie je známá od roku 1957, pod tímto označením byla v roce 1979 patentována a prakticky se používá od začátku 80. let minulého století.

Princip

Neorientované, zauzlené uhlíkové řetězce s molární hmotností nad 1 milion se rozpustí v polymerním roztoku. Po zvláknění vzniká ve srážecí lázni síť řetězců s rosolovitým charakterem, která se dá v několika stupních až tisícinásobně dloužit. Vlákna mají zpravidla tím vyšší pevnost, čím nižší je orientace řetězců v roztoku.[1]

Postup výroby při zvlákňování se dá rozdělit na tři části:

  • rozpouštění PE při 100 °C
  • protlačování roztoku tryskou (otvory o průměru 0,5-1 mm) do studené vodní lázně
  • dloužení za studena – sušení – dloužení při cca 140 °C.

Použití

Gelové zvlákňování se používá převážně při výrobě polyethylenových vláken s vysokou tažnou pevností (např. Dyneema ® se specifickou pevností 2,65 GPa a modulem 87 GPa).[2] Na tento způsob se však dá také zvlákňovat např. PAC nebo PVC.[3]

Literatura

  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764
  • Fourné: Synthetische Fasern, Hanser Verlag 1995, ISBN 3446160582 (str. 138)
  • Flemming/Ziegmann/ Roth: Faservebundbauweisen, Springer-Verlag 1995, ISBN 3-540-58645-8 (str. 101)

Reference

  1. ↑ Výroba chemických vláken I [online]. TU Liberec, 2007 [cit. 2023-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-11. 
  2. ↑ PE vlákna na výztuže kompozitů (německy): http://www.wabensandwich.de/Ausgangswerkstoffe/fasern/polyethylenfasern/index.htm Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  3. ↑ Different Types of Spinning Methods [online]. Textile Learner, 2012-03-09 [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. (anglicky)