Gemersko-malohontská župa

Gemersko-malohontská župa; Gömör és Kis-Hont vármegye
	Kostel sv. Anny v Rožňavě
	; znak
Geografie
Hlavní město	Rimavská Sobota
Souřadnice	48°23′ s. š., 20°1′ v. d.
Rozloha	4 279 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	188 100 (1910)
Hustota zalidnění	44 obyv./km²
Jazyk	Maďarština, Slovenština
Národnostní složení	Maďaři, Slováci, Němci
Správa regionu
Nadřazený celek	Uhersko
Druh celku	župa
Vznik	1786
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye, zkráceně Gömör-Kishont) je bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska (velká většina) a Maďarska. Sídlem správy byla Rimavská Sobota, dalšími městy a středisky byly Dobšiná, Jelšava, Revúca, Rožňava, Tisovec nebo Tornaľa.

Geograficky území zhruba odpovídalo povodí horní Slané s přítoky Rimavou, Revúcou a dalšími, patřilo k němu i nejhornější údolí Hronu. Z hlediska současných správních celků jde zhruba o slovenské okresy Rimavská Sobota, Revúca, Rožňava a východní část okresu Brezno, a větší část maďarského okresu Putnok.

Župa s rozlohou zhruba 4300 km² patřila v Uhersku ke středně velikým. Sousedila na západě s Novohradskou župou, na severozápadě se Zvolenskou župou, na severu s Liptovskou župou, na severovýchodě se Spišskou župou, na východě s Abovsko-Turňanskou župou, na jihovýchodě s Boršodskou župou a na jihu velmi krátce s Hevešskou župou.

Sloučení

Gemersko-malohontská župa vznikla administrativním sloučením žup Gemer a Malohont (původně enkláva Hontu). Existovala v letech:

Sídlo správy

Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, po kterém také oblast i župa dostaly jméno. Počátkem 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem roku 1786 se hlavním městem celé župy stalo právě jeho středisko, Rimavská Sobota.

Historie

Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornali a Slovenského krasu.

V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obranných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj těžebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.

Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.

Ke konci 19. století započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudných dolů a řemeslné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí zbytkové maďarské župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye (roku 1950 sloučené do větší župy Borsod-Abaúj-Zemplén, již bez zmínky Gemeru a Malohontu v názvu).

V rámci ČSR existovala Gemersko-malohontská župa do 31. prosince 1922, pak bylo reformou župního zřízení území zhruba rozpůleno mezi župu Zvolenskou (západ) a Podtatranskou (východ). Roku 1928 byly župy na Slovensku definitivně zrušeny a území zůstalo pouze rozděleno mezi několik okresů.

Na několik let byla župa obnovena po připojení části historického území k Maďarskému království v roce 1938. Během ledna 1945 byl Gemer osvobozen sovětskou Rudou armádou a území bylo následně opět vráceno Československu. Krajským zřízením počínaje roku 1949 bylo pak zpravidla rozděleno mezi kraj Banskobystrický (resp. Stredoslovenský) a Košický (resp. Východoslovenský).

V povědomí Gemer zůstává jako jeden ze slovenských tradičních regionů a regionů cestovného ruchu.

Vnitřní dělení župy

Počátkem 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:

Města s magistrátem

Obyvatelstvo

Národnostní složení Gemeru v roce 1910:

Maďaři 58,5%
Slováci 38,4%
Němci 1,6%

Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota – Rožňava. Slováci se soustřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.

Náboženství

Náboženské složení z roku 1910:

Římskokatolické 45,4%
Evangelické a.v. 30,7%
Reformovaná k.c. 18,5%
Řeckokatolické 2,3%
Židovské 3,0%

Současný region

Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemersko-malohontská župa na Wikimedia Commons
(maďarsky) Gömöroszág
(slovensky) GEMER.sk
(česky) Turistická stránka o Gemeru^{[nedostupný zdroj]}
(slovensky) (maďarsky) (anglicky) (německy) Turistická stránky regionu GEMER-MALOHONT

Navigation

Navigace

Tématické portály