Gempen

Gempen
Obecní úřad
znak
Poloha
Souřadnice	47°28′35″ s. š., 7°39′35″ v. d.
Nadmořská výška	676 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Solothurn
Okres	Dorneck
Gempen Gempen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,99 km²
Počet obyvatel	867 (2018)[1]
Hustota zalidnění	144,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.gempen.ch
PSČ	4145
Označení vozidel	SO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gempen je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde 867^[1] obyvatel.

Obec Gempen leží v severním cípu kantonu Solothurn, který je téměř ze všech stran obklopen kantonem Basilej-venkov. Gempen leží na výrazně zalesněné gempenské náhorní plošině v nadmořské výšce 676 m a asi o 80 metrů výše se zvedá vrch Schartenfluh, mnohými nazývaný Gempenstollen, s 28 metrů vysokou rozhlednou Gempen Tower v nadmořské výšce 760 metrů. V roce 2014 bylo 7 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 41 % lesy a lesními porosty a 52 % zemědělstvím.

Sousedními obcemi Witterswilu jsou Nuglar-St. Pantaleon, Büren, Hochwald a Dornach v kantonu Solothurn a Muttenz, Frenkendorf, Pratteln a Arlesheim v kantonu Basilej-venkov.

Gempen má dlouhou a významnou historii. V mnoha jeskyních byly nalezeny kamenné nástroje, křemeny a železo. Ty pocházejí z doby bronzové a pozdější doby železné (kolem roku 500 př. n. l.). Pohřební mohyly, tzv. kremační hroby, ukazují na keltské osídlení v době Rauriků (500–558 př. n. l.).^[2]

V římských dobách spojovala Gempen s Augustou Rauricou (Kaiseraugst) průjezdní cesta přes údolí Ramsthal. Zřícenina Hilzenstein údajně sloužila jako římská strážní věž. Název Gempen pochází z latinského campania (rovina, otevřený terén). Nejstarší zmínky ze 13. století jsou Gempenon a Gempennen. Franští nebo alamanští osadníci se na odlehlý kopec dostali pravděpodobně v 8. století a název převzali od místního galorománského obyvatelstva. Do němčiny byl název převzat až po zvukovém posunu vysoké němčiny, jinak by se v nářečí říkalo „Chämpfe“.^[3]

Kolem roku 536/537 bylo severní Švýcarsko připojeno k franské říši. Frankové nakonec zavedli župní správu. Franská Augstgau byla později rozdělena na Frickgau a Sisgau a Gempen se stal součástí Sisgau. Po různých změnách vlastnictví se Sisgau v roce 1464 stalo součástí města Basileje. V roce 1485 koupil Solothurn první polovinu panství Dorneck se vsí Gempen. Během švábské války, v níž byla obec těžce postižena požáry vesnic, nebyly části Gempenu ještě součástí Solothurnu. V roce 1502 se Solothurnu podařilo získat druhou polovinu od Basileje se všemi právy vrchnostenské příslušnosti (obecní erb).

Napětí mezi Basilejí a Solothurnem málem vyvolalo v roce 1531 válku. Prostřednictvím Bernu byla mezi oběma kantony uzavřena smlouva a až do vpádu Francouzů v roce 1792 patřil Gempen k basilejské diecézi.^[2]

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (702, tj. 94,0 %), druhou nejčastější řečí je srbochorvatština (12, tj. 1,6 %) a třetí francouzština (10, tj. 1,3 %). Podíl cizinců činil 13,5 %.

Z Gempenu je dobré silniční spojení přes Nuglar do Liestalu, přes Hochwald do Seewenu a klikatou silnicí dolů do Dornachu, kde se nachází další napojení na rychlostní silnici H18 (Basilej – La Chaux-de-Fonds). Vedlejší silnice vedou dolů přes Schönmatt do obcí Basileje-venkova Arlesheim, Muttenz, Pratteln, Frenkendorf a Liestal. Železniční spojení obec nemá; napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gempen na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gempen na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky