Gene Bilbrew
Gene Bilbrew | |
---|---|
Narození | 29. června 1923 Los Angeles |
Úmrtí | 1. května 1974 (ve věku 50 let) Manhattan |
Příčina úmrtí | předávkování |
Povolání | autor komiksů a ilustrátor |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eugene "Gene" Bilbrew (29. června 1923 - květen 1974)[1] byl afroamerický karikaturista, autor komiksů, ilustrátor a umělec se zaměřením na fetiš. Patřil k nejplodnějším ilustrátorům obálek knih s tematikou fetiše.[2] Svá díla podepisoval vlastním jménem, ale vystupoval také pod pseudonymy ENEG ("pozpátku Gene"), Van Rod nebo Bondy.
Život a dílo
Bilbrew se narodil 29. června 1923 v Los Angeles a velmi brzy se u něho projevil talent na kreslení. Také vystupoval jako zpěvák se skupinou Basin Street Boys. [3]
Svou kariéru začal v Los Angeles Sentinel, africko-amerických novinách, kde ilustroval společně s Billem Alexandrem komiksovou sérii The Bronze Bomber. Bronze Bomber byl první černý superhrdina.[3] Byl také autorem série Hercules v časopise Health Magazine. Během svého života nezávisle pracoval na úkolech v rámci afroamerické komunity, později produkoval moderní umění ve stylu „cover art“ pro knihy Gypsy Witch Dream Book a Old Aunt Dinah's Dream Book pro společnost Wholesale Sales Corp.
Kolem roku 1951 se Bilbrew stal asistentem vlivného umělce Willa Eisnera při práci na komiksovém časopisu The Spirit (Duch)[4] kde Bilbrew převzal sérii Clifford (stránku malého humoru) poté, co byl původní autor Jules Feiffer povolán do armády. Bilbrewův Clifford vydávalo jako týdenní komiks sdružení General Features od roku 1951 do roku 1952.[5]
Jeho známost začala počátkem padesátých let minulého století, kdy se na doporučení Erica Stantona (který pracoval pro Irvinga Klawa) začal zabývat oblastí fetish art.[6] Také produkoval mnoho ilustrací pro Leonarda Burtmana, vydavatele fetish časopisu Exotique mezi lety 1955 a 1959.
Smrt
Zatímco jeho kariéra klesala s příchodem cenzurních zákonů šedesátých let, jeho zdravotní stav se zhoršil na počátku 70. let.[3] Podle Erica Stantona zemřel Gene Bilbrew na předávkování v zadní části knihkupectví pro dospělé na Times Square v květnu 1974.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gene Bilbrew na anglické Wikipedii.
- ↑ Social Security Death Index, SS# 565-24-5141.
- ↑ Daley, Brittany A., Hedi El Kholti, Earl Kemp, Miriam Linna, and Adam Parafrey (eds). Sin-A-Rama; Sleaze Sex Paperbacks of the Sixties. Los Angeles, CA: Feral House, 2005. Print.
- ↑ a b c d Hyperallergic Daily magazine article, "A Long-Lost Artist of the 1950s Sexual Underground" by Jim Linderman, 5. ledna 2015 na hyperallergic.com 6. ledna, 2015
- ↑ Bilbrew bio at WristRope.com.
- ↑ Bilbrew entry, Who's Who of American Comic Books: 1928–1999. Datum přístupu: 25. října 2018.
- ↑ Pérez Seves, Eric Stanton & the History of the Bizarre Underground, str. 37, 38.
Literatura
- Eric Stanton & the History of the Bizarre Underground by Richard Pérez Seves. Atglen, Schiffer Publishing, 2018. ISBN 978-0764355424
Související články
- Irving Klaw
- John Willie
- Eric Stanton
- Charles Guyette
- Bettie Page
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gene Bilbrew na Wikimedia Commons
- MITCHELL, Tony. Eric Stanton and the History of the Bizarre Underground [online]. The Fetishistas., 2018 [cit. 2018-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-05. (anglicky)
- http://dulltooldimbulb.blogspot.com/2009/03/eugene-bilbrew-african-american-artist.html
- http://hyperallergic.com/172180/a-long-lost-artist-of-the-1950s-sexual-underground/
- https://www.theguardian.com/artanddesign/2015/mar/04/cult-of-the-spankers-pulp-fiction-times-square-smut
Média použitá na této stránce
Women Bind and Dominate Male Maid, 1960, Nutrix
"June and Lola decide to make their fortune betting on a tennis match. To make the bet a sure thing, they kidnap and tie up John, the favorite.
They need to keep him hidden for a week until after the match. They are worried that a visitor might recognize him. If word leaked out, their betting windfall would disappear. They decide to conceal him by dressing him in their maid’s uniform.
John, despite his helpless position in bondage, stubbornly refuses to wear female attire. Both girls give John a terrific working over. Finally he can take no more and agrees to go along with the girl’s plan. He does not want to become a maid, however there is nothing he can do but give in.
First he slipped on the thin nylon panties. Then the bra with its padded fullness and the frilly petticoat. Johnny’s face flushed with embarrassment as he struggled to fit the maid’s dress onto his husky frame. The smile on Lola’s face made him clench his fist in anger.
He submitted meekly while his face was being made up, for his hands were tied to his sides.
When they finish dressing and painting him, he makes a valiant, but unsuccessful attempt to escape. Bound as he is, he is no match for the girls.
They replace his rope bondage with steel handcuffs and leg manacles and he passes the week in that fashion. Eventually he begins to like his new clothes and no longer wants to escape from June and Lola’s service as a maid."