Generální guvernér Austrálie

Generální guvernér Austrálie Governor-General of the Commonwealth of Australia
Standarta generálního guvernéra
Úřadující Generál David Hurley od 1. července 2019
Sídlo	Government House, Canberra Admiralty House, Sydney
Nominuje	premiér Austrálie
Jmenuje	Karel III.
První ve funkci	John Adrian Hope, 1.  markýz z Linlithgow
Vytvoření	1. ledna 1901
Webová stránka	www.gg.gov.au
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Generální guvernér Austrálie (anglicky Governor-General of the Commonwealth of Australia) je oficiální zástupce krále Karla III. v Austrálii, který je hlavou státu. Nový generální guvernér je jmenován panovníkem na návrh premiéra Austrálie. Generální guvernér je také hlavou Teritoria hlavního města Austrálie.

Seznam generálních guvernérů Austrálie

V 19. století vykonávali správu Austrálie guvernéři jednotlivých provincií (Jižní Austrálie, Nový Jižní Wales, Queensland, Tasmánie, Victoria, Západní Austrálie). Centrální správa kontinentu byla zřízena vyhlášením Australského svazu a vydáním ústavy v roce 1900. Tehdy byla zřízena funkce generálního guvernéra, který je dosud zároveň vrchním velitelem australské armády. Prvním generálním guvernérem byl od 1. ledna 1901 lord Hopetoun. V rámci stabilizace politických poměrů bylo již počátkem 20. století stanoveno nepsané pravidlo pětiletého funkčního období. Řada generálních guvernérů však z různých důvodů odstoupila dříve, naopak v době první a druhé světové války byl mandát stávajícím guvernérům prodloužen. Posledním Angličanem ve funkci byl vikomt De L'Isle v letech 1961–1965, od té doby jsou generálními guvernéry výhradně rodilí Australané. První ženou ve funkci byla v letech 2008–2014 Quentin Bryceová.

Jméno	Foto	Nástup do funkce	Konec funkce	Životní data
John Adrian Hope, 7. hrabě z Hopetounu		1. ledna 1901	17. července 1902	1860–1908
Hallam Tennyson, 2. baron Tennyson		9. ledna 1903	21. ledna 1904	1852–1928
Henry Stafford Northcote, 1. baron Northcote		21. ledna 1904	9. září 1908	1846–1911
William Humble Ward, 2. hrabě Dudley		9. září 1908	31. července 1911	1867–1932
Thomas Denman, 3. baron Denman		31. července 1911	18. května 1914	1874–1954
Sir Ronald Munro–Ferguson		18. května 1914	6. října 1920	1860–1934
Henry William Forster, 1. baron Forster		6. října 1920	8. října 1925	1866–1936
John Baird, 1. baron Stonehaven		8. října 1925	2. října 1930	1874–1941
Sir Isaac Isaacs		21. ledna 1931	23. ledna 1936	1855–1948
Alexander Hore–Ruthven, 1. baron Gowrie		23. ledna 1936	30. ledna 1945	1872–1955
princ Henry, vévoda z Gloucesteru		30. ledna 1945	11. března 1947	1900–1974
Sir William John McKell		11. března 1947	8. května 1953	1891–1985
polní maršál Sir William Joseph Slim		8. května 1953	2. února 1960	1891–1970
William Morrison, 1. vikomt Dunrossil		2. února 1960	3. února 1961	1893–1961
William Sidney, 1. vikomt De L'Isle		8. srpna 1961	7. května 1965	1909–1991
Richard Casey, 1. baron Casey		7. května 1965	30. dubna 1969	1890–1976
Sir Paul Hasluck		30. dubna 1969	11. července 1974	1905–1993
Sir John Kerr		11. července 1974	8. prosince 1977	1914–1991
Sir Zelman Cowen		8. prosince 1977	29. července 1982	1919–2011
Sir Ninian Stephen		29. července 1982	16. února 1989	1923–2017
Bill Hayden		16. února 1989	16. února 1996	1933–
Sir William Deane		16. února 1996	29. června 2001	1931–
Peter Hollingworth		29. června 2001	28. května 2003	1935–
Generálmajor Michael Jeffery		28. května 2003	5. září 2008	1937–2020
Dame Quentin Bryceová	(c) Department of Foreign Affairs and Trade website – www.dfat.gov.au, CC BY 3.0 au	5. září 2008	28. března 2014	1942–
Generál Sir Peter Cosgrove		28. března 2014	1. července 2019	1947–
Generál David Hurley		1. července 2019		1953–

Související články

• Politický systém Austrálie

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Generální guvernér Austrálie na Wikimedia Commons

Literatura

• FERGUSON, Niall: Britské impérium. Cesta k modernímu světu; Praha, 2016 ISBN 978-80-257-2010-3
• VALKOUN, Jaroslav: Na cestě k Westminsterskému statutu. Velká Británie, dominia a proměna Britského impéria v letech 1907–1931; Praha, Univerzita Karlova, 2015 ISBN 978-80-7308-557-5