Generální guvernér Indie

Místodržitelký palác Government House v Kalkatě, sídlo indických generálních guvernérů v 19. století

Funkce generálního guvernéra Indie (Governor–General of India) byla zřízena krátce po sedmileté válce, v níž Británie významně rozšířila svůj vliv v jihovýchodní Asii na úkor Francie. Warren Hastings, který byl od roku 1772 guvernérem v Bengálsku, byl stoupencem názoru, že britské kolonie v Indii by měly být řízeny centrálně, získal pod kontrolu Madras a Bombaj a v roce 1773 byl jmenován generálním guvernérem Bengálska, respektive indickým generálním guvernérem. Formálně se název Governor-General of India užíval až od roku 1833 na základě zákona o Indii. Generální guvernér byl podřízen Východoindické společnosti, která jej jmenovala. Východoindická společnost byla již od konce války s USA postavena pod státní dozor a funkce prezidenta kontrolního úřadu Východoindické společnosti (President of the Board of Control) patřila k důležitým ministerským postům. Personální obsazení funkce indického generálního guvernéra bylo tak od konce 18. století do značné míry politickou záležitosti britské vlády.

Po indickém povstání (1857) byla Východoindická společnost zrušena a správa Indie přešla přímo pod britskou korunu. Na základě nové indické ústavy se dosavadní generální guvernér Charles Canning stal 1. listopadu 1858 prvním indickým místokrálem. Místokrál byl podřízen nově zřízenému ministerstvu pro Indii. Po druhé světové válce byla Indie rozdělena (Zákon o nezávislosti Indie) a v srpnu 1947 vznikly nezávislé státy Indie a Pákistán. Louis Mountbatten, dosavadní místokrál, byl nadále jen generálním guvernérem Indické unie. Funkce generálního guvernéra Indie zanikla po vyhlášení Indické republiky (1950).

Sídlem indických generálních guvernérů byla od 18. století Kalkata, kde nechal lord Wellesley, bratr maršála Wellingtona, v letech 1801–1803 postavit místodržitelský palác Government House. Na popud místokrále Hardinga se v roce 1911 hlavním městem Indie stalo Dillí. Zde byl v letech 1912–1929 vystavěn nový místokrálovský palác, nyní rezidence indických prezidentů (Raštrapati Bavan), jehož projektantem byl architekt Edwin Luytens, zeť indického místokrále lorda Lyttona.

Seznam generálních guvernérů

Jméno	Foto	Nástup do funkce	Konec funkce	Životní data
Warren Hastings		20. října 1773	1. února 1785	1732–1818
Charles Cornwallis, 2. hrabě Cornwallis		12. září 1786	28. října 1793	1738–1805
Sir John Shore		28. října 1793	18. března 1798	1751–1834
Sir Alured Clarke		18. března 1798	18. května 1798	1744–1832
Richard Wellesley, 2. hrabě z Morningtonu		18. května 1798	30. července 1805	1760–1842
Charles Cornwallis, 1. markýz Cornwallis		30. července 1805	5. října 1805	1738–1805
Sir George Barlow		10. října 1805	31. července 1807	1762–1847
Gilbert Elliot, 1. hrabě z Minto		31. července 1807	4. října 1813	1751–1814
Francis Rawdon-Hastings, 1. markýz Hastings		4. října 1813	10. ledna 1823	1754–1826
William Pitt Amherst, 2. baron Amherst		1. srpna 1823	20. března 1828	1773–1857
lord William Bentinck		4. července 1828	20. března 1835	1774–1839
Sir Charles Metcalfe		20. března 1835	4. března 1836	1785–1846
George Eden, 2. baron Auckland		4. března 1836	28. února 1842	1784–1849
Edward Law, 2. baron Ellenborough		28. února 1842	14. června 1844	1790–1871
Sir Henry Hardinge		23. července 1844	12. ledna 1848	1785–1856
James Broun–Ramsay, 10. hrabě z Dalhousie		12. ledna 1848	28. února 1856	1812–1860
Charles Canning, 2. vikomt Canning		28. února 1856	21. března 1862	1812–1862
James Bruce, 8. hrabě z Elginu		21. březen 1862	20. listopadu 1863	1811–1863
Sir John Lawrence		12. ledna 1864	12. ledna 1869	1811–1879
Richard Bourke, 6. hrabě z Mayo		12. ledna 1869	8. února 1872	1822–1872
Thomas Baring, 2. baron Northbrook		3. května 1872	12. dubna 1876	1826–1904
Robert Bulwer–Lytton, 2. baron Lytton		12. dubna 1876	8. června 1880	1831–1890
George Robinson, 1. markýz z Riponu		8. června 1880	13. prosince 1884	1827–1909
Frederick Hamilton–Temple–Blackwood, 1. hrabě Dufferin		13. prosince 1888	10. prosince 1894	1826–1902
Henry Charles Petty-Fitzmaurice, 5. markýz z Lansdowne		10. prosince 1888	11. října 1894	1845–1927
Victor Bruce, 9. hrabě z Elginu		11. října 1894	6. ledna 1899	1849–1917
George Curzon, 1. baron Curzon		6. ledna 1899	18. listopadu 1905	1859–1925
Gilbert Elliot, 4. hrabě z Minto		18. listopadu 1905	23. listopadu 1910	1845–1914
Charles Hardinge, 1. baron Hardinge		23. listopadu 1910	4. dubna 1916	1858–1944
Frederick Thesiger, 3. baron Chelmsford		4. dubna 1916	2. dubna 1921	1868–1933
Rufus Isaacs, 1. hrabě z Readingu		2. dubna 1921	3. dubna 1926	1860–1935
Edward Wood, 1. baron Irwin		3. dubna 1926	18. dubna 1931	1881–1959
Freeman Freeman-Thomas, 1. hrabě z Willingdonu		18. dubna 1931	18. dubna 1936	1866–1941
Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow		18. dubna 1936	1. října 1943	1887–1952
Archibald Wavell, 1. vikomt Wavell		1. října 1943	21. února 1947	1883–1950
Louis Mountbatten		15. srpna 1947	21. června 1948	1900–1979
Čakravartí Rádžágópáláčárí		21. června 1948	26. ledna 1950	1878–1972

Související články

• Britská Indie

• Dominium Indie

• Dějiny Indie

• Britská Východoindická společnost

• Raštrapati Bavan

Literatura

• STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha: Lidové Noviny, 2003. (Dějiny států). ISBN 80-7106-493-9. 

• Ottův slovník naučný, díl 12.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 574–575, 594–598 ISBN 80-7185-157-4

• WANNER, Michal. Zrození impéria. Východoindická společnost a britský stát (1600-1773). Praha: Dokořán, 2003. 338 s. ISBN 80-86569-21-7.