Generální kapitanát Guatemala

Generální kapitanát Guatemala Capitanía General de Guatemala ←  1542–1821  →  → vlajka znak
Geografie Generální kapitanát Guatemala (růžová), mapa administrativního dělení Nového Španělska (rok 1794)
Hlavní město	Santiago de Guatemala, Ciudad de Guatemala, Gracias (1544–1549)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	425 000 (okolo roku 1800)
Jazyky	španělština (úřední), mayské jazyky, nahuatl, lenka
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Španělské impérium (kolonie Španělska)
Měna	peso
Státní útvary a území
Předcházející Audiencie Guatemala Následující První Mexické císařství Federativní republika Střední Ameriky

Generální kapitanát Guatemala, v češtině známý i pod názvem Generální kapitánie Guatemala (španělsky Capitanía General de Guatemala), také Guatemalské království (španělsky Reino de Guatemala), byl jedním z generálních kapitanátů, které zřizovali španělští králové ve své koloniální říši v Americe. Byl založen v roce 1540 jako dílčí územní celek místokrálovství Nové Španělsko, de facto zde ale místokrál neměl skutečnou moc a zdejší generální kapitán se zodpovídal přímo španělskému králi. Hlavní město bylo zprvu Antigua Guatemala, které bylo v roce 1773 zničeno zemětřesením. Po této události se novým hlavním městem stalo Ciudad de Guatemala.

Generální kapitanát Guatemala se skládal z několika provincií, intendencí či dependencií. Během období existence guatemalského kapitanátu se jednotlivá území v rámci kapitanátu administrativně dělila na drobnější celky, slučovala v rozlehlejší provincie či dependencie, stále ale zůstávala pod svrchovaností generálního kapitána (místodržícího). Rozprostíral se na území dnešních států Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika a mexického státu Chiapas. Formálně si nárokoval i britské pozice na pobřeží Karibského moře (Britský Honduras a Pobřeží Moskytů), ale prakticky nad nimi neměl moc.

Mezi roky 1810 a 1826 se od španělské nadvlády osvobodily téměř všechny španělské državy v Americe (s výjimkou Kuby, Portorika a Španělské Východní Indie). Ve středoamerickém regionu panovala mezi vysoce postavenými nervozita, protože v ostatních částech španělské Ameriky probíhaly boje za nezávislost (Simón Bolívar v Jižní Americe, Agustín de Iturbide v Mexiku), které se prozatím guatemalskému kapitanátu vyhýbaly, ale neměly daleko k propuknutí. Nejvyšší představitelé Guatemaly se snažili jednat tak, aby zabránili krvavým střetům. Chiapas bylo první území, které oficiálně vzneslo požadavek na nezávislost na Španělsku, když v roce 1821 představitelé Chiapasu oznámili svůj záměr připojit se k nově vznikajícímu mexickému císařství a vyzvali místodržícího, aby celý kapitanát udělala totéž.

Společnost se rozdělila na dva tábory, které si představovaly budoucnost území různě. Konzervativci preferovali připojení se k Mexiku, zatímco liberálové požadovali nezávislost na Španělsku i Mexiku. Na 15. listopad 1821 byla do Ciudad de Guatemala svolána veřejná schůze, která vyústila v prohlášení nezávislosti města na Španělsku a výzvu, aby jednotlivé provincie a dependencie v rámci guatemalského kapitanátu udělaly totéž. Tento datum dodnes slaví většina středoamerických států jako státní svátek Den nezávislosti.

Nezávislost ale netrvala dlouho - 5. ledna 1822 bylo území anektováno Mexickým císařstvím v čele s Agustínem de Iturbide. Po jeho smrti a rozpadu císařství vznikl 1. července 1823 nový stát Spojené provincie Střední Ameriky (od září 1824 bez Chiapasu, který se po referendu dostal pod správu Mexika, ale s regionem Soconusco). Tento státní útvar se rozpadl v období 1838 až 1840 občanskou válkou.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Generální kapitanát Guatemala na Wikimedia Commons
• (španělsky) Deklarace nezávislosti Ciudad de Guatemala