Generální sekretář ústředního výboru Komunistické strany Číny

Generální sekretář ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang wej-jüan-chuej mi-šu-čang, pchin-jinem Zhōng​guó gòng​chǎn​dǎng zhōng​yāng wěi​yuánhuì mìshūzhǎng) byl funkcionář Komunistické strany Číny, který společně se svými zástupci a svým úřadem zajišťoval každodenní obsluhu ústředního výboru strany. Úřad generálního sekretáře existoval od poloviny 20. let do roku 1956 a znovu v letech 1978–1980. Roku 1956 i 1980 byl nahrazen sekretariátem ústředního výboru v čele s generální tajemníkem sekretariátu ústředního výboru.

Funkce generálního sekretáře (mi-šu-čang) vznikla v polovině 20. let záhy po založení komunistické strany. Generální sekretář zajišťoval práci ústředního výboru, politbyra a jeho stálého výboru, vedl nezbytnou dokumentaci, zajišťoval jeho jednání a komunikaci s podřízeními stranickými orgány a regionálními organizacemi.

V polovině 30. let, během Dlouhého pochodu, byl úřad generálního sekretáře zredukován na minimum, po usazení komunistického vedeni v Jen-anu v pohraniční oblasti Šen-si-kan-su-Ning-sia byl aparát strany obnoven a rozšiřován. S růstem strany po roce 1945 a zejména po vzniku Čínské lidové republiky rostl i význam generálního sekretáře a jeho úřadu. Generálním sekretářem byli v tomto období členové nejužšího vedení strany, od roku 1941 Žen Pi-š’, po jeho úmrtí roku 1950 převzal jeho povinnosti Liou Šao-čchi. V dubnu 1954 proběhla reorganizace, během níž se generálním sekretářem ÚV stal Teng Siao-pching a byl povýšen status zástupců generálního sekretáře, když tito s Tengem vytvořili konferenci generálního sekretáře. Zástupci generálního sekretáře se od dubna 1954 stali Li Fu-čchun, Jang Šang-kchun, Tchan Čen-lin, Ma Ming-fang, Sung Žen-čchiung, Liou Lan-tchao, Lin Feng, Li Süe-feng a Chu Čchiao-mu.^[1][2]

Roku 1956 v souvislosti s reformami vedení strany přijatými na VIII. sjezdu byl v úřad generálního sekretáře ÚV a jeho zástupců zrušen a nahrazen sekretariátem ústředního výboru skládajícím se z tajemníků sekretariátu v čele s generálním tajemníkem (cung-šu-ťi) sekretariátu. Sekretariát měl širší pravomoci, když odpovídal za realizaci a kontrolu rozhodnutí stálého výboru a politbyra a rozhodování rutinních záležitostí. Generální tajemníkem sekretariátu se stal Teng Siao-pching, tajemníci sekretariátu do značné míry navazovali na dosavadní zástupce generálního sekretáře, když se tajemníky stali Pcheng Čen, Wang Ťia-siang, Tchan Čen-lin, Tchan Čeng, Chuang Kche-čcheng a Li Süe-feng a kandidáty sekretariátu Liou Lan-tchao, Jang Šang-kchun a Chu Čchiao-mu, později (roku 1958) i Li Fu-čchun a Li Sien-nien.

Během kulturní revoluce sekretariát roku 1967 přerušil činnost a na IX. sjezdu strany byl zrušen. Po skončení kulturní revoluce byl v rámci reforem strany a vnitrostranického soupeření v prosinci 1978 obnoven úřad generálního sekretáře ústředního výboru, kterým se stal politický stoupenec Teng Siao-pchinga Chu Jao-pang, zástupci Chu Jao-panga pak Chu Čchiao-mu a Jao I-lin.

Podobně jako roku 1956, v únoru 1980 byl úřad generálního sekretáře a jeho zástupců reorganizován v sekretariát ústředního výboru v čele s generálním tajemníkem Chu Jao-pangem, tajemníky sekretariátu byli jmenováni Wan Li, Wang Žen-čung, Fang I, Ku Mu, Sung Žen-čchiung, Jü Čchiou-li, Jang Te-č’, Chu Čchiao-mu, Jao I-lin a Pcheng Čchung.

Seznam generálních sekretářů ústředního výboru

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Secretary-General of the Chinese Communist Party na anglické Wikipedii.