Generace 98

Ramón Menéndez Pidal

Generace 98 (španělsky Generación del 98) je označení pro skupinu spisovatelů či literární hnutí ve Španělsku na přelomu 19. a 20. století. Název byl utvořen dle roku 1898, kdy Španělsko utrpělo těžkou porážku a ztratilo zbytky kolonií (Portoriko, Kuba, Filipíny), což způsobilo ekonomickou, sociální a morální krizi v zemi.

Charakteristika

Existují charakteristické rysy a pravidla které autoři dané skupiny mají společné. Představitele Generace 98 spojoval především věk (všichni se narodili mezi lety 1864 a 1875). Často byli autodidakty, velký význam přikládali filosofii (velkou inspirací byl mj. německý filozof a literát Friedrich Nietzsche) a politice (mnozí měli blízko k anarchismu). Dalšími charakteristikami, které spojovaly autory Generace 98 bylo přátelství, stejný styl a rysy psaní textu.

Za představitele Generace 98 bývají považováni zejména Ramiro de Maeztu, Azorín (José Martínez Ruiz), Pío Baroja, Joaquín Costa, Miguel de Unamuno, Antonio Machado, Ramón María del Valle-Inclán, Vicente Blasco Ibáñez, Jacinto Benavente, Ramón Menéndez Pidal, či Gabriel Miró.

Témata

Hlavním tématem Generace 98 bylo Španělsko, a to smutek a láska pro Španělsko. Autoři zde píší o životě na vesnici a španělské krajině, kterou popisují. Hodně se zde také objevuje Castilla jako symbol a podstata Španělska. Autoři zde také píší o existenčních obavách a smyslu života (témata jako smrt, život, úzkost, nechuť k životu).

Styl psaní

Každý ze spisovatelů Generace 98 je ve stylu psaní trošičku odlišný, ale i tak můžeme najít některé rysy, které mají společné. Takovými rysy jsou skromnost jazyka (autoři používají jednoduchý jazyk, jednoduché věty a jednoduchá vyjádření), používají hodně tradičních slov (slova, která se ztrácí a autoři je znovu postupně obnovují).

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ramón Menéndez Pidal, de Franzen.jpg
Ramón Menéndez Pidal, de la Real Academia Española. Ingresó el 19 del actual. Fotografía de Christian Franzen.