Generace sněhových vloček

Generace sněhových vloček je pejorativní označení lidí narozených zhruba v letech 1995 až 2010, užívané převážně novináři. Označení cílí na lidi se zvýšenou citlivostí,[1] emocionálně méně stabilní, zaměřené na sebe a zároveň přesvědčené o své výjimečnosti.[2][3]

Takzvaná generace sněhových vloček patří podle výše uvedené datace ke generaci Z. Jinde se o ní hovoří jako o generaci pozdních mileniálů, což by znamenalo, že patří ke generaci Y.[2]

Charakteristika

Někteří příslušníci tzv. generace sněhových vloček trpí ve větším procentu než jejich předchůdci zvýšenou citlivostí a zaměřením na sebe sama. Vykazují psychickou křehkost, slabou resilienci, snadno se urážejí.[2][3][4] Věří, že na základě své jedinečnosti mají nárok na zvláštní zacházení.[4]

Mívají problém vyrovnat se s odlišnými názory nebo fakty, které nechtějí slyšet. Na některých amerických univerzitách studenti po vyučujících vyžadují tzv. trigger warnings – varování předem. Varování, že by je určité informace nebo obrazy mohly emocionálně poškodit a vyvolat v nich úzkost, strach nebo znechucení.[3] Náboženské přednášky jsou proto uváděny varováním, že mohou obsahovat prvky násilí; budoucí archeologové jsou upozorňováni, že spatří kostry, veterináři, že součástí výuky jsou pitvy.[5]

Více než jejich předchůdci potřebují „sněhové vločky“ rituály, které jim pomohou přejít do nové životní etapy. Předěl mezi školou a prací jim splývá, protože 70 procent studentů pracuje během studia, další mají placené praxe, takže maturitní večírek ani sláva spojená s promocí nepřinášejí „ten správný wow efekt“ vstupu do práce a do dospělosti. Proto se přechodovým rituálem stala velká svatba. Nevěsty se na svatbu připravují mnoho měsíců jako kdysi na státnice a úzkostlivě dbají, aby vše bylo dokonalé. „Problém je, že holčičky této generace jsou od dětství závislé na pochvalách a hodnocení svým okolím. Nejprve chtějí samé jedničky, později červený diplom… Mají tedy pocit, že by měly dostat jedničku i z osobního života.“ uvádí předsedkyně Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Simona Weidnerová. Uvádí, že četné studie navíc došly k závěru, že u této generace svatební rituál působí – ať záměrně, či neúmyslně – jako zesilovač přechodového rituálu, protože s rozhodnutím vzít se získává pár potvrzený souhlas od množství přátel a široké rodiny.[2]

Označení „sněhová vločka“ odkazuje k přesvědčení o vlastní jedinečnosti, protože se ví, že neexistují dvě shodné vločky, a zároveň k přílišné křehkosti.[6]

Tito lidé mohou být významně závislí na digitálních technologiích, s nimiž odmalička vyrůstali. Pokud jim přestanou fungovat, mohou být frustrováni.[3]

Zjednodušující nálepka

Podle sociologa Petra Lupače označit takto celou generaci je značným zjednodušením a nálepkou. Také označení „sněhová vločka“ považuje spíše za novinářskou záležitost a prodlužování diskuze o předchozí generaci mileniálů. Míra individualismu se podle některých studií skutečně zvýšila, ovšem několik studií to rozporuje. Uvádí, že by se dalo říci, že „…míra ohledu na sebe a míra individualismu je dnes [2017] vyšší než dřív, ale je to pochopitelné s ohledem na dobové trendy, jako je snižování počtu dětí v rodině. Rodiče mají děti v pozdějším věku, takže jsou protektivnější [více ochraňují], do toho nastoupila sociální média, hlavně Facebook, který dal dětem daleko větší svobodu ve výběru komunikačních partnerů, takže nejsou tolik konfrontovány s něčím, s čím nesouhlasí, a mohou se spíš orientovat na něco, co podporuje jejich názor.“[5]

K pojmu „sněhová vločka“

Pojem „sněhová vločka“ odkazující k člověku poprvé použil americký spisovatel Chuck Palahniuk v románu Klub rváčů (1996).[3]

„Nejsi krásná a jedinečná sněhová vločka… Jsi stejná hnijící organická hmota jako kdokoli jiný a my všichni jsme součástí jedné a té samé hromady kompostu.“
— Hlavní hrdina Tyler Durden

Odkazy

Reference

  1. ↑ RASCH, Martina. Vysoká citlivost není slabost. Je to vrozené, citlivější nervová soustava se snáz zahltí vjemy. In: Český rozhlas [online]. 19. květen 2021 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/vysoka-citlivost-neni-slabost-je-vrozene-citlivejsi-nervova-soustava-se-snaz-8494485
  2. ↑ a b c d WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. In: ISEA: Institut pro sociální a ekonomické analýzy [online]. 26. října 2020 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.isea.cz/proc-mladi-lide-zase-chteji-velke-svatby/
  3. ↑ a b c d e BREZINA, Ivan. Ufňukaná generace: mladí v pandemické panice možná konečně dospějí. iDNES.cz [online]. 2020-4-7. Dostupné online. 
  4. ↑ a b From patriarchy to snowflake: five keywords you need to know. BBC [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b LUPAČ, Petr; KROC, Vladimír; PŘINOSILOVÁ, Jana. Po mileniálech přicházejí sněhové vločky. Přehnaně citlivá a sebestředná generace. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-20. Dostupné online. 
  6. ↑ ZÁRYBNICKÁ, Alena. Každá sněhová vločka je jiná. Tvarů může být sextilionkrát více, než kdy nasněžilo. ČT24 [online]. 2020-01-29 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • Výuka generace sněhových vloček: Nové metody a výzvy. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2022. 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-245-2452-8. 
  • BREZINA, Ivan. Ufňukaná generace: mladí v pandemické panice možná konečně dospějí. iDNES.cz [online]. 2020-4-7. Dostupné online. 
  • ŠOLCOVÁ, Iva. Vývoj resilience v dětství a dospělosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 102 s. Psyché. ISBN 978-80-247-2947-3. Kapitola 2, s. 11, 18.
  • ŠPAČKOVÁ, Nina. Protektivní a rizikové faktory socializace dítěte. Brno, 2007. 74 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/eb4sc/
  • TARTER, Ralph E. & VANYUKOV, Michael. Re-visiting the validity of the construct of resilience. In: GLANTZ, Meyer D., ed. & JOHNSON, Jeannette L., ed. Resilience and development: Positive life adaptations. New York: Kluwer Academic Publishers, 1999, s. 85–100. 303 s. Longitudinal research in the social and behavioral sciences. ISBN 0-306-46123-4.
  • WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. In: ISEA: Institut pro sociální a ekonomické analýzy [online]. 26. října 2020 [cit. 5. 1. 2023]. Dostupné z: https://www.isea.cz/proc-mladi-lide-zase-chteji-velke-svatby/
  • WEIDNEROVÁ, Simona. Proč mladí lidé zase chtějí velké svatby. Reflex. 2020, roč. 31, č. 38, s. 20–21. ISSN 0862-6634.

Související články