General Dynamics–Grumman F-111B
| F-111B | |
|---|---|
 F-111B (151974) nad palubou lodi USS Coral Sea v červenci 1968 | |
| Určení | Záchytný stíhač |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | General Dynamics a Grumman |
| První let | 18. května 1965[1] |
| Uživatel | US Navy |
| Vyrobeno kusů | 7 |
| Cena za kus | 8 mil. dolarů[2] |
| Vyvinuto z typu | General Dynamics F-111 Aardvark |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
General Dynamics/Grumman F-111B byl nadzvukový, dvoumotorový, palubní stíhací letoun dlouhého doletu, který měl být následníkem letounu F-4 Phantom II ve službách námořnictva Spojených států amerických (USN).
Letoun byl vyvinut v 60. letech společnostmi General Dynamics a Grumman pro americké námořnictvo jako součást TFX Programu, který byl společný i s letectvem Spojených států (USAF) za účelem výroby bojového letounu, který by mohl provádět různé mise. Návrh zahrnoval inovace jako křídla s měnitelnou geometrií, proudové motory s přídavným spalováním a střely dlouhého doletu naváděné radarem.
F-111B byl navržen souběžně s letounem General Dynamics F-111 Aardvark, který byl letectvem přijat jako úderné letadlo. Nicméně F-111B měl během vývoje problémy a kvůli stále se měnícím požadavkům námořnictva na letadlo pro manévrový vzdušný souboj se F-111B nedostal do sériové výroby. Jeho prototypy byly použity k testování a místo něho byl do služby přijat letoun Grumman F-14 Tomcat, který s F-111B sdílel (zpočátku) stejné motory, zbraňový systém AWG-9/Phoenix a měnitelnou geometrii křídel.
Specifikace (F-111B)
Letouny č. 6 a 7, zdroj: Thomason,[3] Miller,[4] Logan[5]
Technické údaje
- Posádka: 2 (pilot a obsluha zbraňového systému)
- Délka: 20,98 m
- Rozpětí:
- rozložené: 21,3 m
- složené: 10,34 m
- Výška: 4,80 m
- Nosná plocha:
- rozložené: 60,9 m²
- složené: 51,1 m²
- Prázdná hmotnost: 20 910 kg
- Vzletová hmotnost: 35 800 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 39 900 kg
- Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Pratt & Whitney TF30-P-3
- Suchý tah: 10 750 lbf (47,8 kN)
- Tah s přídavným spalováním: 18 500 lbf (82,3 kN) každý
Výkony
- Maximální rychlost: Mach 2,2 (1385 mp/h, 2230 km/h)
- Dolet: 2100 mil (1830 nm, 3390 km)
- Maximální dostup: 19 000 m
- Počáteční stoupavost: 108 m/s
- Plošné zatížení:
- rozložené: 586 kg/m²
- složené: 703 kg/m²
- Poměr tah/hmotnost: 0,47
Výzbroj
- 1 × kanón M61 Vulcan ráže 20 mm (zřídka montován)
- 6 závěsů na munici a přídavné palivové nádrže
- 6 × raketa vzduch-vzduch AIM-54 Phoenix dlouhého doletu
Avionika
- Pulzní dopplerovský radar AN/AWG-9
Odkazy
Reference
- ↑ Thomason 1998, s. 20.
- ↑ "Aircraft: Takeoff for the F-111" Archivováno 21. 7. 2013 na Wayback Machine.. Time, 19 May 1967.
- ↑ Thomason 1998, s. 55–56.
- ↑ Miller 1982, pp. 66, 80.
- ↑ Logan 1998, pp. 302–303.
Literatura
- THOMASON, Tommy, 1998. Grumman Navy F-111B Swing Wing. Simi Valley, California: Ginter Books. 81 s. (Naval Fighters; sv. 41). ISBN 978-0-9426-1241-7. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu General Dynamics–Grumman F-111B na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Line drawings for the General Dynamics/Grumman F-111B.
A General Dynamics F-111B (BuNo 151974) approaching the aircraft carrier USS Coral Sea (CVA-43) in July 1968. It was the only F-111B to perform carrier operations after completing arrestor proving tests at the Naval Air Test Center Patuxent River, Maryland (USA), in February 1968. It crash landed at NAS Point Mugu, California (USA), on 11 October 1968 and was subsequently scrapped.
A General Dynamics F-111B (BuNo 151974) being launched from the aircraft carrier USS Coral Sea (CVA-43) in July 1968. It was the only F-111B to perform carrier operations after completing arrestor proving tests at the Naval Air Test Center Patuxent River, Maryland (USA), in February 1968. It crash landed at NAS Point Mugu, California (USA), on 11 October 1968 and was subsequently scrapped.
A General Dynamics F-111B (BuNo 151970) in flight over Long Island, New York (USA), in 1965. It made its first flight on 15 May 1965 and was stricken on 3 December 1969.