Gennadij Padalka
| Gennadij Ivanovič Padalka | |
|---|---|
 | |
| Kosmonaut CPK | |
| Státní příslušnost | SSSR/Rusko |
| Datum narození | 21. června 1958 (65 let) |
| Místo narození | Krasnodar, RSFSR |
| Předchozí zaměstnání | Vojenský pilot |
| Hodnost | Plukovník (15. června 1999) |
| Čas ve vesmíru | 878 dní, 11 hodin a 30 minut |
| Kosmonaut od | 22. dubna 1989 |
| Mise | EO-26 (Sojuz TM-28/Mir) Expedice 9 (Sojuz TMA-4/ISS) Expedice 19/Expedice 20 (Sojuz TMA-14/ISS) Expedice 31/32 (Sojuz TMA-04M/ISS) Expedice 43/44 (Sojuz TMA-16M/ISS) |
| Znaky misí |         |
| Kosmonaut do | 28. dubna 2017 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gennadij Ivanovič Padalka (rusky Геннадий Иванович Падалка, * 21. června 1958 v Krasnodaru, RSFSR) byl původně vojenský letec, od dubna 1989 je sovětský, po rozpadu Sovětského svazu ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Na přelomu let 1998/99 absolvoval půlroční kosmický let na stanici Mir, v letech 2004, 2009, 2012 a 2015 pobýval vždy několik měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Celkem strávil ve vesmíru 878 dní, což byla do února 2024 celosvětově rekordní hodnota.
Život
Mládí
Gennadij Padalka je ruské národnosti, narodil se v dělnické rodině žijící v Krasnodaru na jihu Ruska. Po ukončení střední školy vystudoval Jejskou vojenskou vysokou leteckou školu V. M. Komarova, poté od roku 1979 sloužil v sovětském vojenském letectvu v NDR a na Dálném východě.[1] Je letcem 1. třídy s náletem 1300 hodin.[2]
Kosmonaut
Koncem osmdesátých let projevil zájem o profesi kosmonauta, prošel nezbytnými lékařskými prohlídkami a 25. ledna 1989 byl státní meziresortní komisí doporučen ke kosmonautickému výcviku. Dne 22. dubna 1989 byl rozkazem ministra obrany zařazen do oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK). Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 1. února 1991 mu byla přiznána kvalifikace „zkušební kosmonaut“. Od dubna 1991 se připravoval na let na Mir.[1]
Roku 1994 získal titul inženýr-ekolog na Státní akademii ropy a plynu, fakultě Aerokosmoekologie a kvalifikaci instruktora výsadkové přípravy (má za sebou 300 seskoků).[1]
V únoru 1996 byl určen velitelem záložní posádky 24. expedice na Mir (EO-24, let Sojuz TM-26) a hlavní posádky 26. expedice (EO-26). Záložní posádka 24. expedice ve složení Padalka, Sergej Avdějev a Jean-Pierre Haigneré se připravovala v září 1996 – srpnu 1997. Od října 1997 se Padalka a Avdějev, od března 1998 ještě s Jurijem Baturinem chystali na let Sojuzu TM-28 a expedici EO-26.[1]
První let
Sojuz TM-28 s posádkou Padalka, Avdějev, Baturin odstartoval z Bajkonuru 13. srpna 1998. Členové nové základní posádky převzali stanici od stávajícího osazenstva (EO-25), které s Baturinem 25. srpna odletělo domů. Padalka s Avdějevem zůstali na stanici do února následujícího roku, věnovali se údržbě stanice a vědecké práci (včetně experimentu Znamja 2,5). Předali stanici 27. základní posádce (Viktor Afanasjev, Jean-Pierre Haigneré) a 28. února 1999 přistáli na Zemi po 198 dnech 16 hodinách a 31 minutách pobytu ve vesmíru.[3]
Mezi lety
Ještě během vesmírného letu byl v únoru 1999 zařazen do záložní posádky 29. expedice (EO-29) se Sergejem Treščovem, ale v červnu 1999 byly lety na Mir po 27. expedici zrušeny a posádky rozpuštěny.[1]
Od června 1999 byl s Nikolajem Budarinem v hlavní posádce letu ISS-1R (Sojuz-zachránce). V případě neúspěchu automatického spojení modulu Zvezda se zárodkem ISS (Zarja + Node 1) by odstartovali kosmonauti a provedli spojení ručně. Spojení modulů proběhlo v červenci 2000 bez problémů, kosmonautů nebylo třeba.[1]
Současně byl od července 1999 velitelem záložní posádky Expedice 4 na ISS, v listopadu 2000 – prosinci 2001 s Michaelem Finckem a Stephenem Robinsonem cvičili v Hvězdném městečku a Houstonu.[1]
V březnu 2002 byl jmenován velitelem Expedice 9 ve složení Padalka, Fincke, Oleg Kononěnko. Po havárii Columbie v únoru 2003 byl program letů a složení posádek měněn, nakonec byli Padalka s Finckem od prosince 2003 náhradníci pro Expedici 9 a hlavní posádkou pro Expedici 10, v lednu 2004, po dalších rošádách vyvolaných zdravotními problémy Williama McArthura, s Finckem postoupili na místo hlavní posádky Expedice 9.[1]
Druhý let
K druhému letu odstartoval Padalka v Sojuzu TMA-4 19. dubna 2004, s Finckem a astronautem ESA z Nizozemí André Kuipersem. Členové nové základní posádky převzali stanici od stávajícího osazenstva (Expedice 8), které s Kuipersem 30. dubna odletělo na Zem. Padalka s Finckem zůstali na stanici do října, věnovali se údržbě stanice a vědecké práci. Po půlročním pobytu předali stanici Expedici 10 (Leroy Chiao, Saližan Šaripov) a 24. října 2004 přistáli na Zemi po 187 dnech 21 hodinách a 17 minutách pobytu ve vesmíru.[4]
Mezi lety
V letech 2006–2007 byl předběžně navrhován do záložních posádek Expedice 18 a 17.[1] Roku 2007 absolvoval Ruskou akademii státní služby, s diplomovou prací na téma „Problémy regionální bezpečnosti v zemích Střední Asie“.[5]
V srpnu 2007 byl předběžně vybrán do Expedice 19 (s Michaelem Barrattem), v únoru 2008 bylo složení posádky oficiálně potvrzeno. Od května do října 2008 se současně připravoval i jako náhradník Expedice 18.[1] V březnu 2009 byl uvolněn z vojenské služby.[1][5]
Třetí a čtvrtá mise
Potřetí odstartoval Padalka v Sojuzu TMA-14 26. března 2009, s Barrattem a již podruhé letícím vesmírným turistou Charlesem Simonyim. Členové nové základní posádky převzali stanici od stávajícího osazenstva – Expedice 18, ze které přešel do Expedice 19 Kóiči Wakata. Ostatní kosmonauti z Expedice 18 a Simonyi se 8. dubna vrátili na Zem. Padalka, Barratt a Wakata zůstali na stanici a věnovali se běžné vědecké a provozní činnosti.[6]
Dne 29. května se k trojici kosmonautů na stanici připojila posádka Sojuzu TMA-15, ten den se číslo Expedice změnilo na 20, první šestičlenné na ISS. Padalka zůstal velitelem stanice.[7][8] Dne 11. října 2009 přistál Padalka s Barratem a kanadským vesmírným turistou Guyem Lalibertém v Sojuzu TMA-14 v Kazachstánu, napotřetí strávil v kosmu 198 dní, 16 hodin a 42 minut.[1]
V lednu 2010 byl jmenován velitelem posádky lodi Sojuz TMA-04M s plánovaným startem k ISS v březnu 2012 a členem Expedice 31 a 32.[1] V Sojuzu TMA-04M vzlétl na oběžnou dráhu 15. května 2012 společně se Sergejem Revinem a Josephem Acabá, o dva dny později se připojili k posádce ISS.[9]
O čtyři měsíce později se kosmonauti vrátili do Sojuzu, 16. září 2012 v 23:09:00 UTC[10] se Padalka, Revin, Acabá s lodí odpojili od stanice a druhý den v 02:52:53 UTC přistáli v kazašské stepi severovýchodně od Arkalyku.[11] Let trval 124 dní, 23 hodin a 52 minut.[10]
Pátá mise
V září 2013 nahradil Jurije Lončakova v Expedici 43/44 plánované na březen – září 2015. V Sojuzu TMA-16M s ním 27. března 2015 k ISS odstartovali Michail Kornijenko a Scott Kelly, kteří zůstanou na ISS celý rok (tj. i v Expedici 45 a 46).[1]
Na Zemi se vrátil v Sojuzu TMA-16M 12. září 2015, spolu s dánským astronautem Andreasem Mogensenem a kazašským kosmonautem Aidynem Aimbetovem, kteří navštívili ISS pouze na deset dní. Padalka strávil na poslední misi 168 dní, 5 hodin a 8 minut,[1] a svou celkovou délku pobytu ve vesmíru tak navýšil na 878 dní, 11 hodin a 29 minut.[1] Tím překonal dosavadní rekord Sergeje Krikaljova, který činil 803 dní. O prvenství ho po 8 letech a 4 měsících připravil Oleg Kononěnko 4. února 2024.[12]
K 28. dubnu 2017 odešel Padalka z oddílu kosmonautů i Střediska přípravy kosmonautů.[1]
Soukromý život
Padalka je ženatý, má tři dcery.[2]
Vyznamenání
- Hrdina Ruské federace (5. dubna 1999),[1]
- Letec-kosmonaut Ruské federace (5. dubna 1999),[1]
- Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy (23. února 2005),[1]
- Řád Za zásluhy o vlast III. třídy (2. dubna 2010),[1]
- Řád Za zásluhy o vlast II. třídy (22. května 2014),[1]
- Řád Dostyk II. třídy (3. prosince 2015; kazašský, Řád Družby).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-10-11 [cit. 2009-10-12]. Kapitola Геннадий Иванович Падалка. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Федеральное космическое агентство [online]. Moskva: Roskosmos, 2009-03-10 [cit. 2009-04-24]. Kapitola Падалка Геннадий Иванович. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-01. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2001-11-04 [cit. 2009-04-24]. Kapitola Sojuz TM-28. [dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2004-10-30 [cit. 2009-04-24]. Kapitola Expedice 9.
- ↑ a b BATURIN, Jurij. Придется ли оплачивать лишний вздох на МКС?. Новая газета [online]. 2009-03-30 [cit. 2009-4-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-03.
- ↑ Holub. Rev. 2009-04-08 [cit. 2009-04-24]. Kapitola Expedice 19.
- ↑ Holub. Sojuz TMA-15 [online]. [cit. 2009-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Expedition 20 Crew Docks with Space Station [online]. NASA, 2009-5-29 [cit. 2009-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha: rev. 2012-5-17 [cit. 2012-05-18]. Kapitola Sojuz TMA-04M. Dostupné online.
- ↑ a b Пресс-служба ФГУП ЦНИИмаш. «Альтаиры» держат путь на Землю [online]. Королёв: ФГУП ЦНИИмаш, 2012-9-17 [cit. 2012-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-23. (rusky)
- ↑ Пресс-служба ФГУП ЦНИИмаш. Завершен полёт экипажа корабля «СОЮЗ ТМА-04М» [online]. Королёв: ФГУП ЦНИИмаш, 2012-9-17 [cit. 2012-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-19. (rusky)
- ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gennadij Padalka na Wikimedia Commons 
Osoba Gennadij Padalka ve Wikicitátech- BATURIN, Jurij. Придется ли оплачивать лишний вздох на МКС?. Новая газета [online]. 2009-03-30 [cit. 2014-8-14]. Rozhovor s Padalkou. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-03.
Média použitá na této stránce
Cosmonaut Gennady I. Padalka, representing Roscosmos.
The Expedition 20 patch symbolizes a new era in space exploration with the first six-person crew living and working onboard ISS and represents the significance of the ISS to the exploration goals of NASA and its international partners. The six gold stars signify the men and women of the crew. The astronaut symbol extends from the base of the patch to the star at the top to represent the international team, both on the ground and on orbit, that are working together to further our knowledge of living and working in space. The space station in the foreground represents where we are now and the important role it is playing towards meeting our exploration goals. The knowledge and expertise developed from these advancements will enable us to once again leave low earth orbit for the new challenges of establishing a permanent presence on the moon and then on to Mars. The blue, gray and red arcs represent our exploration goals as symbols of Earth, the moon and Mars.
The official crew patch for the Russian Soyuz TM-28 mission, which delivered the EO-26 crew to the space station Mir.
Expedition 19 marks the final planned period of three person occupancy, prior to increasing the crew size to 6, and occurs in the final stages of International Space Station assembly. The patch emphasizes the earth, one of the major focuses of attention and study from the orbital research outpost. The design is stylized to highlight the beauty of the home planet and the station orbiting it, next to the sun now the unquestioned 'brightest star in the sky' as viewed from earth.
Thin crescents along the horizons of Earth and its moon depict International Space Station (ISS) Expedition 31. The shape of the patch represents a view of our galaxy. The black background symbolizes the research into dark matter, one of the scientific objectives of Expedition 31. At the heart of the patch are Earth, its moon, Mars, and asteroids, the focus of current and future exploration. The ISS is shown in an orbit around Earth, with a collection of stars for the Expedition 30 and 31 crews. The small stars symbolize the visiting vehicles that will dock with the complex during this expedition.
The hexagon (six-sided) shape of the Expedition 43 patch represents the six crew members living and working onboard the orbital outpost. The International Space Station (ISS) is portrayed in orbit around the Earth, representing the multi-national partnership that has constructed, developed, and continues to operate the ISS for the benefit of all humankind. The sunrise marks the beginning of a new day, reflecting the fact that we're at the dawn of our history as a space faring species. The moon and planets represent future exploration of our solar system, for which the ISS is a stepping stone. Finally, the five stars honor the crews who have lost their lives during the pursuit of human spaceflight.
This emblem represents the Ninth Expedition to the International Space Station. The Soyuz rocket and letter "X" combine into the Roman numeral IX. The "X" evokes Exploration, which is at the core of the indivisible partnership of the two space pioneering nations. Research aboard ISS will lead to human exploration of the Moon and Mars. This pursuit is strengthened by the common memory of the astronauts and cosmonauts who gave their lives in this valiant endeavor. Their stars form the leading edge of the wings of the eagle spirit that embodies Human Space Flight. The Astronaut symbol is flanked by the Expedition 9 crew names leaning together, with a "9" stylized as the plume of their rocket. The baton of great discovery is passed to the crew of the spaceship advancing to their orbital outpost.
This is the insignia for the Expedition 44 mission.
- The International Space Station is positioned in the foreground poised to study Earth, the sun and cosmos that lie beyond. Two members of the Expedition 44 crew will spend a full year on the ISS - providing valuable experience for future long duration missions into deep space. The 12 Earths represent the planet's position around the sun over the course of that year. Four of the Earths are silhouetted in sunlight representing the four month duration of Expedition 44. The nine stars in the background represent the nine individuals that will visit and work on the ISS during the course of the expedition, including the six-member crew, whose names are inscribed around the patch's border, and the three-person Soyuz "taxi" crew. The use of ellipses and circles throughout the patch reflect a theme of "completion" or "return," as investments made in this orbiting laboratory return benefit to the Earth and its inhabitants.
The Soyuz TMA-04M spacecraft is seen as it lands with Expedition 32 Commander Gennady Padalka of Russia, NASA Flight Engineer Joe Acaba and Russian Flight Engineer Sergei Revin in a remote area near the town of Arkalyk, Kazakhstan, on Sept. 17, 2012 (Kazakhstan time). Padalka, Acaba and Revin returned from five months onboard the International Space Station where they served as members of the Expedition 31 and 32 crews.
This patch represents the 32nd expedition to the International Space Station (ISS) and the significance of the science being conducted there for current and future generations. The arch shape of the patch symbolizes the "doorway" to future space exploration possibilities. The ISS, an orbiting laboratory above the Earth, provides a unique perspective for Earth observation and monitoring. The flame depicts the pursuit of knowledge and highlights the importance of education as the key to future human space flight. The astronaut symbol circles the Earth, acknowledging the work of all astronauts, past, present, and future. The names of each crew member located on the border of the patch are written to honor the various cultures and languages on the mission. The three flags also depict the home countries of the Expedition 32 crew members and signify the collaborative ISS partnership of 15 countries working as one.
Cosmonaut Gennady I. Padalka, Expedition 9 commander representing Russia’s Federal Space Agency, floats in the Destiny laboratory of the International Space Station (ISS).