Geografie Řecka

Geografie Řecka
Nejvyšší bodOlymp (2 918 m n. m.)
Nejnižší bodStředozemní moře (0 m n. m.)
Nejdelší řekaAliákmon (297 m)
Rozloha131 957 km²
StátŘeckoŘecko Řecko
Nadřazená jednotkaEvropa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řecko je země Balkánu v jihovýchodní Evropě, která na severu sousedí s Albánií, Severní Makedonií a Bulharskem a na východě s Tureckem. Na východě je obklopena Egejským mořem, na jihu Krétským a Libyjským mořem a na jihu Jónským mořem, které odděluje Řecko od Itálie.

Země je tvořena horami, poloostrovní pevninou vybíhající do Středozemního moře na nejjižnějším cípu Balkánu a ze dvou vyčnívajících menších poloostrovů, Chalkidiki a Peloponésu, který je s pevninou propojen Korintskou šíjí. Řecko má také mnoho ostrovů různých velikostí, největšími jsou Kréta, Euboia, Lesbos, Rhodos, Chios, Kefalonia a Korfu; mezi menší ostrovy patří Dodekany a Kyklady. Podle CIA World Factbook má Řecko 13 676 kilometrů pobřeží, nejdelší pobřeží v oblasti Středozemního moře.

Zeměpisná šířka Řecka se pohybuje od 35° severní šířky do 42° severní šířky a zeměpisná délka od 19° východní délky do 28° východní délky. V důsledku toho a jeho fyzické geografie se různé části země výrazně liší klimatickými podmínkami.

Fyzická geografie

Řecko se nachází v jižní Evropě mezi Albánií a Tureckem, hraničí s Jónským a Středozemním mořem. Je to poloostrovní země se souostrovím asi 3 000 ostrovů.

Jeho celková rozloha je 131 957 km²,[1] z čehož je rozloha souše 130 647 km² a vodní plochy (jezera a řeky) představují 1 310 km². Pozemní hranice s Albánií (212 km), Bulharskem (472 km), Severní Makedonií (234 km) a Tureckem (192 km) celkem měří přibližně 1 110 km. Z celkového území země je 83,33 % nebo 110 496 km² pevnina a zbytek 16,67 % nebo 21 461 km² tvoří ostrovy.[2] Rozloha řecké výlučné ekonomické zóny je 505 572 km².

Délka řeckého pobřeží 13 676 km.

Řecko je z 80 % hornaté. Pohoří Pindos se rozkládá napříč středem země ve směru severozápad-jihovýchod s maximální nadmořskou výškou 2 637 m.

Olymp je nejvyšší hora v Řecku, 7. nejvyšší a 9. nejprominentnější hora kontinentální Evropy (spolu s Gerlachovským štítem a včetně Großglockneru jako samostatné hory), s výškou 2 918 m n. m. Pohoří Rodopy tvoří hranici mezi Řeckem a Bulharskem; tato oblast je pokryta rozsáhlými a hustými lesy.

Nejnižší bod Řecka je hladina moře.

Roviny se nacházejí ve východní Thesálii, ve střední Makedonii a v Thrákii.

Krajní body Řecka

Krajními body Řecka jsou:[3]

  • Sever: vesnice Ormenio (41°45′41″ N, 26°13′15″ E)
  • Jih: ostrov Gavdos (34°48′11″ N, 24°07′25″ E)
  • Východ: ostrov Strongyli (36°06′17″ N, 29°38′39″ E)
  • Západ: ostrov Othoni (39°51′11″ N, 19°22′41″ E)
Regiony Řecka
Řecká velkoměsta, významná města, hlavní řeky, ostrovy a vybraná archeologická naleziště.

Pevnina

Řeckou pevninu tvoří nejjižnější část Balkánského poloostrova, ze které vyčnívají dva další menší poloostrovy: Chalkidiki a Peloponés. Na severu země jsou regiony Makedonie a Thrákie. Na jihu se pevnina zužuje a nacházejí se zde regiony Epirus, Thesálie a Střední Řecko, kde se nachází kraj Attika a hlavní město Athény. Dále na jih je menší poloostrov Peloponés Korintským a Saronským zálivem oddělen od zbytku řecké pevniny, se kterou je ale spojen Korintskou šíjí.

Řecká pevnina pokrývá asi 80 % celého území a je převážně hornatá. Největší pohoří Řecka je pohoří Pindos, jižní prodloužení Dinarských Alp, které tvoří páteř řecké pevniny. Odděluje Epirus od Thesálie a Makedonie. Nejvyšší horou země je hora Olymp, která odděluje Thesálii od Makedonie. Její vrchol se tyčí do 2 918 m n. m., což z něj činí druhý nejvyšší na Balkánském poloostrově po hoře Musale v pohoří Rila.

Počet ostrovů se pohybuje mezi 1 200 a 6 000.[4] V cestovních průvodcích je často uváděno číslo 1 425 ostrovů, z nichž je údajně 166 obydlených. Řecká organizace cestovního ruchu uvádí číslo 6 000, přičemž 227 z nich je obydlených.[5] Paris Match však zvyšuje toto číslo na 9 841 ostrovů, z nichž pouze 169 má zaznamenanou nepřetržitou lidskou přítomnost.[6]

Řecké ostrovy tvoří asi 20 % celkového území země a značně se liší velikostí i podnebím. Největším ostrovem země je Kréta, druhým největším je Euboia. Mezi další velké řecké ostrovy patří Rhodos a Lesbos v Egejském moři a Korfu a Kefalonie v Jónském moři. Mnoho menších řeckých ostrovů tvoří skupiny nebo řetězce, často nazývané souostroví, přičemž nejvýznamnějšími příklady jsou Kyklady a Sporady na jihu a ve středu Egejského moře.

Egejské

Související informace naleznete také v článcích Egejské ostrovy, Egejské moře a Seznam ostrovů v Egejském moři.

Ostrovy v Egejském moři se nacházejí mezi pevninským Řeckem na západě a severu, Anatolií na východě a ostrovem Kréta na jihu. Ostrovy jsou tradičně rozdělovány do sedmi skupin, od severu k jihu:

Jónské ostrovy

Související informace naleznete také v článku Jónské ostrovy (souostroví).

Jónské ostrovy jsou skupinou sedmi ostrovů. Šest severních ostrovů leží u západního pobřeží Řecka v Jónském moři. Druhý ostrov, Kythéra, leží u jižního cípu Peloponésu. Kythéra je součástí kraje Attika, nikoli Jónské ostrovy (Ionioi Nisoi). Jónské ostrovy se odlišují od historické oblasti Iónie, která je dnes součástí západního Turecka.

Kréta

Kréta je největším ostrovem Řecka a druhým největším ve východním Středomoří po Kypru. Ostrov je od východu na západ dlouhý 260 km a od severu k jihu 60 km v nejširším místě. Ostrov se zužuje v oblasti poblíž Ierapetry, kde je široký pouze 12 km. Kréta se rozkládá na ploše 8 336 km² s pobřežím dlouhým 1 046 km. Na severu je obklopena Krétským mořem; na jihu Libyjským mořem; na západě Myrtoanským mořem; a na východě Karpatským mořem. Leží asi 160 km jižně od řecké pevniny.

Využívání půdy

  • Orná půda: 19,71 %
  • Trvalé plodiny: 8,95 %
  • Ostatní: 71,37 % (odhad 2012)

Zavlažovaná půda: 15 550 km² (2007)

Životní prostředí

Mapa zemětřesení v Řecku a přilehlých zemích 1900–2017

Řecko je převážně hornatá země s velmi dlouhým pobřežím, která je plná poloostrovů a ostrovů.

Podnebí se může pohybovat od polopouští po chladné horské lesy.

Mezi přírodní katastrofy, které se odehrávají v Řecku patří silná zemětřesení, záplavy, sucha a požáry. Mezi současné ekologické problémy v Řecku patří znečištění ovzduší a znečištění vody.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Greece na anglické Wikipedii.

  1. Greece. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky) 
  2. WALKER, H. Jesse. Artificial Structures and Shorelines. [s.l.]: Springer Science & Business Media 700 s. Dostupné online. ISBN 978-94-009-2999-9. (anglicky) Google-Books-ID: SeLdBgAAQBAJ. 
  3. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-12-13 [cit. 2021-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-13. 
  4. MARKER, Sherry (Sherry Marker). Frommer's Greek Islands [electronic resource]. [s.l.]: New York : John Wiley & Sons, Ltd. 516 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-60286-7, ISBN 978-0-470-64567-3. 
  5. Visit Greece | Greek islands. web.archive.org [online]. 2012-06-03 [cit. 2021-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-03. 
  6. MATCH, Paris. Top 5 : Les plus belles îles grecques. parismatch.com [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. (francouzsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kremasta Lake 03.JPG
Autor: Georgios Pazios (Alaniaris), Licence: Attribution
Kremasta lake in Evritania, Greece. View from Tripotamos village.
Samaria Gorge 09.jpg
Autor: Lapplaender, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Wanderweg durch die Samaria-Schlucht auf der Insel Kreta
Greece topo.jpg
Autor: Captain Blood, Licence: CC BY-SA 3.0
Topographic map of Greece.
Manganari2.jpg
Autor: Davide Taviani (Helios), Licence: CC BY-SA 3.0
Zagori Vikos gorge Oxia towards Vikos.jpg
Autor: Nikos A. Kanellopoulos, Licence: CC BY 3.0
Vikos gorge from Oxia, near Monodendri village, region of Zagoria, prefecture of Ioannina, Greece.
Mountains to the North.jpg
Autor: George Terezakis, Licence: CC BY-SA 2.0
Pindos mountain range north of the village of Neraidochori in Trikala prefecture, Greece.
GreeceOMC.png
(c) Kelisi from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
A map showing Greece's cities and main towns.
Kanal von Potidea.jpg
Autor: Gerhard Haubold, Licence: CC BY-SA 3.0
Kanal von Potidea (aus Ost)
Stymfalia-north 2006.jpg
Autor: ulrichstill, Licence: CC BY-SA 2.0 de

de:Stymfalia, limni / lake / See; Peloponnese, May 2006
Blickrichtung nord: Dorf Stymfalia, Ziria-Gebirge. Vordergrund: Felder noch reilweise überflutet; Wassergraben unmittelbar vor Hadrian-Tunnel, Seegrenze.

View north: Village Stymfalia, Mountain Ziria. Foreground: flooded fields, drainage trench enters Hadrin tunnel.
Map of earthquakes in Greece 1900-2017.svg
Autor: Phoenix7777, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of earthquakes in Greece 1900-2017
Taygetos Ilias 1.jpg
Autor: Herbert Ortner, Vienna, Austria, Licence: CC BY 3.0
Profitis Ilias in the Taygetos mountains, with 2.407 meters it is the highest mountain on the Peloponnese peninsula. The peak is on the left side. Pinus nigra forest in foreground.
Vai R05.jpg
Autor: Marc Ryckaert (MJJR), Licence: CC BY 3.0
The bay of Vai (Crete, Greece)
Pilion with monastery pau.JPG
Autor: Heidi B, Licence: CC BY 2.5
Southern half of the Greek peninsula pelion with the monastery Pau (or Poau) in the foreground.
Blank map of Europe cropped (blue).svg
Autor: NikNaks, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped version of Blank map of Europe.svg, coloured blue.
Acheloos river narrows 02.jpg
Autor: Georgios Pazios (User:Alaniaris), Licence: Attribution
View of Acheloos river, in Evritania, Greece.
Parnassos1.jpg
Autor: Electron08, Licence: CC BY-SA 3.0
Mountain Parnassos
Mytikas.jpg
Autor: stefg74 from Larisa, Greece, Licence: CC BY 2.0
A view from the west side of Olimpos located about 10 to 15 kilometres (6 to 9 mi) from Kokkinopilos village.
GreeceRegionsPolish.png
Autor: , Licence: Copyrighted free use
Mapa regionów geograficznych Grecji z polskimi nazwami
Island of Crete, Greece.JPG
The western and central parts of Crete appear surrounded by quicksilver in this astronaut photograph taken from the International Space Station. This phenomenon is known as sunglint, caused by light reflecting off of the sea surface directly toward the observer. The point of maximum reflectance is visible as a bright white region to the north-west of the island. Surface currents causing variations in the degree of reflectance are visible near the south-western shoreline of Crete and the smaller island of Gavdos (image lower left).
Navagio 01.jpg
The beach Navagio, Zakynthos, Greece. Also known as Ship Wreck.