Geografie Austrálie

Geografie Austrálie
Nejvyšší bod	Mount Kosciuszko (2 228 m n. m.)
Nejnižší bod	Eyreovo jezero (-15 m n. m.)
Nejdelší řeka	Murray (2 375 km)
Rozloha	7 686 850 km²
Stát	Austrálie Austrálie
Sousední jednotky	Oceánie
Souřadnice	27°0′0″ j. š., 144°0′0″ v. d.
Mapa znázorňující vodní toky a plochy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie Austrálie je tvořena pestrou paletou biogeografických oblastí, které z hlediska velikosti zajišťují Austrálii - jako kontinentu - až poslední místo, avšak Austrálii - jako státu - místo šesté. Obyvatelstvo Austrálie se soustředí v oblastech východního a jihovýchodního pobřeží. Geografický charakter Austrálie je značně proměnlivý, zahrnuje oblasti se zasněženými horskými vrcholy jako Australské Alpy a Tasmánii, stejně jako rozlehlé pouště nebo tropické pralesy a lesy mírného pásma.

Na severu Austrálie sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalomounovými ostrovy a Vanuatu a na jihovýchodě s Novou Kaledonií a Novým Zélandem.

Austrálie je zároveň stát, ostrov a kontinent. Je situována v Oceánii mezi Indickým oceánem a Tichým oceánem na zeměpisných souřadnicích 27° j.š 144° v.d. Rozloha 7 686 850 km² včetně Ostrova lorda Howa a ostrova Macquarie ji řadí na šesté místo největších zemí světa. Je jen o málo menší než USA (bez Aljašky a Havajských ostrovů) a 31,5krát větší než Velká Británie.

Celková délka pobřeží Austrálie je 35 876 km a dalších 23 859 km představuje délka pobřeží australských ostrovů.^[1] Při pobřeží se nachází 758 zátok, nejčastěji v tropickém a subtropickém pásmu.^[2] Austrálie si nárokuje rozsáhlou oblast výsostných vod o celkové ploše 8 148 250 km², v níž není zahrnuta oblast Australského antarktického teritoria. Austrálie disponuje nejrozsáhlejšími výhradními právy na využití přilehlých vod ze všech zemí světa.^[3] Austrálie nemá žádné suchozemské hranice. Nejsevernější pevninské body leží na Yorském poloostrově v Queenslandu a v Top End v Severním teritoriu.

Západní polovina Austrálie je tvořena Západní vysočinou s pásmem hor táhnoucích se téměř od západního pobřeží a přecházejících do nížin v blízkosti středu kontinentu. Kromě Hamersleyho, MacDonnellova a Musgraveho pohoří je Západní vysočina plochá. Povrchové vody je v Západní Austrálii nedostatek, na západě a na severu oblasti však protéká několik větších řek jako například Murchisonova řeka a Ashburtonova řeka na západě nebo Victoriina řeka v Západním Austrálie.

Velké předělové pohoří se táhne poblíž východního pobřeží Austrálie, a odděluje tak poměrně úzké příbřežní pásmo země od zbytku kontinentu. Lesy mírného pásma, které se zde rozkládají, poskytují příjemné prostředí, jsou zde vysoké srážky, hojná a rozmanitá flora a fauna a nejhustší zalidnění.

Mezi Velkým předělovým pohořím a Západní vysočinou se rozkládá Centrální nížina sestávající z Velké artéské pánve a největšího australského říčního systému, povodí řek Murray a Darling a Eyreova jezera.

Podél východního pobřeží Austrálie se táhne nejrozsáhlejší korálový útes světa Velký bariérový útes. Pod jihovýchodním cípem Austrálie leží velký hornatý ostrov Tasmánie.

Austrálie je nejrovnější a nejstarší kontinentální zemská masa, má nejnižší průměrnou výšku a poměrně klidnou geologickou historii. Geologické síly jako tektonický výzdvih horských pásem nebo tření mezi kontinentálními deskami působily zejména v rané geologické historii Austrálie, kdy byla ještě součástí prakontinentu Gondwana. Nejvyšší bod se jmenuje Mount Kosciuszko vysoký 2.228 m, což je zanedbatelné ve srovnání s nejvyššími vrcholy jiných kontinentů. Proces vodní eroze a zvětrávání značně poznamenávají povrch Austrálie.

Austrálie se rozkládá uprostřed tektonické desky, kde se v současnosti nevyskytuje aktivní vulkanismus. K drobným zemětřesením nepůsobícím větší škody dochází pravidelně, větší zemětřesení dosahující síly větší než 6 stupňů Richterovy škály přicházejí v průměru každých pět let.^[4] Největší část povrchu Austrálie představují nížiny, na nichž se rozkládají pouště a na jihovýchodě pastviny a úrodná půda. V horách na Tasmánii ani v Australských Alpách se nevyskytuje trvalá sněhová pokrývka ani ledovce, třebaže tomu tak v minulosti bylo. Velký bariérový útes, nejrozsáhlejší korálový celek na Zemi, se táhne nedaleko od východního pobřeží Austrálie. Mount Augustus v Západní Austrálii je největší skalní monolit na světě.

Australská kontinentální zemská masa sestává ze šesti charakteristických geografických oblastí:^[5]

• Východní vysočina zahrnující Velké předělové pohoří, úrodné pastviny akáciového pásma při východním pobřeží a Východní pahorkatinu
• Východní náplavové roviny a nížiny povodí řek Murray a Darling v jižní části země, k nimž náleží také povodí Eyrova jezera a oblast Carpentarského zálivu
• Jihoaustralská vysočina včetně Flindersova pohoří, Eyrova poloostrova a Yorkova poloostrova
• Západní vysočina a Nullarborská nížina
• Centrální poušť
• Severní vysočina a pánev včetně poloostrova Top End

Australské vnitrozemí je mimořádně suché a nízký úhrn průměrných ročních srážek způsobuje, že koryta vnitrozemských toků a jezera jsou většinu roku vyschlá. Horní úseky některých toků v tropických oblastech s dostatkem srážek mají vysoké hodnoty průtoků. Povodně způsobené přívalovým dešti drasticky proměňují prostředí a ekologický systém centrální Austrálie se musí střídání cyklů sucha a dešťů dobře přizpůsobit.

Velká artéská pánev představuje důležitý zdroj vody, je to zároveň největší a nejhlouběji položená zásobárna sladké vody na světě. Dostupnost vody v této oblasti vedla k rozšíření pastevectví i na místech, kde by dřív dobytek nedokázal přežít. Četná města a vesnice po celé zemi musí občas čelit nedostatku zásob vody, a proto jsou uplatňována opatření omezujících používání vody. S měnící se situací se tato opatření dotýkají různých okruhů činností.

Billabong je australský název pro mrtvá ramena – stojaté vody, která se mohou vytvářet podél meandrujících vodních toků. Výšky australských vodopádů jsou v celosvětovém měřítku podle World Waterfall Database celkem zanedbatelné, nejvyšší australský vodopád Wollomombi Falls v Novém Jižním Walesu zaujímá v jejím světovém žebříčku až 135 místo.^[6]

Austrálie se skládá ze šesti států, dvou velkých a několika menších teritorií. Státy: Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Viktoria a Západní Austrálie; dvě hlavní teritoria: Severní teritorium a Teritorium hlavního města Austrálie.

V Austrálii se nachází rovněž několik menších teritorií: federální vládní administrativní oblast uprostřed Nového jižního Walesu a Teritorium Jervisova zátoka sloužící jako námořní základna a přístav hlavního města. Kromě těchto Austrálii patří ještě několik obydlených teritorií ležících mimo kontinent (ostrov Norfolk, Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy) a několik převážně neobydlených teritorií (Ashmorův a Cartierův ostrov, Ostrovy Korálového moře, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy a Australské antarktické území).

(c) Martyman, CC BY-SA 3.0

Největší část povrchu Austrálie tvoří pouště nebo polosuché oblasti a 40% rozlohy je pokryto písečnými dunami Osmnáct procent povrchu země zaujímá Australská poušť.^[7] Pouze v jihovýchodní a jihozápadní části země je mírné podnebí a úrodná půda Oblast severní Austrálie má tropické podnebí a je tvořena tropickými pralesy pouští i pastvinami

Úhrny srážek jsou značně proměnlivé; v důsledku klimatického jevu El Niño souvisejícího s jižní oscilací někdy v Austrálii nastávají sucha trvající často i několik sezón Občas nastávají písečné bouře které dokážou pokrýt pískem celé oblasti nebo dokonce státy a rovněž byla hlášena mohutná tornáda Vzrůstající míra salinity a rozšiřování pouští v některých oblastech zcela pustoší krajinu

Poloha Austrálie v tropickém a subtropickém pásmu ve spojení se studeným oceánem při západním pobřeží způsobují že je západní část země tvořena horkou a suchou pouští což jsou hlavní charakteristiky velké části kontinentu Studené vodní masy neumožňují dostatečný výpar a produkci vláhy tak potřebné pro vnitrozemí Australští a američtí výzkumníci vypracovali roku 2005 studii o rozšiřování vnitrozemské pouště jejíž výsledky poukazují na skutečnost že původci tohoto stavu mohli být lidé kteří do země přišli zhruba před 50 000 lety Pravidelné vypalování australských stepí a porostu které tvořily až 70% povrchu Austrálie mohlo způsobit změnu klimatu a odklonu monzunových větrů přinášejících vláhu do vnitrozemí

V Austrálii je přítomné riziko požárů vegetace, cyklónů při severním pobřeží, silných bouří a občasných povodní.

Požáry trávy a buše jsou v Austrálii běžné. Požáry trávy se pohybují rychle, přestávají hořet do 5 až 10 sekund a dohořívají minuty. Mají nízkou až střední intenzitu a většinou poškozují pole, hospodářská zvířata a infrastrukturu farem. Požáry buše jsou obecně pomalejší, ale mají vyšší výdej tepla - přestávají hořet do 2 až 5 minut, avšak dohořívají dny. Oheň, který zachvátí koruny stromů, se může pohybovat velmi rychle. Požáry buše jsou částí životního prostředí Austrálie. Přírodní ekosystémy se na oheň adaptovaly a prostředí je tvarováno historickými i nedávnými požáry. Mnoho australských plodin je náchylných k vznícení a velmi dobře hoří, zatímco regenerace mnoha druhů je závislá na ohni.^[8]

Hlavní témata: eroze půdy v důsledku nadměrné pastvy, rozvoje průmyslu, urbanizace a nevhodnými farmářskými praktikami; salinita půdy v Austrálii se zvyšuje v důsledku špatné kvality vody; rozšiřování pouštních oblastí (desertifikace) částečně způsobené evropskými osadníky a spásání travního porostu přivezenými králíky; dovezení škůdci; zabírání zemědělské půdy a ohrožení původního životního prostředí mnoha jedinečných živočišných a rostlinných druhů; Velký bariérový útes u severovýchodního pobřeží – největší korálový celek na světě je ohrožen následkem nadměrného turismu, omezené zdroje sladké vody; ohrožení původní zvířeny zavlečenými druhy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Australia na anglické Wikipedii.

• Seznam měst v Austrálii
• Seznam ostrovů Austrálie
• Chráněná území Austrálie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Austrálie na Wikimedia Commons