Geografie Evropské unie
Geografie Evropské unie je geografií 27 členských států Evropské unie, která se rozprostírá na velké části evropského světadílu (západní, severní, jižní a střední Evropa) na území o celkové rozloze 4 381 324 km².[p 1] Nejsevernějším státem Evropské unie je Finsko, nejzápadnějším Irsko, nejjižnějším Kypr[p 2] a nejvýchodnějším Kypr.
Členské státy - geografie
Přírodní podmínky
Přestože se většina Evropské unie rozkládá na evropském světadílu (viz geografie Evropy), EU není s Evropou shodná; významné státy Evropy (např. Švýcarsko, Norsko či evropské Rusko) nejsou členy EU. Členské státy EU mají pozemní hranici s celkem 21 dalšími státy.[p 3]
Pobřežní hranice Evropské unie je zhruba 53 tisíc kilometrů dlouhá[1] a EU tak omývá například Atlantský oceán, Severní moře, Středozemní moře, Černé moře, Baltské moře a Jaderské moře. 22 členských států má přímý přístup k moři, 5 států je vnitrozemských. Mezi evropská horská pohoří patří například Alpy, Pyreneje, Hercynská pohoří, Karpaty, Dinárské hory a Skandinávské pohoří. Nejvyšším vrcholem EU je Mont Blanc (4 808 m n. m., Francie/Itálie).
Nejdelší řekou EU je Dunaj (celková délka 2 850 km,v rámci EU 2 492 km). Největší jezero EU je Vänern (rozloha 5 650 km², Švédsko).
Včetně zámořských území členských států zahrnuje EU většinu druhů podnebí, od polárního až po tropické. Nemá tedy smysl počítat meteorologické průměry za celou Evropskou unii. Většina obyvatelstva žije v oblastech se středomořským podnebím (jižní Evropa), mírným přímořským podnebím (západní Evropa) či teplým letním kontinentálním či hemiboreálním podnebím (členské státy ve východní části EU).
Zámořská území
Součástí Evropské unie jsou formálně i četná zámořská území a závislá území (španělské Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla; za Portugalsko Azory a Madeira a francouzská území Réunion, Francouzská Guyana, Martinik, Guadeloupe, Mayotte, Saint-Martin). Postavení tzv. „Zámořské země a území“ mají Grónsko, Aruba, Curaçao, Sint Maarten, Karibské Nizozemsko, Svatý Bartoloměj, Francouzská Polynésie, Wallis a Futuna, Nová Kaledonie a Francouzská jižní a antarktická území.
Obyvatelstvo
K 1. lednu 2020 žilo v Evropské unii přibližně 466 milionů obyvatel.[2] Nejlidnatějším členským státem je Německo s odhadovaným počtem 83 milionu obyvatel, zatímco nejméně lidnatým členským státem je Malta s necelými 400 tisíci obyvateli.
Velká města
Evropská unie je domovem více světových měst než jakákoli jiná oblast na světě. Celkem 16 měst má počet obyvatel přesahující jeden milion lidí (v rámci vlastního města). Mezi hustě zalidněné oblasti, které nemají vlastní jádro, za to však jsou tvořeny několika souvislými městy (souměstí či konurbace), patří například Porýní-Porúří, kde žije zhruba 11,5 milionu obyvatel (Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, atd.), Randstad se zhruba 7 miliony obyvateli (Amsterdam, Rotterdam, Haag atd.), vlámský diamant se zhruba 5,5 miliony obyvateli, Frankfurt/Rýn-Mohan se zhruba 4 miliony obyvateli (Frankfurt nad Mohanem, Wiesbaden atd.) a Hornoslezská průmyslová oblast se zhruba 3,5 miliony obyvateli (Katovice, Sosnovec atd.).[3]
Pořadí v tomto seznamu nemusí být zcela přesné, hlavním důvodem jsou rozdíly v datech, ke kterým se počty obyvatel vztahují.
| samotné město | obyvatel v milionech | hustota zalidnění na km² | městská oblast | obyvatel v milionech | metropolitní oblast | obyvatel v milionech |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Berlín, Německo | 3.4 | 3815 | Paříž, Francie | 10.1 | Paříž, Francie | 11.7 |
| Madrid, Španělsko | 3.1 | 1985 | Madrid, Španělsko | 5.5 | Porýní-Porúří, Německo | 10.6 |
| Řím, Itálie | 2.7 | 5198 | Porúří, Německo | 5.3 | Randstad, Netherlands | 7.0 |
| Paříž, Francie | 2.2 | 24672 | Barcelona, Španělsko | 4.5 | Madrid, Španělsko | 5.8 |
| Bukurešť, Rumunsko | 1.9 | 9131 | Milán, Itálie | 3.8 | Barcelona, Španělsko | 5.3 |
| Hamburk, Německo | 1.8 | 2310 | Berlín, Německo | 3.7 | Milán, Itálie | 4.3 |
| Varšava, Polsko | 1.7 | 3258 | Rotterdam–Haag, Nizozemsko | 3.3 | Berlín, Německo | 4.3 |
| Budapešť, Maďarsko | 1,7 | 3570 | Athény, Greece | 3.2 | Frankfurt Rýn-Mohan, Německo | 4.1 |
| Vídeň, Rakousko | 1.7 | 3931 | Neapol, Itálie | 2.9 | Athény, Greece | 3.9 |
(c) Enrique Dans, CC BY 2.0
Odkazy
Poznámky
- ↑ Rozloha zahrnuje šest francouzských zámořských území (Guyana, Mayotte, Guadeloupe, Martinik, Svatý Martin a Réunion), které jsou integrální součástí Evropské unie.
- ↑ Při započítání makaronéských ostrovů Kanárského souostroví by byl nejjižnějším státem Španělsko. Se započítáním nejvzdálenějších regionů EU je nejjižnější místo ostrov Réunion v Indickém oceánu.
- ↑ Kromě suverénních států sousedí EU i s zámořskými územími Spojeného království Gibraltarem, Akrotiri a Dekelia, dále s mezinárodně neuzávanou severokyperskou tureckou republikou a se Svatým Martinem - konstituční zemí Nizozemského království.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of the European Union na anglické Wikipedii.
- ↑ European Union Archivováno 15. 6. 2020 na Wayback Machine. CIA World Factbook
- ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indicators for larger urban zones 1999 - 2003 Archivováno 16. 2. 2007 na Wayback Machine., Eurostat. Accessed January 25, 2007
Literatura
- Po stopách Evropské unie. Praha : Informační kancelář Evropského parlamentu, 2010. ISBN 978-80-254-9728-9.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
.svg)
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor:
- Europe relief laea location map.jpg: Alexrk2
- derivative work: Pethrus
Topographic map of Europe with European Union highlighted
- Projection: LAEA Europe, EPSG:3035
- Longitude of projection center: 10° E
- Latitude of projection center: 52° N
- Map extent (LAEA Europe) Xmin,Ymin to Xmax, Ymax: 2555000, 1350000 to 7405000, 5500000
- Map extent (WGS84) (lon,lat of lower left and upper right corner): -8.9067, 33.2307 to 72.9617, 58.9174
Autor: Robert Debowski, Licence: CC BY 2.0
Berlin at night. Seen from the Allianz building in Treptow, showing the Universal building on the right at the river Spree and the TV-Tower at Alexanderplatz
Autor: Markus Bernet, Licence: CC BY-SA 2.0
Piazza Venezia with Trajan's Column, seen from Vittorio Emmanuele II monument, Rome (Italy)
_06.jpg)
(c) Enrique Dans, CC BY 2.0
View of Jardines del Descubrimiento ("Gardens of Discovery") from a building at Plaza de Colón ("Columbus Square") in Madrid (Spain). At the right, the National Library.
Autor: User:Thbz, Licence: CC BY-SA 3.0
View of Paris and La Défense: Tour Montparnasse on the left then Eiffel Tower and La Défense in the background. Most of the tallest buildings in the Paris region are in this picture. Taken from Italie 13.