Geografie Indonésie

Geografie Indonésie popisuje zeměpisné poměry v Indonésii, ostrovním státu nacházejícím se v Jihovýchodní Asii.^[1] Celková rozloha pevniny je 1,905 milionů km².^[2] Rozkládá se na třech souostrovích: Malé a Velké Sundy a Moluky.^[3] Administrativně je Indonésie rozdělena na 33 provincií. Každá provincie má svého guvernéra, který je volen na 5 let.^[4]

Poloha

Indonésií prochází rovník, leží tedy na severní a z větší části na jižní polokouli,^[5] konkrétně 6° 08´ s. š. až 11° 15´ j. š. a od 94° 45´ do 141° 05´ v. d.^[6] Tím pádem se nachází v tropickém podnebném pásu, čemuž odpovídá i její klima.^[4] Indonésie se nachází ve 3 časových pásmech.^[2]

Povrch

Indonésie je převážně hornatá. Nejvyšší pohoří se nachází na ostrově Nová Guinea, jmenuje se Maoke a má nejvyšší nadmořskou výšku 5 030 m. Na pobřežích ostrovů se většinou nacházejí nížiny, které jsou velmi úrodné. Indonésie má hustou říční síť. Nejdelší řeky se nacházejí na Sumatře, Kalimantanu a Nové Guineji.^[3] Nejdelší řekou je Kapuas na ostrově Kalimantan. Její délka je 1 143 km. Ústí deltou do Jihočínského moře.^[7] Většina ostrovů je hustě pokryta vegetací.^[3]

Ostrovy

Udává se, že se Indonésie rozkládá na 17 508 ostrovech, jejich přesný počet není znám. Přibližně 20 % ostrovů je trvale obydlených. Většina ostrovů vznikla sopečnou činností. Ostrovem s největší rozlohou je Kalimantan (Borneo). Mezi nejznámější ostrovy patří Jáva, Sumatra a Bali. Mezi další známé ostrovy lze zařadit např. Sulawesi (Celebes), souostroví Nusa Tengarra (Lombok, Sumbawa, Flores, Sumba, Timor) a souostroví Moluky.^[5]

Jáva

Jáva je ostrov s největší koncentrací obyvatel na světě.^[8] Žije zde 60 % obyvatel Indonésie. Je zde největší koncentrace muslimů na světě. Rozloha Jávy je 132 000 km² (13. ostrov na světě). Nachází se zde hlavní město Indonésie Jakarta.^[5] Ostrov je dlouhého a úzkého tvaru. Je to nejrozvinutější ostrov celé Indonésie.^[9] Leží mezi ostrovy Sumatra a Bali. Nejvyšší vrchol se jmenuje Semeru a má výšku 3 676 m.^[10] Nejdelší řekou ostrova je Solo.^[11]

Sumatra

(c) Monka Betley, CC BY-SA 3.0

Sumatra je druhým největším ostrovem Velkých Sund, hned po Borneu, s rozlohou 473 607 km². Je to šestý největší ostrov světa. Nachází se zde spousta jezer. Největší z nich se nazývá Toba a je zároveň i největším jezerem celé Indonésie s celkovou rozlohou 1 146 km². Jezero má vulkanický původ. K tomuto jezeru se po západním pobřeží ostrova táhne pohoří Bukit Barisan.^[11] Většina vrcholů tohoto pohoří přesahuje nadmořskou výšku 3 000 m. Nejvyšším vrcholem pohoří je Gunang Kerinci s výškou 3 805 m n. m. Nachází se zde také skoro 100 sopek, z nichž aktivních je 15.^[12] Východní část Sumatry pokrývají většinou nížiny. Lesy Sumatry jsou domovem několika ohrožených druhů zvířat, např. tygra sumaterského.^[11]

Photo by CEphoto, Uwe Aranas or alternatively © CEphoto, Uwe Aranas, CC BY-SA 3.0

Bali

Hlavní město Bali se nazývá Denpasar. Má rozlohu 5 780 km². 20 % rozlohy ostrova zabírají rýžová pole. Jediným endemickým druhem žijícím na ostrově je majna Rothschildova.^[11] Sopka Gunung Agung s nadmořskou výškou 3 142 m je nejposvátnější horou pro hinduistické obyvatelstvo a zároveň je to nejvyšší vrchol ostrova. Bali je nejvíce turisty navštěvovaným ostrovem Indonésie.^[13]

Kalimantan

Kalimantan zabírá jižní dvě třetiny ostrova Borneo (třetího největšího ostrova světa). Na zbytku Bornea se nachází malajské státy Sabah,Sarawak a sultanát Brunej.^[14] Býval pokrytý deštným lesem, který je z velké části poničený těžbou dřeva.^[11] Na severozápadní hranici probíhají pohoří Schwaner a Muller. Nejvyšším vrcholem je Raya (2 278 m n. m.). Jižní pobřeží je pokryto nížinami, ve kterých se nachází hodně řek, např. Kapuas, Kahayan nebo Barito. Pěstují se zde tropické plodiny jako jsou rýže, kukuřice, maniok, batáty nebo sójové boby.^[14]

Sopečná činnost

Na území Indonésie je možné najít více než 100 činných sopek. Většina ostrovů vznikla sopečnou činností.^[5] Sopečnou činnost provází častá zemětřesení.^[3]

Krakatoa je sopka nacházející se v Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou. Leží na místě styku indo-australské a euroasijské litosférické desky.^[15] Její erupce v roce 1883 byla jedním z nejkatastrofičtějších výbuchů v historii. Při výbuchu zemřelo asi 35 000 lidí. Jako důsledek tohoto výbuchu vznikla i nová sopka Anak Krakatoa (v překladu „dítě Krakatoy“), která v několika posledních letech vybuchla už několikrát.^[16][17]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Indonésie na Wikimedia Commons