Geografie sídel

Geografie sídel, někdy také urbánní geografie, je geografická disciplína, která se zabývá studiem historie městského osídlení, vývojem měst, prostorovou strukturou měst či problémy měst. Studuje rovněž polohu měst, jejich funkce, hierarchii (urbánní a sídelní systém).

Existují dva přístupy při studii geografie sídel:

• studium problémů zabývající se prostorovým rozmístěním samotných měst a komplexem vztahů mezi nimi; jako jsou třeba toky a spojení měst, které vytváří sídelní systém
• studium vnitřní struktury měst; město je chápáno jako systém

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urbánna geografia na slovenské Wikipedii.

Literatura

• CHALUPA, Petr; TARABOVÁ, Zdeňka. Základy geografie obyvatelstva, demografie a geografie sídel. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1983. 159 s. 
• BAŠOVSKÝ, Oliver; MLÁDEK, Jozef. Geografie obyvateľstva a sídiel. Bratislava: Univerzita Karlova, 1985. 223 s. (slovensky) 
• VOTRUBEC, Ctibor. Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě. Praha: Academia, 1980. 396 s. 

Související články

• Antropologie města
• Ekistika
• Ekumena
• Lidská ekologie
• Sociologie města
• Urbanismus
• Urbanizace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie sídel na Wikimedia Commons