Geomorfologie

Geomorfologie je věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Objektem geomorfologie je reliéf povrchu planety Země – reliéf. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu tj. vazeb mezi složkami reliéfu.

Podle Farského (2008) je geomorfologie vědní disciplínou, která se z pohledu objektu a předmětu zabývá georeliéfem, jeho jednotlivými tvary a způsoby jejich vzniku, tedy procesy vedoucími ke změně materiálního základu těchto tvarů.“^[1]

Členění geomorfologie

• regionální
• obecná
  • strukturní geomorfologie
  • klimatická geomorfologie
  • klimatogenetická geomorfologie
  • dynamická geomorfologie
  • paleogeomorfologie
  • antropogenní geomorfologie
  • aplikovaná geomorfologie
• teoretická geomorfologie

Zemské tvary vznikají působením endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů. Vnější jsou např. vítr, voda, ledovec. Vnitřní např. vrásnění, zemětřesení, sopky.

Vnější geomorfologičtí činitelé

Vnější geomorfologičtí činitelé působí:

• erozně
• transportně
• akumulačně

Nejdůležitějším předpokladem působení vnějších činitelů je zvětrávání.

Působení vody

Pod pojmem působení vody rozumíme působení tekoucí vody, ale nikoliv řeky. Geomorfologické tvary vzniklé tímto působením jsou:

• ron – jedná se o jakési plošné smývání půdy v místě, kde jsou horniny nezpevněné.
• erozní rýhy – rýhy, vzniklé erozní činností dopadající srážkové vody. Hloubka a tvar rýhy záleží na tvrdosti horniny. Když je hornina tvrdší, vytváří se rýhy ve tvaru V. V měkčích horninách se vytváří rýhy ve tvaru U.
• zemní pyramidy – mají tvar úzkého pilíře se širším kamenem nahoře. V ČR se jedná např. o Kokořínské pokličky.
• badland – vytváří se v suchých oblastech bez vegetace, kde je půda z měkkých sedimentů. Vlivem prudkého deště tu vznikají rýhy o různé hloubce a vzniká zvlášť nesourodý a neschůdný terén.

Působení řek

Působení ledovců

Ledovce způsobují svojí tíhou v krajině ohlazování skal nebo tvoření údolí a jezer. Geomorfologické tvary:

• moréna
• pleso
• oblík – zaoblený malý kopec s podložím z velmi tvrdých hornin, který odolal plošné ledovcové erozi.
• bludný balvan
• thufur – malý kopeček (max. výška 1 m) s ledovým jádrem
• pingo – osamocený pahorek s ledovým jádrem (max. výška kol. 50 m). Vyskytuje se v oblastech s trvale zmrzlou půdou.
• ledovcový stůl – tvar, vypadající jako hřib. Klobouk tvoří kámen, který zabraňuje slunečním paprskům, aby noha tvořená ledovcem roztála.
• trog
• fjord
• matterhorn – jehlanovitá hora. Po stranách hory je několik samostatných ledovců, které ji obrušují do stále strmější a ostřejší podoby. Příkladem je švýcarský Matterhorn.

Působení moře

Moře ovlivňuje vzezření pobřeží. Působí na něj buď erozivně, nebo akumulačně.

Akumulační tvary

• písečná kosa
• písečný val
• pláž

Erozní tvary

K vidění hlavně na mysech a klifech.

• mořská (skalní) brána
• skalní pilíř – zůstane po zřícení brány

Geomorfologie České republiky

provincie

subprovincie (dříve soustava)

Česká vysočina

Šumavská subprovincie

Česko-moravská subprovincie

Krušnohorská subprovincie

Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie

Česká tabule

Středoevropská nížina

Středopolské nížiny

Západní Karpaty

Vněkarpatské sníženiny

Vnější Západní Karpaty

Západopanonská pánev

Vídeňská pánev

Odkazy

Reference

Literatura

• BALATKA, B; RUBÍN, J. a kolektiv. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha: Academia, 1986. 

Související články

• Geografie Česka
• William Morris Davis

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu geomorfologie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo geomorfologie ve Wikislovníku
• Zeměpis.com – Geomorfologie ČR
• Zeměpisný web – Geomorfologie