Geopark Kraj blanických rytířů
| Geopark Kraj blanických rytířů | |
|---|---|
 Krajina pod Blaníkem | |
| Nejvyšší bod | 713 m n. m. (Mezivrata) |
| Rozloha | 627,7 km² |
| Nadřazená jednotka | Středočeská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Vlašimská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Geopark Kraj blanických rytířů | |
| Horniny | ortorula, vápenec, pararula, mramor, kvarcit, erlan, žula, syenit, hadec, pískovec, uhlí |
| Souřadnice | 49°42′22″ s. š., 14°53′53″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geopark Kraj blanických rytířů je přírodně, geologicky a historicky cenné území v centrální oblasti Čech jižně od Prahy, které se z větší části rozkládá na území okresu Benešov ve Středočeském kraji. Na severu nepatrně zasahuje do okresu Kutná Hora, na východě pak do okresu Havlíčkův Brod v kraji Vysočina a na jihu do táborského okresu v Jihočeském kraji. Koordinátorem činnosti geoparku je základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi.[1]
Území geoparku
Geopark zahrnuje území o rozloze 627,7 km², které je v nejzazších místech na západě ohraničeno železniční tratí Praha - České Budějovice poblíž Olbramovic a na jihozápadě oblastí tzv. České Sibiře u Votic a Miličína. Na severu hranice geoparku dosahují k řece Sázavě a stejnojmennému městu a na severovýchodě k Třebětínu na Kutnohorsku a Číhošti v okrese Havlíčkův Brod. Nejvýchodnějším bodem jsou Stvořidla na řece Sázavě. Nejjižněji položenou částí geoparku je okolí Mladé Vožice v Jihočeském kraji.[2] Do území geoparku je zahrnuta CHKO Blaník, svou rozlohou nejmenší chráněná krajinná oblast v České republice.
Geomorfologie a geologie
Z geomorfologického hlediska je nadřazenou jednotkou oblast Středočeské pahorkatiny, přičemž geopark v jádru leží na území Vlašimské pahorkatiny, která je podřazeným geomorfologickým celkem této oblasti. Středem území geoparku od jihojihozápadu k severoseverovýchodu prochází systém geologických zlomů, zvaný Blanická brázda. Tyto zlomy vznikly během variského vrásnění v období prvohor. Na západním okraji Blanické brázdy lze sledovat ostrůvky prvohorních usazenin z období permu. Tyto ostrůvky se nacházejí mezi Českým Brodem a Stříbrnou Skalicí, u Divišova a u vesnice Chobot, kde jsou doprovázeny výskytem černého uhlí.[3] S vytvořením Blanické brázdy souvisí též vznik četných menších rudních ložisek. Starší pukliny a zlomy byly později místy vyplněny křemennými žilami.
Tato rudní ložiska byla v minulosti většinou těžena. Mezi nejvýznamnější lokality, pokud jde o těžbu zlata, patřil Důl Roudný, jehož někdejší výsypka je nyní chráněna jako přírodní památka. U Ratibořských Hor, Staré Vožice a Na Stříbrné u Českého Šternberka bylo těženo stříbro, u Zvěstova olovo, měď a zinek.[4]
Obce a města geoparku
Aktivity geoparku zahrnují následující obce a města: Čechtice, Jankov, Kamberk, Kondrac, Křivsoudov, Louňovice pod Blaníkem, Miličín, Načeradec, Neustupov, Olbramovice, Pravonín, Ratměřice, Trhový Štěpánov, Veliš, Vlašim, Votice, Zruč nad Sázavou a Zvěstov.[5]
Národní geopark a jeho poslání
Geoparky nemají statut chráněného území, jsou zpravidla neformálním sdružením obcí, měst, spolků, zájmových organizací a občanů na území, které se vyznačuje určitým přírodním, historickým a kulturním potenciálem. Předmětem aktivit Geoparku Kraj blanických rytířů je nejen ochrana a dokumentace přírodních, především geologických fenoménů zdejší krajiny, ale v prvé řadě osvětová činnost. Její součástí je zpřístupňování přírodních lokalit, budování naučných stezek, vydávání publikací a tiskovin a rozvoj šetrného turismu.
Na základě splnění podmínek, zakotvených v Chartě národních geoparků České republiky, obdržel Geopark Kraj blanických rytířů 6. června 2014 z rukou ministra životního prostředí ČR Richarda Brabce titul národní geopark.[6] Tento titul je udělován na omezenou dobu čtyř let a vždy poté je jej nutno obhájit.
Odkazy
Reference
- ↑ Regionální rozvoj a kultura [online]. Vlašim: Český svaz ochránců přírody [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-25.
- ↑ Hranice geoparku [online]. Vlašim: Český svaz ochránců přírody [cit. 2017-02-18]. Geologická mapa a mapa geologických lokalit. Dostupné online.
- ↑ Blanická brázda [online]. Vlašim: Geopark Kraj blanických rytířů [cit. 2017-02-18]. Informační leták. Dostupné online.
- ↑ Těžba rud na Podblanicku [online]. Geopark Kraj blanických rytířů [cit. 2017-02-18]. Informační leták. Dostupné online.
- ↑ Města a obce [online]. Geopark Kraj blanických rytířů [cit. 2017-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Ve Středočeském kraji je nový geopark Kraj Blanických rytířů [online]. Praha: Český rozhlas, 2014-06-06 [cit. 2017-02-18]. Dostupné online.
Literatura
- HUDEČKOVÁ, Kateřina. Geopark jako nástroj udržitelného rozvoje. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko - správní fakulta, 2015. Bakalářská práce.
- ZÁKOSTELSKÁ, Kristýna. Historie, kulturní tradice a současnost regionu Podblanicka – kraje blanických rytířů. České Budějovice: Jihočeská univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra společenských věd, 2016. Bakalářská práce.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Louňovice pod Blaníkem, okres Benešov. V pozadí Malý Blaník.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Kameny v přírodní památce Na Stříbrné v okrese Benešov, Středočeský kraj.