Geopark Podbeskydí

Geopark Podbeskydí
Přírodní památka Váňův kámen u Kopřivnice
Nejvyšší bod	1129 m n. m. (Radhošť)
Rozloha	530 km²
Nadřazená jednotka	Podbeskydská pahorkatina, Moravskoslezské Beskydy, Moravská brána
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Geopark Podbeskydí
Horniny	vápenec, travertin, pískovec, jílovec, pikrit, polštářová láva a jiné magmatické horniny
Souřadnice	49°35′28″ s. š., 18°7′1″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geopark Podbeskydí je přírodně, geologicky a historicky cenné území v Moravskoslezském kraji, převážně v okrese Nový Jičín, které na jihu malým dílem zasahuje též do Zlínského kraje. Území geoparku se částečně překrývá s územím Chráněné krajinné oblasti a evropsky významné lokality Beskydy, Chráněné krajinné oblasti Poodří a Přírodního parku Podbeskydí. Kontaktní organizací geoparku je spolek Hájenka, sídlící na adrese Dolní Bašta 269, 742 66 Štramberk, který mj. provozuje středisko ekologické výchovy v Kopřivnici.^[1] Rada města Štramberka schválila dne 3. 11. 2015 přenesení značky Národního geoparku Podbeskydí na uvedenou adresu.^[2]

Území geoparku

Geopark Podbeskydí je součástí rozsáhlého horského systému Karpat. V období třetihor se toto mladší horstvo nasunulo svým západním okrajem přes starší Český masív a pohřbilo jej zde pod sebou. Geologicky pestrá skladba na rozhraní Českého masívu a Karpat se odráží i v bohatství zdejší flory a fauny a také místní historie a kulturních tradic.^[3]

Geologická rozmanitost

Území geoparku o rozloze 530 km² je na severozápadě ohraničeno sníženinou Moravské brány, na východě úbočím Palkovických vrchů a hřebenem Ondřejníku, na jihu prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd s vrcholovými partiemi Pusteven a Radhoště a na západě úbočím Kojetínských vrchů. Toto geologicky velmi pestré území na severozápadním okraji Karpatského oblouku je budováno převážně usazenými horninami jurského až křídového stáří.^[4] Na území geoparku se nacházejí druhohorní hlubokomořské usazeniny, pozůstatky třetihorní vulkanické činnosti, bludné balvany, zavlečené na severní Moravu kontinentálním ledovcem ve čtvrtohorách, pozůstatky těžby železné rudy, jeskyně s archeologickými nalezišti i hydrotermální prameny.^[5]

Obce geoparku

Součástí geoparku jsou katastrální území obcí a měst Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Fryčovice, Hodslavice, Hostašovice, Hukvaldy, Frýdek-Místek, Jeseník nad Odrou, Kateřinice, Kopřivnice, Kozlovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Kunín, Lešná, Libhošť, Lichnov, Mořkov, Nový Jičín, Palkovice, Příbor, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Starý Jičín, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Trojanovice, Veřovice, Závišice, Ženklava a Životice u Nového Jičína.^[6]

Národní geopark a jeho poslání

Geopark Podbeskydí, stejně jako jiné geoparky v ČR i jinde ve světě, nemá statut chráněného území. Jedná se o v podstatě neformální sdružení obcí, spolků a občanů, které se zaměřuje nejen na péči a zdokumentování přírodních, zejména geologických fenoménů zdejší krajiny, ale zejména na osvětová činnost. Její součástí je zpřístupňování přírodních lokalit, budování naučných stezek a rozvoj šetrného turismu.

Na základě splnění podmínek, zakotvených v Chartě národních geoparků České republiky, byl Geoparku Podbeskydí 6. června 2014 společně se středočeským Geoparkem Kraj blanických rytířů udělen titul národní geopark.^[4][7] Tento titul je udělován na omezenou dobu čtyř let a vždy poté je jej nutno obhájit.

Fotogalerie

• 

  Pohled z Hončovy hůrky na Štramberk a Beskydy

• 

  (c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

  Přírodní rezervace Huštýn v CHKO Beskydy

• 

  Pohled z hradu Hukvaldy na Beskydy

• 

  Labyrint v botanické zahradě ve Štramberku

• 

  Prameny Zrzávky u Hostašovic

• 

  Jeskyně Šipka ve Štramberku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Webové stránky spolku Hájenka