Georg Ebers
| Georg Moritz Ebers | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. března 1837 Berlín |
| Úmrtí | 7. srpna 1898 (ve věku 61 let) Tutzing |
| Místo pohřbení | Nordfriedhof |
| Bydliště | Chotěbuz (do 1856) Jena (1865–1870) Lipsko (1870–1889) Tutzing (1889–1898) Mnichov (1889–1898) Berlín |
| Alma mater | Allgemeine Deutsche Bildungsanstalt (1848–1852) Univerzita v Göttingenu (od 1856) Univerzita Friedricha Wilhelmse v Berlíně (1860–1862) Univerzita Jena |
| Povolání | egyptolog a romanopisec |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Jena (1869–1870) Lipská univerzita (1870–1889) |
| Znám jako | objevitel Ebersova papyru |
| Titul | docent (1865), profesor (1868 resp. 1870)[1] |
| Choť | Antonie Ebers (od 1865)[2][3] |
| Děti | Hermann Ebers[3] Marie Triepel[3] |
| Rodiče | Moritz Georg Ebers[3] |
| Funkce | extraordinary professor (1869–1870) extraordinary professor (od 1870) profesor (1875–1889) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Ebers (celým jménem Georg Moritz Ebers;[5] 1. března 1837, Berlín – 7. srpna 1898, Tutzing, Bavorsko) byl německý egyptolog a romanopisec,[5] objevitel egyptského lékařského papyru s vědomostmi o léčivých rostlinách. Papyrus nalezený v zimě na přelomu let 1873–1874 v egyptském Luxoru se datuje asi do roku 1550 před naším letopočtem. V současné době je uložen v Německu v knihovně Lipské university. Tento Ebersův papyrus je jedna ze dvou nejstarších dochovaných medicínských písemností. [p. 1]
Životopis
Studia
Georg Moritz Ebers vystudoval v německém Dolnosaském univerzitním městě Göttingenu práva a v Berlíně orientální jazyky a archeologii.[1] Po studiu egyptologie se v roce 1865 stal docentem egyptského jazyka a starožitností v Jeně (Durynsko).[1] V roce 1868 se stal profesorem a následně v roce 1870 byl jmenován v Lipsku profesorem v obou těchto oborech.[1]
První publikace
Do Egypta podnikl Georg Moritz Ebers v roce 1867 první dvě vědecké výpravy. V letech 1867–1868 publikoval své významné literární dílo „Ägypten und die Bücher Moses“ („Egypt a Mojžíšovy knihy“). V roce 1873 koupil v Luxoru papyrus (svitek dlouhý 20,23 m obsahoval 108 odstavců, každý odstavec pak obsahoval po 20 až 22 znacích).[1] V roce 1875 vydal knihu „Papyros Ebers: Das Hermetische Buch über die Arzneimittel der alten Ägypter in hieratischer Schrift“ („Ebersův papyrus: Hermetická kniha o léčivech starých Egypťanů v písmu hieratickém“).[1]
Historické romány
Georg Moritz Ebers žil myšlenkou na popularizaci egyptských tradic a objevů egyptologů prostřednictvím historických románů.[1] V roce 1864 vyšla jeho kniha „Eine Ägyptische Königstochter“ („Egyptská princezna“), která byla značně úspěšná. Následovala tematicky obdobná díla:
- Uarda (1877),
- Homo sum (1878),
- Die Schwestern (Sestry) (1880),
- Der Kaiser (Císař) (1881) (děj tohoto díla se odehrává v Egyptě v době panování císaře Hadriána),
- Serapis (1885),
- Die Nilbraut (Nevěsta Nilu) (1887),
- Kleopatra (1894),
jež byla vesměs čtenářskou veřejností dobře přijata. Ebersova díla z oblasti historické beletrie situovaná převážně do doby 16. století („Die Frau Bürgermeisterin“ („Paní starostová“) (1882); „Die Gred“ (1887)) ale popularity a úspěšnosti jeho románů s egyptskou tematikou nedosáhla.
Poslední publikace
Ebersovy další spisy pojednávaly o Egyptě a obsahovaly též popis prací v Egyptě:
- Äegypten in Wort und Bild (Egypt slovem a obrazem) (druhé vydání, 1880);
- Palästina in Bild und Word (Palestine in Picture and Word), (Palestina obrazem a slovem) – 1884 překlad anglické série: Malebná Palestina, Sinai a Egypt;
- Richard Lepsius : ein Lebensbild Životopis Ebersova starého učitele – egyptologa Karla Richarda Lepsiuse (publikováno 1886);
- Průvodce Egyptem (1886).
Závěr
Zdravotní stav George Eberse jej v roce 1889 přinutil opustit místo profesora v Lipsku a odejít do důchodu. Mnoho jeho knih bylo přeloženo do angličtiny. Pětadvacetisvazkové souborné Ebersovo dílo vycházelo ve Stuttgartu v průběhu let 1893 až 1895.[1] Jeho součástí byl i životopis „Die Geschichte meines Lebens“ (Příběh mého života) (Stuttgart, 1893).[1] [p. 2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Další nejstarší dochovanou medicínskou písemností je lékařský text ze starověkého Egypta – papyrus objevený egyptologem Edwinem Smithem. Tento Papyrus Edwina Smithe byl datován do roku 1600 před naším letopočtem. Svitek má na délku necelých 5 metrů (asi čtvrtina původního textu) a popisuje řešení 48 chirurgických případů. Mezi uvedenými případy je rovněž vůbec nejstarší doložený popis rakoviny, kterou papyrus řadí mezi beznadějné (neléčitelné) případy.
- ↑ Ebersův životopis je rovněž uveden v díle „Der Forscher und Dichter“ (Badatel a básník) - R. Gosche, G. Ebers, (druhé vydání, Lipsko, 1887)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Ebers na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i KUCHAŘ, Jiří. Galén a svět egyptských mystérií. Regenerace. Březen 2019, roč. XXVII, čís. 3, s. 35, 36, 37. Regenerace, ročník XXVII, březen 2019, strany 35, 36, 37. ISSN 1210-6631.
- ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2023-01-28]
- ↑ a b c d Deutsche Biographie. Dostupné online. [cit. 2023-01-28]
- ↑ ANDREW J., Martin. Academy Papyrus to be Exhibited at the Metropolitan Museum of Art [online]. The New York Academy of Medicine, 2005-07-27 [cit. 2015-06-03]. URL archiválie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-27.
- ↑ a b Ebers, Georg, 1837-1898 (Ebers, Georg Moritz, 1837-1898) - Německý spisovatel a egyptolog. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2019-03-28]. Identifikační číslo: jn19990001960;. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Ebers na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Georg Moritz Ebers
- Digitalizovaná díla Georga Eberse v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
Média použitá na této stránce
Georg Ebers Frontispiz aus der Gesamtausgabe der Romane und Novellen (Besitz: M. Olderdißen) Gemeinfrei, weil 19.Jh.
The Edwin Smith papyrus, the world's oldest surviving surgical document. Written in hieratic script in ancient Egypt around 1600 B.C., the text describes anatomical observations and the examination, diagnosis, treatment, and prognosis of 48 types of medical problems in exquisite detail. Among the treatments described are closing wounds with sutures, preventing and curing infection with honey and moldy bread, stopping bleeding with raw meat, and immobilization of head and spinal cord injuries. Translated in 1930, the document reveals the sophistication and practicality of ancient Egyptian medicine. Recto Column 6 (right) and 7 (left) of the papyrus, pictured here, discuss facial trauma. (Cases 12-20)