Georg von Kopp

Jeho Eminence Georg von Kopp
Kardinál-kněz Arcibiskup vratislavský
Církev	Římskokatolická
Provincie	Vratislavská
Arcidiecéze	Arcidiecéze vratislavská
Sídlo	Vratislav
Titulární kostel	Bazilika svaté Anežky za hradbami
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	28. srpna 1862
Biskupské svěcení	27. prosince 1881
Kardinálská kreace	16. ledna 1893 kreoval Lev XIII.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup fuldský (1881–1887) arcibiskup vratislavský (1887–1914)
Zúčastnil se	vysvětil Kostel Božského srdce Páně (1896) přítomen u vysvěcení Kostela sv. Bartoloměje (1904)
Osobní údaje
Datum narození	25. července 1837
Místo narození	Duderstadt, Hannoverské království Hannoverské království
Biřmování	4. července 1852[1]
Datum úmrtí	4. března 1914 (ve věku 76 let)
Místo úmrtí	Opava, Rakouské Slezsko
Příčina úmrtí	nachlazení
Místo pohřbení	Katedrála sv. Jana Křtitele[2] 51°6′51″ s. š., 17°2′46″ v. d.
Národnost	německá
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg von Kopp (25. července 1837, Duderstadt – 4. března 1914, Opava^[3]) byl německý kardinál římskokatolické církve, který působil jako biskup ve Fuldě a arcibiskup ve Vratislavi. Byl znám svými protipolskými postoji a usilovnou snahou o germanizaci polských farníků.

Životopis

Georg von Kopp se narodil do rodiny tkalce v Duderstadtu v tehdejším Hannoverském království. Vystudoval gymnázium v Hildesheimu. Od roku 1856 pracoval jako telegrafista ve státních službách a navštěvoval kněžský seminář v Hildersheimu. Mezi lety 1858 a 1861 studoval teologii a v roce 1862 nastoupil na kněžskou dráhu. Od té doby stoupal v církevním žebříčku hodností – v roce 1872 se stal Generálním vikářem v Hildersheimu a v roce 1881 biskupem ve Fuldě. Po celý svůj život se snažil dosáhnout lepšího porozumění mezi německou vládou a papežskou kurií.

V roce 1887 jej se souhlasem pruské vlády jmenoval papež Lev XIII. vratislavským arcibiskupem. V době svého působení ve Vratislavi prosazoval tvrdou germanizaci a kněze, kteří se tomuto nařízení protivili, trestal. Také se snažil odrazovat polské věřící od tradiční poutě do Krakova^[4] a o zastavení rozvoje polského národního hnutí v Horním Slezsku a na Těšínsku.^[5] V roce 1893 jej papež Lev XIII. jmenoval kardinálem a v roce 1903 byl členem konkláve, které zvolilo Pia X. V roce 1906 byl pruským králem Vilémem II. povýšen do šlechtického stavu.^[1]

Na přelomu února a března 1914 přijel Georg von Kopp do Opavy na zasedání slezského zemského sněmu, jehož členem byl z titulu své funkce.^[6] Zde pod vlivem nachlazení onemocněl a 4. března v ranních hodinách zemřel. Slavnostní rozloučení se konalo v opavském kostele svatého Ducha a ostatky byly poté převezeny do Vratislavi, kde byly uloženy v katedrále svatého Jana Křtitele.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg von Kopp na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• CONRADS, Norbert. Neue Deutsche Biographie. Berlín: Duncker & Humblot, 1980. Dostupné online. ISBN 3-428-00193-1. Kapitola Kopp, Georg von, s. 570–572. (německy) 

• KASTNER, Karl. Breslauer Bischöfe. Vratislav: Ostdeutsche Verlagsanstalt, 1929. Dostupné online. (německy) 

• ASCHOFF, Hans-Georg. Kirchenfurst im Kaiserreich, Georg Kardinal Kopp. Hildesheim: Bernward, 1987. ISBN 9783870654429. (německy) 

• WOLF-DAHM, Barbara. Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon Band 4. Herzberg: Bautz, 1992. ISBN 3-88309-038-7. Kapitola Kopp, Georg von, s. 501–506. (německy) 

Předchůdce: Christoph Florentius Kött

Fuldský biskup 1881–1887

Nástupce: Joseph Weyland

Předchůdce: Robert Herzog

Vratislavský biskup 1887–1914

Nástupce: Adolf Bertram kardinál