George Cave

George Cave, 1. vikomt Cave
Portrét z roku 1915
Portrét z roku 1915
Lord kancléř Spojeného království
Ve funkci:
23. října 1922 – 22 května 1923
PředchůdceFrederick Smith, 1. vikomt Birkenhead
NástupceRichard Haldane, 1. vikomt Haldane
Ve funkci:
7. listopadu 1924 – 29. března 1928
PředchůdceRichard Haldane, 1. vikomt Haldane
NástupceDouglas Hogg, 1. baron Hailsham
Ministr vnitra Spojeného království
Ve funkci:
11. prosince 1916 – 14. ledna 1919
PředchůdceHerbert Samuel
NástupceEdward Shortt
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana
Narození23. února 1856
Londýn
Úmrtí29. března 1928 (ve věku 72 let)
Somerset
ChoťAnne Estella Sarah Penfold Mathews, Countess Cave of Richmond (od 1885)
RodičeThomas Cave a Elizabeth Shallcrass
Alma materSt John's College (University of Oxford)
Profesesoudce, politik a barrister
Oceněnírytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Knight Bachelor
CommonsGeorge Cave, 1st Viscount Cave
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Cave, 1. vikomt Cave (23. února 1856, Londýn, Anglie – 29. března 1928, Burnham-on-Sea, Anglie) byl britský právník a politik. Přes vysoké funkce v justici se dostal do politiky a za Konzervativní stranu byl poslancem Dolní sněmovny. Za první světové války byl v rámci koaliční vlády britským ministrem vnitra (1916–1919), později ve dvou konzervativních vládách zastával funkci lorda kancléře (1922–1923 a 1924–1928). S titulem vikomta byl od roku 1918 členem Sněmovny lordů.

Životopis

Vikomt Cave v tradičním oděvu lorda kancléře

Pocházel z londýnské podnikatelské rodiny, byl starším synem finančníka a dlouholetého poslance Thomase Cave (1825–1894). Vystudoval v Oxfordu a od roku 1880 působil jako právník, v roce 1904 byl jmenován královským justičním radou (King's Counsel) a zároveň soudcem v Guildfordu, byl též právním zástupcem oxfordské univerzity. V letech 1906–1918 byl poslancem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu a poté se uplatnil ve vysokých funkcích v justici. Byl právním zástupcem prince waleského (1913–1915), v roce 1915 byl povýšen do šlechtického stavu a poté byl krátce nejvyšším státním zástupcem (solicitor general; 1915–1916). V Lloyd Georgově koaliční vládě byl ministrem vnitra (1916–1919) a v této funkci představil nový volební zákon z roku 1918[pozn. 1]. V roce 1918 získal titul vikomta a stal se členem Sněmovny lordů, v návaznosti na to rezignoval na post ministra vnitra. V následujících konzervativních vládách Bonar Lawa a S. Baldwina zastával funkci lorda kancléře (1922–1923 a 1924–1928).

V roce 1921 obdržel velkokříž Řádu sv. Michala a sv. Jiří, získal čestné doktoráty na univerzitách v Oxfordu (1924) a Cambridge (1925). V letech 1925–1928 byl kancléřem oxfordské univerzity.

Měl být povýšen na hraběte, ale zemřel ještě před udělením titulu. Hraběcí titul pak ještě téhož roku získala jeho manželka Anne Estella, rozená Mathews (1857–1938). Měli spolu čtyři děti, ale všechny zemřely v dětství, takže Anniným úmrtím v roce 1938 titul hraběte i vikomta zanikl.

Georgův mladší bratr Sir Basil Cave (1865–1931) působil ve službách ministerstva zahraničí, byl generálním konzulem v Zanzibaru a Alžírsku.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve funkci ministra vnitra prosadil George Cave v parlamentu nový volební zákon z roku 1918,, který po předchozích reformách z let 1832, 1868 a 1884 představoval další významný posun ve vývoji britského volebního systému. Zákon z roku 1918 (Representation of People Act) dal volební právo všem mužům starších 21 let bez rozdílu společenského postavení. Poprvé mohly volit i ženy, u nich byl ale podmínkou věk nad 30 let, stav manželský nebo vlastnictví nemovitého majetku. Zákon navíc opět upravil počet volebních obvodů, nově se tak mohlo volit v některých rychle rostoucích průmyslových centrech. Volební zákon hladce prošel Dolní sněmovnou, po určitých obstrukcích a debatách jej nakonec schválila i Sněmovna lordů.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce