George Hamilton Seymour

Sir George Hamilton Seymour
Erb rodu Seymourů
Erb rodu Seymourů
Narození21. září 1797
Harrow
Úmrtí2. února 1880 (ve věku 82 let)
Londýn
Místo pohřbeníKensal Green
Alma materEtonská kolej
Merton College
Povolánídiplomat
ZaměstnavatelForeign Office
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
ChoťGertrude Trevor (od 1831)[1][2]
DětiGertrude Frances Seymour[3]
Isabella Seymour[3]
Augusta Emily Seymour[3][1]
Arthur Henry Seymour[3]
Leopold Richard Seymour[3]
Alfred Seymour[3]
… více na Wikidatech
RodičeLord George Seymour[3][1] a Isabella Hamilton[3][1]
PříbuzníIsabella Horatia Seymour[1] a Emily Henrietta Seymour[1] (sourozenci)
Constance Crichton-Stuart[3], Audrey Crichton-Stuart[3], Patrick James Crichton-Stuart[3] a Dudley Crichton-Stuart[3] (vnoučata)
FunkcePrincipal Private Secretary to the Secretary of State for Foreign and Commonwealth Affairs (1822)
ambassador of the United Kingdom to Tuscany (1831–1836)
ambassador of the United Kingdom to Belgium (1836–1846)
Velvyslanec Spojeného království v Portugalsku (1847–1851)
Ambassador of the United Kingdom of Great Britain and Ireland to the Russian Empire (1851–1854)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir George Hamilton Seymour (21. září 1797, Londýn2. února 1880, Londýn)[pozn. 1] byl britský diplomat. V diplomatických službách v různých evropských zemích strávil čtyřicet let, důležitou úlohu měl v období krymské války jako velvyslanec v Rusku (1851–1854) a Rakousku (1855–1858)[4].

Životopis

Pocházel z významného šlechtického rodu Seymourů, patřil k linii markýzů z Hertfordu[5]. Byl jediným synem důstojníka a poslance lorda George Seymoura (1763–1848)[6], mladšího syna 1. markýze z Hertfordu, po matce byl potomkem významné skotské rodiny Hamiltonu v linii hrabat z Abercornu. Původně byl předurčen ke službě v námořnictvu, ale nakonec vystudoval v Etonu a Oxfordu, poté vstoupil do diplomatických služeb, od mládí zároveň zastával nižší hodnosti u dvora. Kariéru zahájil jako atašé v Haagu, poté pracoval jako úředník na ministerstvu zahraničí, krátce byl soukromým tajemníkem ministra Castlereagha. V roce 1822 doprovázel vévodu Wellingtona na kongres do Verony a poté zastával funkci vyslaneckého tajemníka ve Frankfurtu, Stuttgartu, Berlíně a Istanbulu. V letech 1830–1836 byl vyslancem ve Florencii, poté vyslancem v Bruselu (1836–1846), kde měl podíl na závěrečných ujednáních o nezávislosti Belgie[7]. V letech 1846–1851 byl vyslancem v Lisabonu, při příležitosti 50. narozenin obdržel velkokříž Řádu lázně a byl povýšen do šlechtického stavu. Důležitou úlohu měl jako velvyslanec v Petrohradě (1851–1854), kde se mu nepodařilo zabránit roztržce s Ruskem a po vypuknutí krymské války odešel do výslužby. Nedlouho poté se vrátil do diplomatických služeb a v letech 1855–1858 byl velvyslancem ve Vídni, od roku 1855 byl též členem Tajné rady. Když Rakousko pohrozilo vstupem do války a Rusko projevilo ochotu ukončit boje, Seymour za Británii podepsal 1. února 1856 tzv. vídeňský protokol stanovující předběžné mírové podmínky. Na jednání ve Vídni navazoval Pařížský kongres, který krymskou válku ukončil. Po odchodu z Rakouska (1858) žil v soukromí.

V roce 1831 se oženil s Gertrude Brand-Trevor (1808–1883), sestrou dlouholetého předsedy Dolní sněmovny Henryho Branda. Měli spolu tři dcery a čtyři syny. Nejstarší syn Arthur Henry Seymour (1838–1910) působil v diplomatických službách, další synové sloužili v armádě.

Jeho bratranec Sir George Francis Seymour (1787–1870) sloužil u námořnictva a dosáhl hodnosti velkoadmirála.

Odkazy

Poznámky

  1. Pro odlišení od svého bratrance admirála Georga Francise Seymoura bývá v literatuře uváděn pod zkráceným jménem Hamilton Seymour.

Reference

  1. a b c d e f Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c d e f g h i j k l Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. Ottův slovník naučný; 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000), s. 914 ISBN 80-7203-324-7
  5. Rodokmen Seymourů v linii markýzů z Hertfordu dostupné online Archivováno 6. 2. 2019 na Wayback Machine.
  6. George Seymour na webu britského parlamentu dostupné online
  7. VYČICHLO, Jiří: Palmerston a vznik nezávislé Belgie in: Historica Olomucensia 54/2018; Sborník historických prací XLIV; Univerzita Palackého v Olomouci; Olomouc, 2018, s. 118–119

Literatura

  • KRÁLÍČEK, Václav: Velký švindl: Krymská válka 1853–1855; Praha, 2015; 480 s. ISBN 978-80-7425-235-8
  • TARLE, J. V.: Krymská válka, I. a II. díl, 599 stran + 703 stran; Praha, 1951

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Marquess of Hertford.svg
Autor: Tinynanorobots, Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of Seymour, Marquess of Hertford (1793 creation): Sable, on a bend cotised argent a rose gules between two annulets of the first (Conway); quartering: Quarterly, 1st and 4th: Or, on a pile gules between six fleurs-de-lys azure three lions of England (special grant); 2nd and 3rd: Gules, two wings conjoined in lure or (Seymour, the arms of Edward Seymour, 1st Duke of Somerset (d.1552)) (Debrett's Peerage, 1968, pp.571,1036)