George Szell
| George Szell | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. června 1897 Budapešť |
| Úmrtí | 30. července 1970 (ve věku 73 let) Cleveland |
| Příčina úmrtí | mnohočetný myelom |
| Místo pohřbení | Arlington Memorial Park |
| Alma mater | Universität für Musik und darstellende Kunst Wien |
| Povolání | dirigent, classical pianist, hudební skladatel a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | The New School Hochschule für Musik „Hanns Eisler“ Berlin |
| Ocenění | Řád britského impéria (1963) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo Laurel Leaf Award |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Szell [sell] (7. červen 1897, Budapešť - 30. červenec 1970, Cleveland) byl maďarsko-americký dirigent a klavírista.
Život a působení
Narodil se jako György Szell v židovské rodině advokáta a obchodníka v Budapešti, která přijala katolické křesťanství a dala se pokřtít.
Rodina se brzy přestěhovala do Vídně. György vystudoval Státní hudební akademii ve Vídni a v Lipsku a ač měl klavírní průpravu, rozhodl se pro kariéru dirigenta. Jeho talent zaujal Richarda Strausse, jemuž dělal Szell asistenta v berlínské Státní opeře.
Vedl pak operní orchestry ve Štrasburku (1917), v Německém divadle v Praze (1919–1921), v Darmstadtu (1922) a v Düsseldorfu (1922–1924). Od roku 1924 do roku 1930 byl šéfdirigentem Státní opery v Berlíně a v letech 1929–1937 působil opět v Praze.
V USA debutoval roku 1930, se St. Louis Symphony Orchestra. Ve Spojených státech se definitivně usadil po začátku druhé světové války v roce 1939. Učil na New School for Social Research a na Mannes School of Music v New Yorku a byl šéfdirigentem v Metropolitní opeře (1942-46). V roce 1946 se stal občanem USA. Od tohoto roku až do své smrti byl hudebním ředitelem Cleveland Orchestra, který se pod jeho vedením stal jedním z nejlepších světových orchestrů.
Vedl též Královský orchestr Concertgebouw v Amsterdamu, od roku 1963 byl hostujícím dirigentem New York Philharmonic a prozatímně toto těleso vedl i v letech 1969–1970.
Pro jeho styl dirigování bylo charakteristické ctění původních záměrů skladatele, ale také silně autoritativní vedení souboru.[1]
Působení v Praze
Po vzniku Československa, v letech 1919–1921, byl Szell dirigentem v německém divadle v Praze. V letech 1929–1937 byl hudebním ředitelem Nového německého divadla v Praze, dokud nemusel emigrovat před hrozbou nacismu.[2]
Dirigent
- 1932 Jaroslav Křička: Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší
- 1933 Hans Krása: Zásnuby ve snu, premiéra 18. května 1933
Diskografie
Gramofonová technika byla už od 30. let na slušné úrovni a rychle se zdokonalovala. George Szell byl velmi oblíbeným dirigentem pro nahrávky klasické a operní hudby a nahrál i několik desek komorní hudby jako klavírista. V jeho nahraném repertoáru jsou zahrnuti přední skladatelé 18.-20. století:
- Ludwig van Beethoven - všechny symfonie, všechny klavírní koncerty (poprvé s L. Fleisherem, podruhé s E. Gilelsem), Missa solemnis.
- Johannes Brahms - všechny symfonie, klavírní koncerty (s L. Fleisherem a podruhé s R. Serkinem), houslový koncert s D. Oistrachem, koncert pro housle a violoncello s D. Oistrachem a M. Rostropovičem.
- Anton Bruckner - symfonie č. 3 a 8.
- Petr Iljič Čajkovskij - symfonie č. 4, 5 a 6, Italské capriccio.
- Antonín Dvořák - symfonie 7 až 9, Slovanské tance, koncert pro violoncello s P. Casalsem a Českou filharmonií.
- Joseph Haydn - symfonie 88, 92-99 a 104.
- Gustav Mahler - symfonie č. 6, 8 a 10.
- Felix Mendelssohn-Bartholdy - symfonie č. 4, Sen noci svatojánské.
- Wolfgang Amadeus Mozart - symfonie č. 28, 33, 35, 39-41, klavírní koncerty s R.Cassadesusem. V klavírních kvartetech č. 1 a 2 a v houslových sonátách KV 296 a 301 hrál Szell klavírní part.
- Sergej Prokofjev - symfonie č. 5, klavírní koncerty č. 1 a 3.
- Franz Schubert - symfonie č. 8 a 9
- Robert Schumann - 4 symfonie.
- Bedřich Smetana - Vltava, orchestrální části z Prodané nevěsty, kvartet č. 1 Z mého života v orchestrální úpravě G. Szella.
- Richard Strauss - Don Juan, Don Quixote, Till Eulenspiegel, čtyři poslední písně.
- Igor Stravinskij - Pták Ohnivák
- Richard Wagner - předehry a orchestrální hudba z oper Prsten Nibelungův, Mistři pěvci norimberští, Tristan a Isolda, orchestr: Cleveland Orchestra, nahrávky z let 1962, 1968 a 1969 vydala firma CBS, dnes jsou nahrávky distribuovány pod značkou Sony Classical.[3]
Ocenění
- George Szell byl nositelem nejvyššího francouzského vyznamenání Čestné legie v hodnosti komandéra.
- Britská vláda udělila Szellovi roku 1983 in memoriam Řád britského impéria v hodnosti komandéra.
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.encyclopedia.com/topic/George_Szell.aspx#2
- ↑ REEL, James. George Szell : Biography [online]. allmusic.com [cit. 2018-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wagner, George Szell, Cleveland Orchestra – Orchestral Music From: Der Ring Des Nibelungen - Die Meistersinger - Tristan Und Isolde [online]. discogs.com [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu George Szell na Wikimedia Commons - G. Szell na AllMusic
- George Szell discography
- Video: Szell zkouší druhou větu Beethovenovy Páté symfonie
- European archive Volná nahrávka Brahmsovy 3. symfonie, dirigent G. Szell, Amsterdam Concertgebouw Orchestra.
Média použitá na této stránce
Toto je volné dílo, neboť bylo vydáno ve Spojených státech mezi roky 1927 a 1977 bez copyrightové výhrady. Pokud není jeho autor již mnoho let mrtev, je stále autorskoprávně chráněno v zemích, které na americká díla neuplatňují pravidlo kratší doby ochrany, jako jsou například Kanada (50 p.m.a.), Čína (50 p.m.a., netýká se Hongkongu či Macaa), Německo (70 p.m.a.), Mexiko (100 p.m.a.), Švýcarsko (70 p.m.a.) a další země s individuálními smlouvami. Více informací najdete v tomto přehledu.
Dirigent George Szell a skladatel Jaroslav Křička během uvedení Křičkovy opery Bílý pán v Novém německém divadle, Praha, duben 1932.