George Townshend, 1. markýz Townshend

George Townshend, 1. markýz Townshend
Místokrál v Irsku
Ve funkci: 4. října 1767 – 30. listopadu 1772
Předchůdce	George Hervey, 2. hrabě z Bristolu
Nástupce	Simon Harcourt, 1. hrabě Harcourt
Generální polní zbrojmistr
Ve funkci: 28. října 1772 – 6. dubna 1782
Předchůdce	John Manners, markýz z Granby
Nástupce	Charles Lennox, 3. vévoda z Richmondu
Ve funkci: 28. dubna 1783 – 5. ledna 1784
Předchůdce	Charles Lennox, 3. vévoda z Richmondu
Nástupce	Charles Lennox, 3. vévoda z Richmondu
Narození	28. únorajul. / 10. března 1724greg. Londýn
Úmrtí	14. září 1807 (ve věku 83 let) Raynham Hall
Choť	Charlotte Townshendová, vikomtesa Townshendová (od 1751) Anne Townshend, Marchioness Townshend (od 1773)
Rodiče	Charles Townshend, 3rd Viscount Townshend a Etheldreda Townshend
Děti	Lord James Townshend George Townshend, 2nd Marquess Townshend Lord John Townshend Lord Charles Townshend Lady Elizabeth Townshend Lady Anne Townshend Lord Frederick Townshend Charlotte Osborne, Duchess of Leeds Lady Harriet Townshend
Příbuzní	Charles Townshend[1] a Lieut. Col. Roger Townshend[1] (sourozenci)
Alma mater	St John’s College Etonská kolej
Profese	důstojník, kreslíř, karikaturista a politik
Commons	George Townshend, 1st Marquess Townshend
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Townshend, 1. markýz Townshend, 4. vikomt Townshend (George Townshend, 1st Marquess Townshend, 4th Viscount Townshend of Raynham) (28. února 1724 Londýn – 14. září 1807 Raynham Hall, Norfolk, Anglie) byl britský státník a vojevůdce ze šlechtického rodu Townshendů. V koloniálních válkách a dynastických střetnutích v Evropě postupoval ve vojenské hierarchii a nakonec dosáhl hodnosti polního maršála. Kromě toho byl místokrálem v Irsku a zastával i úřady ve vládě. Získal titul markýze, což byl nejvyšší šlechtický titul v rodině Townshendů, který jeho potomci užívají dodnes.

Kariéra

Byl starším synem 3. vikomta Townshenda a studoval na univerzitě v Oxfordu, od mládí zároveň sloužil v armádě. Války o rakouské dědictví se zúčastnil jako pobočník vévody z Cumberlandu, bojoval také v posledním jakobitském povstání z roku 1745. Mezitím se stal i členem Dolní sněmovny (1747) a poslancem zůstal 17 let, vzhledem k aktivní vojenské službě mimo Anglii se ale zasedání parlamentu zúčastnil jen zřídka.

V armádě se za sedmileté války dostal do konfliktu s vévodou z Cumberlandu, po nástupu Jiřího III. se ale stal členem Tajné rady, plukovníkem a královským pobočníkem. Za sedmileté války bojoval v Kanadě, kde po smrti generála Wolfa (1759) převzal vrchní velení a v roce 1761 byl povýšen na generálmajora. Závěr sedmileté války strávil jako velitel v Portugalsku (1762-1763).

Členem vlády byl v letech 1763–1767 jako náměstek generálního polního zbrojmistra, mezitím po otci zdědil titul vikomta a vstoupil do Sněmovny lordů (1764). V letech 1767–1772 byl místokrálem v Irsku, poté znovu zasedal v kabinetu jako generální polní zbrojmistr (1772–1782 a 1783–1784). V této funkci podstoupil v roce 1773 souboj se svým náměstkem 1. hrabětem z Bellomontu. V roce 1782 dosáhl hodnosti generála a v roce 1787 získal titul markýze. Po odchodu z vlády zastával spíše čestné funkce místodržitele v hrabství Norfolk (1792-1807) a guvernéra na ostrově Jersey (1796–1807). V roce 1796 byl povýšen na polního maršála.

Rodina

Byl dvakrát ženatý (první manželka Charlotte Compton, 1725–1770, druhá manželka Anne Montgomery, 1746–1819). Z obou manželství měl dvanáct dětí, dědicem titulu markýze byl nejstarší syn George (1753–1811), který ještě za otcova života získal titul hraběte z Leicesteru (1784).

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu George Townshend, 1. markýz Townshend na Wikimedia Commons
• George Townshend
• George Townshend in: Encyclopedia Britannica dostupné online
• George Townshend in: Dictionary of Canadian Biography dostupné online
• Rodokmen rodu Townshendů dostupné online