Georges Braque
Georges Braque | |
---|---|
Narození | 13. května 1882 Argenteuil |
Úmrtí | 31. srpna 1963 (ve věku 81 let) Paříž |
Místo pohřbení | Varengeville-Sur-Mer Churchyard |
Alma mater | Národní vysoká škola krásných umění École supérieure d'art et design Le Havre-Rouen |
Povolání | sochař, malíř, rytec, litograf, designér, designér šperků, scénograf, grafik, tiskař, kolážista, projektant a kreslíř |
Manžel(ka) | Marcelle Lapré |
Významná díla | Maisons à l'Estaque La Guitare : Statue d'épouvante Piano et mandore |
Ovlivněný | Paul Cézanne africké sochařství Pablo Picasso |
Ocenění | komandér Řádu čestné legie (1951) komandér Řádu umění a literatury (1957) Premio Feltrinelli (1959) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georges Braque (13. května 1882, Argenteuil – 31. srpna 1963, Paříž) byl francouzský malíř a sochař. Společně s Pablem Picassem patří mezi zakladatele kubismu. Stal se jednou z největších osobností umění 20. století.
Mládí
Georges Braque se narodil v Argenteuil ve Francii. Vyrostl v Le Havre a učil se na malíře pokojů, stejně tak jako jeho otec a dědeček, k tomu ale také po večerech mezi lety 1897 a 1899 studoval malířství ve škole École des Beaux-Arts) v Le Havre.
Roku 1900 se vydal do Paříže, kde se vyučil u malíře dekorací. Mezi lety 1902 a 1904 navštěvoval Académie Humbert v Paříži, kde se seznámil s Marií Laurencinovou a Francisem Picabiou, díky nimž později poznal fauvisty.
Fauvismus
Jeho raná díla byla impresionistická, ale poté, co v roce 1905 uviděl díla fauvistů, změnil styl a začal malovat ve fauvistickém stylu. Fauvisté, skupina, ve které byli kromě dalších i Henri Matisse a André Derain, používali jasné barvy a uvolněné tvary, aby tak vytvořili co nejemocionálnější dojem. Braque velice úzce spolupracoval se svými krajany Raoulem Dufym a Othonem Frieszem na vytvoření fauvistického stylu, který měl být umírněnější.
V roce 1907 Braque úspěšně vystavil svá fauvistická díla v Salon des Indépendants (Salónu nezávislých), jeho první samostatná výstava byla roku 1908 v galerii Daniela-Henryho Kahnweilera. V té době začala jeho styl ovlivňovat tvorba Paula Cézanna, který zemřel roku 1906 a jehož obrazy byly vystavovány na mnoha místech v Paříži.
Kubismus
Mezi lety 1908 a 1913 se začal na Braquových obrazech odrážet jeho zájem o geometrii a perspektivu. Zkoumal účinky světla a perspektivy a také se zajímal o prostředky, pomocí kterých je možné světlo a perspektivu zobrazit. Při svých zkoumáních zpochybňoval i ty nejustálenější malířské postupy. Například v obrazech, které zobrazovaly pohled na vesnici, často zredukoval architekturu na tvary, které se podobaly kostce; ta byla vystínovaná tak, že zobrazené vypadalo zároveň ploše i prostorově. Braque tak ukázal na samotné základy optické iluze a uměleckého zobrazení.
Od roku 1909 Braque pracoval s Pablem Picassem, který k malování přistupoval podobně. Oba v té době malovali obrazy s neutrálními barvami a složitými vzory z geometrických tvarů, dnes se tento směr nazývá analytický kubismus. Mezi lety 1910 a 1912 si byly jejich styly velice podobné. Díla z tohoto období jsou vyvedena v tlumených zelených, šedivých, žlutých a hnědých barvách, objekty na nich jsou rozložené, jakoby je divák sledoval z více pohledů. V roce 1912 začali experimentovat s koláží a tzv. papier collé (technika, kdy malíř nalepuje do obrazu papír nebo látku stejně jako v koláži, s tím rozdílem, že u papier collé nalepené kusy samy představují určité objekty). Jejich spolupráce skončila roku 1914, kdy byl Braque odveden do francouzské armády a odjel z Paříže na frontu.
Pozdní dílo
Braque byl ve válce vážně zraněn a k malování se vrátil až roku 1917, kdy se také spřátelil s kubistickým malířem Juanem Grisem. Jeho styl se změnil: odvrátil se od abstraktnějšího kubismu, vyvinul se u něj osobitý styl, který je volnější a méně schematický, jsou pro něj charakteristické jasné barvy a texturované povrchy. V roce 1922 vystavoval na Salon d'automne v Paříži.[1] Ke konci 20. let se vrátil k realističtějšímu zobrazení přírody, i když některé aspekty kubismu v jeho díle přetrvaly. Mezi lety 1930 a 1931 se přestěhoval na pobřeží do Normandie a v jeho tvorbě se objevují pláže, postavy atd. Jeho první významná retrospektivní výstava se konala v roce 1933 v Basileji.[1] Během druhé světové války byl v Paříži, namaloval mnoho zátiší, věnoval se i litografii, rytině a skulptuře. Po roce 1945 v jeho díle dominují ptáci a v 50. letech se vrací k jasným barvám.[2]
Pracoval až do konce svého života. Vytvořil velké množství vynikajících maleb, grafik a skulptur. Zemřel 31. srpna 1963 v Paříži. Pochován je na hřbitově Cimetière marin de Varengeville-sur-Mer v departementu Seine-Maritime.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georges Braque na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Georges Braque - Biography. Guggenheim Museum. http://www.guggenheimcollection.org/site/artist_bio_23.html Archivováno 7. 3. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ Georges Braque, French Painter. www.discoverfrance.net [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
Literatura
- LAMAČ Miroslav. Georges Braque. Praha: Odeon, 1983.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Braque na Wikimedia Commons
- Osoba Georges Braque ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Georges Braque
Média použitá na této stránce
Autor: Daderot, Licence: CC0
Exhibit in the Kulenovic Collection - Karlskrona, Sweden. Information about this item was provided by the museum. All artwork is old enough so that it is in the public domain. Photography was permitted in the museum without restriction.
Autor: Provencale, Licence: CC BY-SA 3.0
Georges Braque , Grave Tomb Cimetière marin de Varengeville-sur-Mer
Georges Braque, 1908, photograph published in Gelett Burgess, The Wild Men of Paris, Architectural Record, May 1910