Georges Cadoudal

Georges Cadoudal
Narození1. ledna 1771
Auray
Úmrtí25. června 1804 (ve věku 33 let)
Paříž
Příčina úmrtípoprava stětím
Povolánípolitik
Oceněnívelkokříž Řádu svatého Ludvíka
maršál Francie
Řád svatého Ludvíka
PříbuzníJoseph de Cadoudal (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georges Cadoudal (1. ledna 1771 Brech u Auray25. června 1804 Paříž) byl bretonský generál, náčelník šuanů ve francouzské revoluční občanské válce.

Život

Cadoudal byl synem mlynáře v bretaňském městečku Brechu. Studoval ve Vannes, ale roku 1793 se připojil k povstání royalistů ve Vendée a v Bretani. Velel oddílu Bretonců v Anjouské armádě de Bonchampse, po jehož smrti po 2. bitvě u Choletu byl podřízeným Stoffleta. Pod ním koncem roku [1793] absolvoval celý pochod královských a katolických armád Dolní Bretaní k přístavům [Avranches], [Granville] a zpět na dolní Loiru. V roce 1794 byl sice zajat, ale podařilo se mu uprchnout a se svými bratry i dalšími vedl drobnou partyzánskou válku. Po neúspěšném vylodění roajalistů na Quiberonu v létě [1795] se jako 24letý stal vůdcem povstalců v Dolní Bretani jako generál Královské a katolické armády v bretaňském kraji Morbihan. V roce 1796 sice musel po zajetí a popravách Stoffleta i Charetta a jeho bratrů složit zbraně, ale roku 1799 byl organizátorem a vůdcem nového povstání. Teprve po porážkách povstalců u Grandchamp a u Elven (leden 1800), když všichni významnější šuani se již podřídili republice, uzavřel i Cadoudal s generálem Brunem (9. února 1800) dohodu o ukončení povstání a opustil svou jednotku. První konzul Bonaparte mu nabídl hodnost generála republiky, on ale odmítl a odjel do Londýna, kde ho hrabě z Artois jmenoval generálporučíkem. Georges poté několikrát přistál ve Francii a agitoval silně pro roajalisty, organizoval nepokoje a připravoval povstání. Zda stál i za atentátem prostřednictvím „pekelného stroje“ roku 1800, není jasné, on toto obvinění odmítl. Připravoval však jistě další atentát na prvního konzula. Za tím účelem přistál 21. srpna 1803 s Charlesem Pichegru a dalšími spiklenci nedaleko Biville na pobřeží Normandie. V přestrojení se jim podařilo dosáhnout Paříže, kde vedl obnovenou ilegální síť roajalistů. Spiknutí však bylo prozrazeno a Pichegru 28. února 1804 zatčen. Intenzivní pátrání Réalovy politické policie ministerstva spravedlnosti po Cadoudalovi slavilo úspěch a i on byl po honičce s policií, kdy kladl odpor střelbou, zatčen 9. března 1804. V procesu byl shledán vinným z pokusu vraždy prvního konzula a se svými dvanácti spoluobviněnými 10. června 1804 odsouzen k trestu smrti. Následně byl 25. června 1804 gilotinou popraven a jeho poslední slova pod ní byla „Vive le roi“ (Ať žije král). Po restauraci byla rodina Cadoudalů povýšena do šlechtického stavu a Georges in memoriam jmenován maršálem Francie. V odboji tento veliký silný mlčenlivý muž, jehož poslouchali i šlechtici, vynikal silou, odvahou, rázností a lstivou vynalézavostí.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Joseph Ducreux Cadoudal.jpg
Portrait de Georges Cadoudal (1771-1804)