Georgij Nikolajevič Babakin

Georgij Nikolajevič Babakin
Georgij Nikolajevič Babakin na ruské známce
Narození	31. říjnajul. / 13. listopadu 1914greg. Moskva
Úmrtí	3. srpna 1971 (ve věku 56 let) Moskva
Příčina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Povolání	letecký inženýr a inženýr
Zaměstnavatel	NPO Lavočkina
Ocenění	Leninův řád Řád rudého praporu práce Hrdina socialistické práce Leninova cena
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgij Nikolajevič Babakin (13. listopadu 1914, Moskva – 3. srpna 1971, Moskva) byl sovětský radiotechnik a letecký konstruktér.

Životopis

U Moskevského městského rozhlasu byl technikem. Při zaměstnání vystudoval roku 1930 střední průmyslovou školu, zaměření elektrotechnika. V roce 1937 nastoupil do Akademie národního hospodářství v Moskvě jako laborant. Do armády nebyl přijat kvůli zdravotním problémům. ^[1] V roce 1943 nastoupil do moskevského Ústavu automatizace, kde se koncem války stal hlavním konstruktérem. Celá jeho skupina konstruktérů byla v roce 1949 přemístěna do vojenského ústavu NII-88. Později se dostal jako konstruktér do Lavočkinovy konstrukční kanceláře. Pokračoval v dálkovém studiu a roku 1957 ukončil vysokou školu Všesvazového elektrotechnického institutu. V roce 1965 byl jmenován hlavním konstruktérem NPO Lavočkina a zůstal v této funkci šest let, až do své smrti. Se svým týmem se věnoval konstrukci automatických sond určených pro výzkum Měsíce (sondy Luna 7-15), Venuše (sondy Veněra 5-7) i Marsu (sondy Mars 2 a 3).^[1]

K uctění jeho památky byly po něm pojmenovány dva krátery na Měsíci a Marsu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Georgij Nikolajevič Babakin na Wikimedia Commons
• Na webu MEK-Kosmo
• Článek na technet.idnes.cz