Georgius Crugerius

Georgius Crugerius
řeholní kněz
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institut Jezuité
Noviciát1625
Osobní údaje
Datum narození6. listopadu 1608
Místo narozeníPraha, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí9. března 1671
(ve věku 62 let)
Místo úmrtíLitoměřice, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníLitoměřice
Povolánířímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgius Crugerius, česky Jiří Kruger, (6. listopadu 1608 Praha9. března 1671 Litoměřice) byl český barokní historik Balbínova okruhu, pedagog a jezuita.

Život

Roku 1625 vstoupil v Brně do jezuitského řádu. Vystudoval filozofii a teologii v Olomouci a ve Vratislavi. Působil postupně na různých jezuitských kolejích, stěhování bylo v řádu zvykem. Roku 1645 se objevil v Litoměřicích, v letech 1659–1662 byl rektorem koleje v Uherském Hradišti, dále působil v Jičíně, koncem roku 1665 byl přeložen do Hradce Králové. Nejméně od 40. let se přátelil s Bohuslavem Balbínem a Tomášem Pešinou z Čechorodu, kteří vysoce hodnotili Crugeriovu erudici.

Dílo

Jeho dějepisná a hagiografická tvorba je dosud málo prozkoumána. Zásadní encyklopedický význam má dvanáctisvazkové historické dílo Sacri pulveres ("Svatý prach" ve smyslu posvátné události a relikvie světců). Jde o kompendium uspořádané kalendářně podle 12 měsíců a svátků svatých, popisuje historické a církevně historické události v zemích České koruny. Balbín vyčítal dílu jeho kalendářovitost (v dopise z 11. ledna 1659 adresovaném Janu Tannerovi), a patetický sloh. Vyznačuje se barokním katolickým patriotismem a nenávistí k husitství a reformaci. V poslední době se stále více oceňuje Crugeriova práce s mnohdy unikátními prameny, a kritický postoj k Hájkově kronice.

Z hagiografických bádání je nejcennější Crugeriova kniha o svatém Vojtěchovi. Crugerius spolupracoval s Balbínem také na jeho autorské knize Diva Montis Sancti" a vypracoval heslo o svaté Anežce do encyklopedie světců Acta sanctorum, vydávané jezuity v Antverpách.

Bibliografie

  • Georgius CRUGERIUS, Sacerrimae Memoriae Inclyti regni Bohemiae Coronae, et nobilium eiusdem pertinentiarum Moraviae et Silesiae: quas e dabilibus monumentis, & documentis, antiquitatis romanorum pontificum bullis, caesarum, regumq; maiestalibus, itemq; abbatialium, collegiatarum, cathedralium, ac metropolitanarum ecclesiarum erectivis, ac fundatoriis literis, copiariis, ac adversariis, e ruderibus, bustis, parietinis, sepulchris, arcium, monasteriorum, oppidorum, & templorum, .... Pragae 1668 - 1767; (11. a 12. svazek uspořádal po Crugeriově smrti Bohuslav Balbín a tiskem ho vydal jezuita Michael Krammer po roce 1767).
  • Georgius CRUGERIUS, S. Adalbertus Regni Bohemiae peculiaris patronu, pragensium Primus Episcopus... Archiepiscopus Bohemiae, Ungariae, ac ipsius Poloniae ... Christi martyr. Honori et munificientiae illustriss. et reverendissimi D. Domini Joannis Friderici S. R. imperii comitis de Waldstein, neo.episcopi à sue caesarea regiaque maiestate nominati reginae Hradecii ... ac Poloniam, etc. / Tum eiam ... aprilinis memoriis.... Pragae 1669.
  • Flori Austrio-Bohemici" I. kompendium událostí z let 1520–1526, zůstalo v rukopisu

Literatura

  • KALISTA, Zdeněk. České baroko. Praha: Evropský literární klub, 1941. S. 331. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 471. 
  • Lexikon české literatury, díl 2/II, K-L, kolektiv autorů vedl Vladimír Forst. Praha : Academia 1993, s. 1006–1007.

Externí odkazy

  • Crugerius ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Ihs-logo.svg
Monochrome version of the IHS emblem of the Jesuits.

The design of the emblem is attributed to Ignatius of Loyola (1541).

  • the cross is here drawn as formy fitchy; this is not necessarily part of the design, early modern depictions sometimes show a plain cross, or various baroque ornamentations
  • the three nails are sometimes shown as piercing a heart
  • the alternating straight and wavy rays are found in historical specimens, but not necessarily, and sometimes with two or three straight rays separating wavy rays.
  • the number of rays is often 32 as here, but sometimes also 12, 16 or 24.
  • the emblem is sometimes surrounded by the inscription et vocatum est nomen eius Iesus (Luke 2:21)