Gepard kapský

Gepard kapský
	Gepard kapský
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	kočkovití (Felidae);
Podčeleď	malé kočky (Felinae);
Rod	gepard (Acionyx);
Druh	gepard štíhlý (Acionyx jubatus)
Trinomické jméno
	Acinonyx jubatus jubatus; Schreber, 1775
	Výskyt geparda kapského (modrá a červená)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gepard kapský (Acinonyx jubatus jubatus) je poddruh geparda štíhlého (Acinonyx jubatus), patřícího do čeledi kočkovitých (Felidae). Gepard kapský byl poprvé popsán německým zoologem Johannem Christianem Danielem von Schreber v roce 1775.^[1]

Výskyt

Žije v rozlehlých otevřených oblastech jižní a jihovýchodní Afriky, jako jsou savany a polopouště, řídce obývá i křovinaté porosty.

Charakteristika

Na rozdíl od jiných kočkovitých šelem má gepard drápy, které se dají jen z poloviny vysunout, proto neleze po stromech; jeho tělo je stavěno na rychlý běh. Délka těla je asi 110–150 cm, délka ocasu 70–90 cm. Výška v kohoutku je mezi 70–90 cm a váha se pohybuje mezi 21 a 65 kg.

Život

Žije samotářsky nebo ve skupinkách o 2–5 jedincích, které tvoří samice s odrostlými mláďaty, sourozenci nebo dospělí samci. Gepard dokáže z poměrně krátké vzdálenosti vyvinout rychlost 64 km/h, jeho maximální rychlost je asi 100 km/h. Na jeho jídelníčku najdeme hlavně menší kopytníky (gazely, menší druhy antilop, mláďata zeber, pakoňů). Mezi lovci samotáři (tj. bez těch, co loví ve skupinách) je gepard nejúspěšnějším predátorem, až 70 % jeho loveckých pokusů končí úspěchem, a to i přesto, že jakmile kořist nedostihne do 20 sekund, lov obvykle vzdává. Využívá metodu uštvání. Aktivní je hlavně ve dne, aby se chránil proti silnějším predátorům, především lvům, kteří mu často kořist ukradnou.

Rozmnožování

Pohlavní dospělost u samců nastává po roce života, u samic o rok později, pářit se však začínají až ve třech letech. Délka březosti je 90–98 dní. Samice poté rodí 1–3 mláďat, vzácně až 5. Ta se stávají velmi často kořistí jiných predátorů. Pokud samice přijde o většinu potomků, přestane se starat i o toho posledního – vzhledem k velkému výdeji energie se jí péče o jediného potomka nevyplatí.^[zdroj?]

Ohrožení

Gepard kapský je nejpočetnější poddruh geparda štíhlého. Ve volné přírodě jich žije přibližně 7000 jedinců. Velký problém gepardů je příbuzenská plemenitba – v minulosti podlehli tzv. efektu hrdla lahve – náhle rapidně poklesl jejich počet a přeživším nezbylo než se množit s příbuznými.^[zdroj?!]

Synonyma

Acinonyx jubatus fearonii, A. Smith, 1834
Acinonyx jubatus fearonis, Fitzinger, 1869
Acinonyx jubatus guttata, Johann Hermann, 1804
Acinonyx jubatus lanea, Sclater, 1877
Acinonyx jubatus obergi, Max Hilzheimer, 1913
Acinonyx jubatus rex, Reginald Innes Pocock, 1927
Gepard africký
Gepard severoafrický
Gepard východoafrický ^[2]

Odkazy

Reference

↑ Schreber J. C. D. Die Säugethiere in Abbildungen nach der Natur mit Beschreibungen. Vol. 2. Erlangen: Wolfgang Walther, 1775. Kapitola Der Gepard, s. Plate 105. (anglicky)
↑ Gepard kapský na biolib.cz [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu gepard kapský na Wikimedia Commons

[1] Schreber J. C. D. Die Säugethiere in Abbildungen nach der Natur mit Beschreibungen. Vol. 2. Erlangen: Wolfgang Walther, 1775. Kapitola Der Gepard, s. Plate 105. (anglicky)

[2] Gepard kapský na biolib.cz [online]. Dostupné online.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály