Gerónimo Giménez

Gerónimo Giménez
Základní informace
Narození	10. října 1854 Sevilla
Úmrtí	19. února 1923 (ve věku 68 let) Madrid
Místo pohřbení	Sacramental de San Lorenzo y San José cemetery
Žánry	opera a zarzuela
Povolání	hudební skladatel a dirigent
Nástroje	housle
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerónimo Giménez y Bellido, psán také Jerónimo Jiménez, (10. října 1854 Sevilla – 19. února 1923 Madrid) byl španělský hudební skladatel a dirigent.

Život

Narodil se patrně v Seville, ale dětství prožil v Cádizu. Jeho prvním učitelem byl otec, později studoval u Salvadora Viniegry. Ve dvanácti letech již hrál na housle v orchestru divadla Teatro Principal. O pět let později se stal ředitelem kočovné operní společnosti. Jejím prvním představením byla opera Safo od Giovanni Paciniho, kterou uvedli v Gibraltaru.

Podařilo se mu získat stipendium, které mu umožnilo v roce 1874 vstoupit na pařížskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Jeana-Delphina Alarda a skladbu u Ambroise Thomase. Studoval velice úspěšně. Získal první cenu za harmonii a kontrapunkt. Mezi těmi, kteří se o cenu ucházeli byl např. i Claude Debussy. Po absolvování konzervatoře vykonal studijní cestu do Itálie. Usadil se v Madridu a v roce 1885 byl jmenován ředitelem Teatro Apolo de Madrid a nedlouho poté ředitelem Teatro de la Zarzuela a Teatro Lírico. Ruperto Chapí si u něj objednal předehry ke svým zarzuelám El Milagro de la Virgen a La bruja.

Kromě divadelního orchestru řídil symfonický orchestr Sociedad de Conciertos de Madrid a dbal, aby repertoár přispíval ke kultivaci smyslu madridského obecenstva pro symfonickou hudbu. Jako skladatel byl neobyčejně plodný. Zásoboval madridská divadla i několika zarzuelami ročně. Měl značný vliv i na své následovníky Joaquína Turinu a Manuela de Fallu. Federico Moreno Torroba přepracoval Giménezovu zarzuelu La tempranica na operu La vida breve, když mluvené části doplnil recitativy. Kromě jevištních děl zkomponoval Giménez také mnoho symfonické a komorní hudby. Mimo jiné i tři kadence pro Houslový koncert D dur op. 61 Ludwiga van Beethovena.

Přes velké úspěchy se skladatel v posledních letech svého života ocitl v tíživé ekonomické situaci. Částečně to bylo způsobeno i tím, že Madridská konzervatoř mu odmítla udělit místo profesora komorní hudby. Zemřel v Madridu 19. února 1923 ve věku nedožitých sedmdesáti let.

Jevištní díla

Není-li uvedeno jinak, zarzuely.

• 1878 – Las niñas desenvueltas (libreto: Enrique Arango y Alarcón (spolupráce Ruperto Chapí)
• 1885 – El vermouth de Nicomedes (libreto: Vicente García Valero)
• 1886 – A mata caballo (libreto: Vicente García Valero)
• 1887 – Caballeros en plaza (pasillo cómico-lírico, libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1887 – ¡Ya soy propietario! (libreto: Eduardo Navarro Gonzalvo)
• 1887 – El esclavo (libreto: Enrique Prieto y Joaquín Barberá
• 1888 – Escuela modelo
• 1889 – La tiple
• 1890 – Tannhauser el estanquero (libreto: Eduardo Navarro Gonzalvo)
• 1890 – La república de Chamba (libreto: Sinesio Delgado)
• 1890 – Tannhauser cesante (libreto: Eduardo Navarro Gonzalvo)
• 1890 – Trafalgar (libreto: Francisco Javier de Burgos y Sarragoiti)
• 1891 – ¡Pero cómo está Madrid!
• 1892 – La cencerrada (libreto: Guillermo Perrín i Miguel de Palacios)
• 1892 – El hijo de su excelencia (libreto: L. Larra i M. Gullón)
• 1892 – La madre del cordero (libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1892 – El ventorrillo del Chato
• 1893 – Candidita (libreto: Francisco Javier de Burgos y Sarragoiti)
• 1893 – La mujer del molinero (libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1893 – Los voluntarios (libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1894 – Viento en popa (libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1895 – La sobrina del sacristán
• 1895 – De vuelta del vivero (madrileña, libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1896 – Las mujeres (sainete lírico, libreto: Francisco Javier de Burgos y Sarragoiti)
• 1896 – El mundo comedia es, o El baile de Luis Alonso (libreto: Francisco Javier de Burgos y Sarragoiti)
• 1897 – Aquí va a haber algo gordo, o La casa de los escándalos (sainete lírico, libreto: Ricardo de la Vega)
• 1897 – La boda de Luis Alonso, o La noche del encierro (libreto: Francisco Javier de Burgos y Sarragoiti a Manuel López-Quiroga y Miquel)
• 1897 – La guardia amarilla (libreto: Carlos Arniches y Celso Lucio)
• 1899 – Amor engendra desdichas, o El guapo y el feo y verduleras honradas (libreto: Ricardo de la Vega)
• 1899 – Los borrachos (libreto: Serafín Álvarez Quintero a Joaquín Álvarez Quintero)
• 1899 – La familia de Sicur (sainete lírico, libreto: Francisco Javier de Burgos y Sarragoiti)
• 1900 – La noche de La tempestad (libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1900 – Joshé Martín, el tamborilero (libreto: Fiacro Yrayzoz)
• 1900 – La tempranica (libreto: Julián Romea)
• 1901 – El barbero de Sevilla (spolupráce Manuel Nieto, libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1901 – Correo interior (spolupráce Manuel Nieto a Guillermo Cereceda (1844–1919))
• 1901 – Enseñanza libre (apropósito-cómico, libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1901 – Los timplaos (libreto: E. Blasco a Carlos Fernández Shaw)
• 1902 – Maria del Pilar (libreto: Francisco Flores a Gabriel Briones)
• 1902 – El morrongo
• 1902 – La torre del oro (libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1903 – La camarona (libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1903 – El general (libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1903 – La morenita (libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1903 – La visión de Fray Martín
• 1904 – Cuadros al fresco
• 1904 – El húsar de la guardia (spolupráce Amadeu Vives, libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1904 – Los pícaros celas (sainete lírico, libreto: Carlos Arniches a Carlos Fernández Shaw)
• 1904 – La sequía
• 1905 – El amigo del alma (spolupráce Amadeu Vives, humorada lírica, libreto: J. Torres y C. Cruselles)
• 1905 – El arte de ser bonita (pasatiempo lírico, spolupráce Amadeu Vives, libreto: I. Paso y J. Prieto)
• 1905 – Cascabel
• 1905 – Las granadinas (spolupráce Amadeu Vives)
• 1905 – Los guapos
• 1905 – ¡Libertad! (spolupráce Amadeu Vives, libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1906 – El diablo verde (spolupráce Amadeu Vives)
• 1906 – La gatita blanca (humorada lírica, spolupráce Amadeu Vives, libreto: José Jackson Veyán a Jacinto Capella)
• 1906 – El golpe de estado (opereta, spolupráce Amadeu Vives, libreto: Atanasio Melantuche a Santiago Oria)
• 1906 – El guante amarillo (spolupráce Amadeu Vives, libreto: José Jackson Veyán a Jacinto Capella)
• 1906 – La Machaquito (spolupráce Amadeu Vives, libreto: Larra a Jacinto Capella)
• 1906 – La marcha real (spolupráce Amadeu Vives)
• 1906 – La venta de la alegría
• 1907 – La antorcha del himeneo
• 1907 – Cinematógrafo nacional (revista cómico-lírica, libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1907 – El príncipe real
• 1908 – A.B.C. (fantasía cómico-lírica de gran espectáculo, libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1908 – La dos rivales
• 1908 – La eterna revista (spolupráce Ruperto Chapí, libreto: Ramón Asensio Mas a Jacinto Capella)
• 1908 – El grito de independencia
• 1908 – La leyenda mora
• 1908 – El trust de las mujeres
• 1909 – Las mil y pico de noches (libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1909 – El patinillo (libreto: Serafín Álvarez Quintero a Joaquín Álvarez Quintero)
• 1909 – Pepe el liberal (sainete lírico, libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1911 – Los juglares (poema escénico, libreto: Carlos Fernández Shaw a Ramón Asensio Mas)
• 1911 – Lirio entre espinas
• 1911 – La suerte de Isabelita (libreto: M. Sierra)
• 1911 – Los viajes de Gulliver (spolupráce Amadeu Vives, libreto: Antonio Paso y Cano a Joaquín Abati)
• 1912 – Los ángeles mandan
• 1911 – El coche del diablo
• 1912 – El cuento del dragón (libreto: Juan Pont a Luis Linares Becerra)
• 1912 – Las hijas de Venus
• 1912 – Los hombres que son hombres (sainete, libreto: J. Moyrón)
• 1913 – Ovación y oreja
• 1913 – El príncipe Pío
• 1914 – El gran simulacro
• 1914 – Malagueñas (libreto: Gonzalo Cantó a Rafael Santa Ana)
• 1914 – El ojo de gallo
• 1915 – Las castañuelas (libreto: Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
• 1915 – Cine fantomas
• 1915 – La pandereta
• 1915 – La última, opereta
• 1915 – Ysidrin, o Las cuarenta y nueve provincias
• 1916 – La embajadora (libreto: Antonio Fernández Lepina a Ricardo Gonzáles de Toro)
• 1916 – La Eva ideal
• 1916 – La guitarra del amor (spolupráce Tomás Bretón)
• 1917 – La costilla de Adán (fantasía cómico-lírica, libreto: Julián Moyron a Ricardo Gonzáles de Toro)
• 1917 – Esta noche es nochebuena (libreto: José Ramos Martín)
• 1917 – El Zorro
• 1918 – Abejas y zánganos (humorada cómico-lírica, libreto: José Ramos Martín a Emilio Ferraz Revenga)
• 1918 – La bella persa
• 1918 – Tras Tristán (libreto: José Ramos Martín)
• 1919 – La España de la alegría (spolupráce José Padilla Sánchez)
• 1919 – El gran Olavide
• 1919 – Soleares (libreto: José Ramos Martín)
• 1920 – La cortesana de Omán
• 1920 – Ardid de guerra
• 1920 – El estudiante de maravillas
• 1920 – Las figuras de cera
• 1920 – Los húngaros
• 1920 – Panorama nacional
• 1920 – Peluquero de señoras
• 1920 – La puerta del infierno
• 1920 – Un viaje de los demonios

Literatura

• Carlos Gómez Amat: Historia de la música española. Siglo XIX. Ed. Alianza Música. Madrid, 1984. ISBN 84-206-8505-4
• Roger Alier: La zarzuela. Ed. Robinbook, S.L. 2002. Barcelona. ISBN 84-95601-54-0

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerónimo Giménez na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Gerónima Giméneze v projektu IMSLP
• Životopis^{[nedostupný zdroj]} (anglicky)
• Životopis (španělsky)
• Životopis Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
• Seznam jevištních děl
• Ukázky z díla^{[nedostupný zdroj]}
• La Tempranica