Gerard Langer

JUDr. Gerard Langer
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození24. září 1900
Bochnia
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. července 1960
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPF UK Praha
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gerard Langer (24. září 1900[1][2] Bochnia[2] – 20. července 1960 Praha[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.


Biografie

Narodil se v dnes polském městě Bochnia (tehdy součást Rakouska-Uherska) do rodiny kapelníka. Absolvoval pražské akademické gymnázium, poté pracoval jako poštovní úředník a externě vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1935 působil jako vrchní komisař na Ředitelství pošt v Praze.[2] Za války se účastnil na odboji, koncem války dal odboji k dispozici poštovní vysílačku v Troji.[2]

Po válce se uvádí bytem Střekov.[3] V roce 1946 se uvádí jako přednosta poštovního inspektorátu v Ústí nad Labem.[4] V roce 1948 zastával funkci předsedy krajského výboru KSČ[5] a místopředsedy MNV v Ústí nad Labem, kterým zůstal až do roku 1952, kdy byl povolán ministerstvem zahraničí k diplomatickým službám.[2]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Setrval zde do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ústí nad Labem. Zde zasedal do konce funkčního období, tedy do roku 1954.[6][7]

V roce 1956 se uvádí jako československý vyslanec ve Finsku.[8] Tuto funkci zastával v letech 1953–1957.[9] U příležitosti odchodu z funkce mu finský prezident udělil Velký kříž Řádu finského lva.[10] V roce 1958 přešel na ministerstvo spojů, kde se stal vedoucím tamního mezinárodního oddělení. Krátce poté však odešel do penze a zemřel již v roce 1960.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gerard Langer [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 464
  3. ↑ Rudé právo, 12. 5. 1946, s. 1.
  4. ↑ Rudé právo, 29. 5. 1946, s. 1.
  5. ↑ Sever, 29. 4. 1948, s. 1.
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Československá účast na pohřbu J. K. Paasikiviho. Rudé právo. Prosinec 1956, roč. 37, čís. 353, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ PAASIKIVI, Juho Kusti. Päiväkirjat, 1944 - 1956. [s.l.]: WSOY, 1986. 736 s. Dostupné online. ISBN 9789510133491. S. 612. (finsky) 
  10. ↑ Vysoké vyznamenání vyslanci ČSR ve Finsku. Rudé právo. Únor 1957, roč. 37, čís. 54, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“