Gerard de Groos

Gerard de Groos
Narození	1650 Antverpy,
Úmrtí	4. prosince 1730 Praha České království České království
Národnost	vlámská
Povolání	mědirytec, rytec, kreslíř a vydavatel
Hnutí	baroko
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Gerard de Groos, také Jan Adriaen Gerhardt de Groos, Geerard de Groot, nebo Georg de Grosz (kolem 1650 Antverpy, 4. prosince 1730 Praha) byl český mědirytec a ilustrátor knih vlámského původu v době baroka, patřil k nejproduktivnějším grafikům své doby ve střední Evropě.

Život

Vyučil se v Antverpách u rytce Franze Huybrechtse kolem roku 1662-1663. Do Prahy přišel na tovaryšskou službu kolem roku 1670, již roku 1673 zde získal městské právo na Malé Straně a roku 1675 byl přijat mezi mistry malostranského cechu malířů. Podle malostranských cechovních protokolů se v jeho dílně vyučili Antonín Martin Mansfeld, Šebestián Dittmann, Augustin Petr Neuräutter, Antonín Jeroným Kohl a Johann Franz Fischer.

Rodina a smrt

Byl dvakrát ženat. 30. května 1711 se u sv. Mikuláše ženil podruhé, a to s Barborou Šternbergovou^[1] Z obou manželství vzešlo několik dětí. Syn František Ludvík (z 1. manželství) získal městské právo v Praze roku 1694.^[2] Zemřel 4. prosince 1730 ve věku 80 let a byl pohřben na farní hřbitov u sv. Jana Na prádle.^[1]

Dílo

De Groos byl jedním z nejproduktivnějších rytců poslední čtvrtiny 17. století a první třetiny 18. století. Pracoval mimo jiné pro jezuitskou tiskárnu v Klementinu, další univerzitní a dvorní tiskárny a bratrstva. Dělal knižní ilustrace, často podle předloh pražských malířů nebo kolegů grafiků (Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch, Christian Dittmann, Johann Friedrich Necker, L. Herscher). V 70. a 80. letech 18. století vytvořil četné alegorické výjevy, titulní listy a frontispisy k filozofickým, historickým nebo teologickým dílům, nejméně dvě univerzitní teze, a především četné série portrétů portréty českých panovníků z rodu Habsburků, většinu portrétů významných mnichů a kanovníků řádu augustiniánů a představených z řádu voršilek. Pravděpodobně ryl také portréty slavných Církevních otců. Z vedut vytvořil např. prospekt města Prahy, či planety a komety pozorované v roce 1680.

• Portréty: rodokmen rakouských arcivévodů,
• Vítězná bohyně Pallas Athéna ve zbroji stojící na bojišti - frontispis k univerzitní publikaci Gloria Universitatis Carolo-Ferdinandae, (1672), také portréty učenců, mistrů pražské univerzity, např. Jan Marcus Marci, Ondřej z Brodu
• Portréty knížat a 14 panovníků z rodu Habsburků pro knihu Michaela Františka Althana:Elogia ducum et regum Bohemiae; (1673)
• Portréty šlechticů (např. Jan Bedřich z Valdštejna (1673), Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka^[3])
• ilustrace pro Knížecí zrcadlo („Fürsten-Spiegel“) odJana Jakuba Weingartena, včetně jeho portrétu na frontispisu (1673)
• portréty a umělců,
• Prospekt Prahy s postavou císaře Leopolda I. v oblacích; podle kresby Christiana Dittmanna; 1674
• Portréty významných řeholnic z řády voršilek: Triumphus S. Ursulae, podle kreseb Christiana Dittmanna; (1677)
• Cyklus světců z řádu bosých augustiniánů Instituti S. Augustini Exegesis Sumaria, (1674)
• Devoční grafické jednolisty, např.: Vyšebrodský kříž(1748), Mariazellská madona z kostela augustiniánů, a další.

Odkazy

Reference

Literatura

• H. D. Flach: heslo Gerard de Groos, in: Saur (editor): Allgemeines Künstlerlexikon, svazek 63, München-Leipzig 2009, s. 18-19
• DLABAČ, Bohumír Jan. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Praha: [s.n.], 1815. Dostupné online. S. 493–498. OCLC 165424848

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerard de Groos na Wikimedia Commons
• Gerard de Groos na encyklopedieknihy.cz
• Thieme-Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, svazek 15, Lipsko 1907, s. 55
• Gerard de Groos v Rakouské národní galerie Belvedere ve Vídni